Glenn Seaborg

Glenn Theodore Seaborg (19. dubna 1912 Ishpeming – 25. února 1999 Lafayette) byl americký jaderný chemik. Za objevy transuranů získal spolu s Edwinem Mattisonem McMillanem roku 1951 Nobelovu cenu[1] (byl objevitelem všech transuranů až do čísla 102). V otázkách vědy a výchovy radil devíti americkým prezidentům.

Glenn Seaborg
Narození19. dubna 1912
Ishpeming, Michigan
Spojené státy americké
Úmrtí25. února 1999 (ve věku 86 let)
Lafayette, Kalifornie
Spojené státy americké
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
BydlištěSpojené státy americké
Národnostšvédští Američané
Alma materJordan High School (do 1929)
Kalifornská univerzita v Berkeley (do 1937)
Kalifornská univerzita v Los Angeles (1929–1937)
Povoláníchemik, vysokoškolský učitel a jaderný fyzik
ZaměstnavateléProjekt Manhattan
United States Atomic Energy Commission
Kalifornská univerzita v Berkeley
OceněníACS Award in pure chemistry (1947)
Nobelova cena za chemii (1951)
John Scott Medal (1952)
Silliman Memorial Lectures (1956)
Stoletá cena (1956)
 více na Wikidatech
ChoťHelen L. Seaborg (1942–1999)
DětiDavid Seaborg
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ještě za jeho života byl po něm pojmenován chemický prvek s protonovým číslem 106 – seaborgium.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.