Lombardie

Lombardie (italsky Lombardia) je oblast v severozápadní Itálii, rozkládající se od Alp až k údolí řeky Pád. Sousedí s regiony Piemontem, Emilií-Romagnou, Jižním Tyrolskem, Benátskem a Švýcarskem. Jde o nejbohatší region v Itálii a jeden z nejbohatších v Evropě. Region má rozlohu 23 863 km², obývá ho 10 020 210 lidí (zhruba šestina obyvatel Itálie) a dělí se dále na 12 provincií. Hlavním městem je Milán, čtvrtá největší konurbace v Evropě.

Lombardie
Regione Lombardia
Milán

znak

vlajka
Geografie
Hlavní městoMilán
Souřadnice45°39′ s. š., 9°57′ v. d.
Rozloha23 863,65 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel10 002 615 (2015[1])
Hustota zalidnění419,2 obyv./km²
JazykItalština, Lombardština
Správa regionu
Nadřazený celekItálie Itálie
Druh celkuregion
Podřízené celky12 provincií (Bergamo, Brescia, Como, Cremona, Lecco, Lodi, Mantova, Milano, Monza a Brianza, Pavia, Sondrio, Varese)
1530 obcí
Vznik1948
PrezidentAttilio Fontana (Liga)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2IT-25
NUTSITC4
Oficiální webwww.regione.lombardia.it
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

Jméno Lombardie je odvozeno od jména germánského kmene Langobardů,[2] který sem přišel roku 568 na dlouhé cestě z pobřeží jižního Baltu. Byl to jen jeden z mnoha národů, které sem zamířily od severu nebo západu. Už v 6. století př. n. l. se zde usazovali Keltové. V rámci Římské říše oblast tolik významná nebyla, ale později se ukázaly všechny hospodářské přednosti Lombardie ve srovnání s Apeninským poloostrovem. Velice úrodné okolí, kde se dařilo obilí, ovoci, vinné révě, později i rýži, se spojovalo s mocí, kterou přinášel silný zahraniční obchod ze zaalpských oblastí. Milán se rychle stal centrem obchodu a Lombardie jeho zásobárnou; díky prodeji místních výrobků se i ty dostávaly do celé Evropy.

Ortles

O Lombardii měla vždy velký zájem Francie – naposledy zde vládl Napoleon Bonaparte – i Rakouské císařství, které si podmanilo Lombardii na několik desítek let v 19. století. Bylo to právě v době, kdy zde obrovsky narůstala průmyslová výroba, která už se předtím zakládala hlavně na zpracování textilií a látek (dodnes je Milán centrem módy), ale postupně i strojírenství.

Po připojení k Sardinskému království (1859), resp. později k Itálii, se Lombardie stala ekonomickým centrem italského severu, kam se stěhovalo i mnoho krajanů z chudého jihu poloostrova. Lombardie má dnes výsadní postavení i proto, že zde sídlí ty nejsilnější italské firmy (například Mediaset), ale také odtud přicházejí odštěpenecké tendence. V Lombardii je mnoho cenných historických památek a zůstává na hospodářské i kulturní špičce.

Geografie
Lago Maggiore

Severní část Lombardie tvoří vysoké horské masivy Alp, v druhé polovině území, v jižní části, se rozkládá Pádská nížina. Hory zaujímají 41 % rozlohy Lombardie, vrchovina 12 % a roviny a nížiny 47 %. Alpy, které leží na území Lombardie, náleží k Jižním vápencovým Alpám. Skládají se ze pěti až šesti hlavních skupin. Na severozápadě leží Pohoří Bernina, jižně od něj leží skupina Bergamských Alp. Na severovýchodě se rozkládá Pohoří Ortles, severozápadně od něj Pohoří Livigno a jižně skupina Adamello a skupina Brenta. V horách se nachází řada jezer, všechny jsou ledovcového původu. Pádská nížina je bohatá na vodní toky, jak na řeky, tak na uměle vystavěné vodní kanály. Pro Itálii je velmi důležitá z hlediska pěstování obilí, kukuřice a rýže.[3]

Jezera a řeky

K největším lombardským jezerům náleží Lago di Garda (370 km²), Lago Maggiore (212 km²), nejhlubší evropské jezero Lago di Como (146 km²), Lago d'Iseo (65 km²), Lago di Lugano (49 km²), Lago di Varese (15 km²), Lago d'Idro (11 km²).

Hlavní lombardské řeky jsou Pád (652 km), Adda (313 km), Oglio (280 km), Ticino (248 km), Mincio (203 km), Chiese (160 km).

Chráněná území
milánské provincie

K nejdůležitějším chráněným oblastem náleží největší italský národní park Parco nazionale dello Stelvio a dále regionální park Parco naturale della Valle del Ticino, který byl založen pro ochranu typické říční flóry v severní Itálii.

Administrativní celky

Lombardie se skládá z 12 provincií.

Politika

V čele regionu stojí guvernér (Presidente), jenž je volen v přímé volbě na pětileté funkční období. Guvernér je zároveň hlavou regionální vlády (Giunta), jež se v současnosti skládá z osmi ministrů (Assessori). Nyní je guvernérem Attilio Fontana za Ligu.[4]

Legislativním sborem je Regionální zastupitelstvo (Consiglio Regionale), které má 80 členů a je voleno poměrným systémem. Volby probíhají společně s volbou guvernéra jednou za pět let. Jedno křeslo v zastupitelstvu je rezervováno pro guvernéra regionu.

Výsledky posledních voleb do regionálního zastupitelstva (březen 2018)
Koalice Strana Hlasy Mandáty
Abs. %
CDX Liga severu 1 553 514 29.6 29
Forza Italia 750 628 14.3 14
Bratři Itálie 190 804 3.6 3
Fontanova kandidátka 76 637 1.5 1
My s Itálií – UDC 66 355 1.3 1
Energie pro Itálii 27 967 0.5 1
Strana důchodců 20 259 0.4 0
Středopravice celkem 2 686 610 51.3 49
CSX Demokratická strana 1 008 996 19.2 16
Goriho kandidátka 158 671 3.0 2
Ostatní strany 406 178 7.8 0
Středolevice celkem 1 414 674 27.0 18
Hnutí pěti hvězd 933 243 17.8 13
Ostatní strany 206 194 3.9 0
Celkem 5 240 126 100 80

Hlavní centra Lombardie
Mantova

Odkazy

Reference
  1. Popolazione residente al 1° Gennaio 2015 per età, sesso e stato civile [online]. Istat [cit. 2015-09-20]. Dostupné online. (italsky)
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Lombardia, s. 14.
  3. PODHORSKÝ, M.: Itálie - sever. 3. vydání, Freitag a Berndt 2007. 208 s. S. 59 - 62. ISBN 978-80-86236-12-4
  4. Giunta. Regione Lombardia [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (italsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.