Hercegovina

Hercegovina (jinými názvy také Hum, Zahumlje či Humska zemlja) je historické území, nacházející se na jihu Bosny a Hercegoviny. Rozloha tohoto území je zhruba kolem 10 000 km² (přesné hranice nejsou stanoveny). Centrem oblasti je Mostar. Jedná se o horskou (nejvyšší vrchy přesahují 2000 m), řídce osídlenou oblast (zatímco Hercegovina tvoří 20 % území státu, nachází se tu pouze 10 % obyvatel) s četnými údolími, horami, poli a hustými lesy.

Přibližný rozsah Hercegoviny na mapě Bosny a Hercegoviny

Název Hercegoviny je odvozen ze slova "Herzog" a je tedy etymologicky stejný, jako v případě Vojvodiny. Není odvozen od blízkého města Herceg Novi, které se nachází na břehu Boky Kotorské.

Z hlediska jazykového vývoje Chorvatska, Srbska ale i BaH má Hercegovina podstatný význam, neboť se zde začala formovat současná podoba současného jazykového systému všech tří zemí.[zdroj?]

Obyvateli Hercegoviny jsou Chorvati (206 457), Bosňáci (112 948) a Srbové (93 047), dále také Jugoslávci (18 494) a ještě přes 6 000 lidí s jinou národností; celkem tu tedy žije podle údajů z roku 1991 437 000 lidí. V současné době je rozdělena na dvě poloviny; západní, která patří Federaci Bosny a Hercegoviny a východní, která je nejjižnější součástí Republiky srbské.

Historie
Etnické složení Hercegoviny v roce 1991[1]

Vévodou, který Hercegovině vládl, byl v polovině 15. století Stefan Vukčić Kosač, titul získal korunovací v klášteru Mileševo. Tehdejší území bylo ale rozsáhlejší než to dnešní; jeho součástí byly i oblasti západněji na bosensko-chorvatské hranici a některé regiony v dnešním Srbsku.

Po krvavých válkách v roce 1485 Hercegovinu definitivně dobyla Osmanská říše. Vzniknul pašalik Bosna (později Bosna-Hercegovina), jehož součástí byl sandžak Hercegovina (turecky Hersek) s hlavním městem Mostarem. Hercegovská města Mostar a Stolac byla důležitými obchodními centry na cestě z Dubrovníku do vnitrozemí. Rozhodnutím Berlínského kongresu se přičlenila větší část Herzegoviny k Rakousku-Uhersku. Východní část (tzv. Stara Hercegovina) osmanské Hercegoviny připadla naopak černohorskému knížectví.

Administrativní jednotky BIH, nacházející se alespoň částečně v Hercegovině

Známé osobnosti, pocházející z Hercegoviny
  • Sveti Vasilije Ostroški
  • Jovan Dučić
  • Jovan Deretić
  • Vladimir Gaćinović
  • Bogdan Žerajić
  • Vladimir Ćorović
  • Aleksa Šantić
  • Svetozar Ćorović
  • Blagoje Parović

Reference
  1. Official results from the book: Ethnic composition of Bosnia-Herzegovina population, by municipalities and settlements, 1991. census, Zavod za statistiku Bosne i Hercegovine - Bilten no.234, Sarajevo 1991.. [s.l.]: [s.n.], 1991. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.