Marocká kuchyně

Marocká kuchyně (arabsky: مطبخ مغربي) vychází z arabské, berberské, španělské, andaluské a středomořské kuchyně, byla ovlivněna také evropskou a africkou kuchyní. Marocká kuchyně je typická pro používání kuskusu, koření a olivového oleje. Dále se používá sušené ovoce, zelenina, citróny, olivy nebo arganový olej, z masa se používá především hovězí, kozí, skopové a kuřecí, používají se i plody moře. Jídlo se často připravuje ve hliněné nádobě zvané tažín.[1]

Koření na trhu ve městě Agádír

Koření

Známá je také marocká směs dvaceti sedmi koření zvaná ras el-hanout.

Tažín, označení jak pro pokrm, tak i pro hliněnou nádobu ve které se pokrm vyrábí
Kuskus[2]
Pastilla, pečivo z listového těsta s roznikami, mandlemi, holubím masem a cibulí
Harira, hustá polévka
Khubz, nevýrazný chléb podávaný jako příloha (podobný pita chlebu)
Khlea, pokrm podobný tureckému kebabu
G'did, skopová slanina
Zaalouk, salát z rajčat a lilku
Šakšúka, zeleninová směs podobná leču
Různé arabské sladkosti (baklava, chalva)
Kaab el ghzal (antilopí rohy), drobné kousky sladkého pečiva plněné mandlovou pastou, dochucené růžovou vodou

Maroko je známe pro svůj mátový čaj. Dále jsou rozšířeny různé ovocné džusy.

V Maroku je provozováno také vinařství, Maroko se dělí na 5 vinařských oblastí, kterými jsou:[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moroccan cuisine na anglické Wikipedii.

Fescooking & Morocco Cultural Tours [online]. 2007-10-10 [cit. 2020-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
Moroccan Couscous [online]. [cit. 2020-01-13]. Dostupné online.
ROBINSON, Jancis. The Oxford companion to wine. [s.l.]: Oxford ; New York : Oxford University Press 882 s. Dostupné online.

ZYGMUNTOWICZ, Andrzej. Marocká kuchyně. Bratislava: Champagne Avantgarde, 1992. ISBN 80-7150-024-0.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.