Kňaz

Kňaz (rusky князь, bulharsky княз) je archaické označení někdejších panovníků či vůdců slovanských feudálních monarchií nebo i jiného politického zřízení (údělné knížectví) v 9.–16. stoletích u Slovanů a některých dalších národů. Úzce souvisí s výrazem kněz / kněžka.

Litevsko-běloruský znak pahoňa, používaný jako erb některými gediminovskými knížaty, zejména rodemTrubeckých.

V některých slovanských jazycích je titul kňaz shodný s titulem knížete v západoevropském chápání.

V latinských zdrojích je výraz kňaz přeložen většinou jako comes (ekvivalent hraběte), nebo řidčeji princeps. Někdy se objevuje také (vojenský) titul dux (vojevůdce/vévoda), který se často odkazoval na vazala Franské říše, resp. později Svaté říše římské.

Titul

Kňaz býval představitel feudální aristokracie, později také vysoký dvorský titul, v závislosti na významu srovnatelný s princem nebo vévodou v západní a jižní Evropě, ve střední Evropě „kníže“ a v někdejší Svaté říši římské se tento titul nazývá Fürst, a v severských státech konung. Francouzským a anglickým ekvivalentem je výraz prince.

Titul velkokníže (rusky великий князь / velikij kňaz ) nebo ženská forma kňagiňa / княгиня) je dvorský titul členů carské rodiny v Rusku.

Kňagiňa (княгиня) – žena kňaze a také samostatný ženská forma dvorského titulu, kňažič (княжич) – syn kňaze (pouze u Slovanů), kňažna (княжна) – dcera kňaze.

Ve středověkém Německu byl kníže (Fürst) představitel vyšší říšské aristokracie, mající zvláštní výsady a tento titul nosili také představitelé vyššího duchovenstva (církevní knížata, mající také politická práva v říši). Společně s titulem Fürst koexistoval také německý titul Prinz.

V současné Evropě jsou nezávislými knížectvími Andorra, Monako a Lichtenštejnsko. Nositelem titulu „kníže-biskup“ je papež.

Kňaz v jiných jazycích
  • Bělorusky: князь (kňaz´), князёўна (knjazjouna)
  • Rusky: князь (kňaz´), княгиня (kňagiňa), княжна (kňažna)
  • Ukrajinsky: князь (kňaz´), княгиня (kňažna)
  • Česky: kněz, kněžka; kníže, kněžna
  • Polsky: ksiąz (ksiondz) – kněz; książę (kšonže) – kníže
  • Slovensky: kňaz, kňažka; knieža, kňažná
  • Srbskolužické jazyky: knjez
  • Srbsky: кнез (knez), кнегиња (kneginja), књаз (knjaz), књегиња (knjeginja)
  • Slovinsky: knez, kneginja
  • Černohorsky: knjaz, knjaginja
  • Bulharsky: княз (kňaz), княгиня (kňagiňa)
  • Chorvatsky: knez

Existují také přejatiny tohoto slovanského výrazu některými neslovanskými jazyky:

  • Rumunsky: cneaz
  • Maďarsky: kenéz
  • Čuvašsky: князь (kňaz‘)
  • Tatarsky: kenäz

Příbuzné výrazy, přímo přejaté z baltských a uralských jazyků.

  • Sámsky: gonagas nebo konagas (evidentně přejato ze skandinávských jazyků)
  • Litevsky: kunigas ‚duchovní‘ (možná je význam pod vlivem polštiny); kunigaikštis ‚kníže‘, kunigaikštienė ‚kněžna‘, kunigaikštytė ‚kněžna-dcera‘
  • Lotyšsky: kungs ‚pán‘

Související články


Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.