Daruvar
Daruvar (německy Daruwar, maďarsky Daruvár, latinsky Aquae Balissae) je chorvatské město, ležící v Slavonii a známé jako místo s nejpočetnějším zastoupením české menšiny v Chorvatsku. Nachází se 130 km jihovýchodně od Záhřebu a 150 km západně od Osijeku.
| Daruvar | |
|---|---|
 Centrum města | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°35′35″ s. š., 17°13′26″ v. d. |
| Nadmořská výška | 162 m n. m. |
| Stát |  Chorvatsko |
  Daruvar | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 64 km² |
| Počet obyvatel | 12 878 (2001) |
| Hustota zalidnění | 201,2 obyv./km² |
| Etnické složení | Chorvaté 58,36 % (7729 obyv.), Češi 18,91 % (2504 obyv.), Srbové 14,07 % (1863 obyv.), ostatní 8,66 % (1147) |
| Správa | |
| Starosta | Dalibor Rohlik (SDP) |
| Vznik | 1771 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+385) 043 |
| PSČ | 43 500 |
| Označení vozidel | DA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Administrace
Žije zde celkem 12 878 obyvatel. Z toho v samotném Daruvaru žije celkem 9 811 obyvatel. Občina města se dělí na:
- Daruvar – 9 811 obyvatel
- Daruvarski Vinogradi – 167 obyvatel
- Doljani – 762 obyvatel
- Donji Daruvar – 738 obyvatel
- Gornji Daruvar – 431 obyvatel
- Lipovac Majur – 81 obyvatel
- Ljudevit Selo (Lipovec) – 252 obyvatel
- Markovac – 81 obyvatel
- Vrbovac – 555 obyvatel
Historie
Město existuje již od 4. století př. n. l. Současný název město nese až od roku 1771.
Město se nachází v oblasti s dlouhou historií a brzy oslaví 2000. výročí od svého založení.[zdroj?] Údolí, v němž leží město a léčebné lázně, bylo podle archeologických nálezů osídleno již v době kamenné. Jeho novodobá historie započala ve 4. stol. př. n. l.
Řečtí a římští spisovatelé psali o panonsko-keltských kmenech, které obývaly tyto oblasti. Tyto oblasti pak nazvali Jazi (lassioi nebo lassi), což znamená „uzdravení“. Když Římané pronikli do Panonie, byli spojenci císaře Augusta.
V roce 1837 byl Daruvar císařem Ferdinandem I. prohlášen městysem (markt). V roce 1895 zaniká místní trh a na jeho místě jsou postaveny nové lázně, první v kraji Požega. V této době zde také již vede železniční trať Barcs – Pakrácz, takže se místo stává rychle oblíbeným místem jak mezi turisty, tak mezi lázeňskými hosty.
Ve městě se v té době nacházely tři kostely, zámek, okresní soud a mramorové lomy (1890). 1663 tehdejších obyvatel nazývalo město Daruvarske Toplice. To podle lázní, kterých se zde nacházelo pět již za doby římské. Byly to takzvané Thermae Jasornensen, s prameny o teplotě 42–46 °C.
Národnosti
Ve městě a jeho okolí žije kromě původních obyvatel také početná česká a srbská menšina, ta se ale po válce v první polovině devadesátých let minulého století podstatně zmenšila. Díky početné české populaci se Daruvar stal českým „hlavním“ městem Chorvatska. Je zde česká školka, škola i české třídy gymnázia.
Počasí: Roční průměrná teplota: 11,3 °C Roční průměrné srážky: 640,6 mm
Vzdálenosti:
- do Záhřebu 130 km
- do Osijeku 140 km
- k Jaderskému moři 300 km
Slavné osobnosti
- David Frankfurter (1909–1982) – Bojovník proti NSDAP, proslavila ho vražda Wilhelma Gustoffa
- Milivoj Ašner (1913–2011) – Bývalý policejní náčelník ustašovského režimu a válečný zločinec
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Daruvar na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města
- (13. 5. 2012)
Autoritní data  |
|
|---|