Meknes

Meknes [Meknes] (arabsky مكناس [Miknas], francouzsky Meknès [Meknes]) je město v severní části Maroka na řece Oued Boufekrane situováno mezi městy Fès (60 km) a Rabat (130 km), severozápadně od Středního Atlasu. V roce 2014 zde žilo přibližně 520 000 obyvatel. Z hlediska územně-správního členění Maroka je součástí regionu Fès-Meknès a vedle měst Fès, Rabat a Marrákéš je jedním ze čtyřech královských měst Maroka. Město se rozprostírá v průměrné nadmořské výšce 576 m n. m.

Meknes
مكناس, ⴰⵎⴽⵏⴰⵙ
historické zástavba města
Poloha
Souřadnice33°53′ s. š., 5°33′ z. d.
StátMaroko Maroko
RegionFès-Meknès
Meknes
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel520 428 (2014[1])
Světové dědictví UNESCO
Název lokalityHistorické město Meknes
Typkulturní dědictví
Kritériumiv
Odkaz793 (anglicky)
Zařazení1996 (20. zasedání)
Správa
StarostaAbdellah Bouanou (od 2015)
PSČ50000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Historie města sahá až do dob Římské říše, když se na toto území dostali Římané již v roce 117 n. l. Samotný Meknes však vznikl až díky pevnosti Kasbah z 8. století. V 10. století osídlil tuto oblast berberský kmen Maknassa (někdy též Meknassis) a kolem původní pevnosti vyrostlo město.

Nejvíce je však historie města spjata s působením sultána Moulaye Ismaila, za jehož vlády trvající 55 let (16721727) vyrostlo z provinčního města velkolepé hlavní město celé říše s dvaceti branami, více než padesáti paláci a přibližně 45 km hradeb s prvky maurské architektury. Tato doba bývá proto označována jako „Zlaté časy Meknesu“. Moulay Ismail byl vyhlášený stavitel po celém Maroku (budoval celá města, přístavy, ochranné kasry, paláce i mosty). Nejvíce se však věnoval Meknesu, kde se rozhodl uskutečnit rozsáhlý stavební program, na němž se podílel nejen jako hlavní architekt, ale někdy i jako dělník po boku svých otroků a zedníků. Peníze na tyto výstavby čerpal zejména z vojenských výprav jak na jihu proti berberským národům, tak na severu proti Evropanům.

Ekonomika, doprava

Ekonomika města je založena zejména na turismu. Tomu napomáhá i zápis na listině Světového dědictví UNESCO. Z průmyslu je ve městě nejrozšířenější textilní a umělecká řemesla. Město je spojeno s Fesem dálnicí, nejbližší letiště je v Sais jižně od Fesu. Železniční spojení je zajištěno s Rabatem, Tangerem a Fesem.

Pamětihodnosti a turistické zajímavosti

  • Bab Mansour – bohatá a zachovalá městská brána, architektonicky nejhodnotnější v Meknesu.
  • Dar el Kebira – největší palácový komplex M. Ismaila. Dnes polorozpadlá čtvrť, dříve dvanáct obřích pavilónů dostavěných v roce 1677.
  • Dar el Makhzen – největší Ismailův palác, který dnes slouží jako vedlejší královská residence.
  • Mauzoleum Moulaye Ismaila – jediná funkční svatyně v Maroku, kterou může navštívit i nemuslim.
  • Medersa Bou Inania – vysokoškolská kolej vystavěná v letech 13401350 nesoucí jméno po sultánovi Abou Inanovi.
  • Place El Hedim – „Náměstí bourání a obnovy“, jež kdysi soutěžilo s náměstím Djemaa El Fna v Marrákeši o status „nejživějšího místa v Maroku“.

Odkazy

Reference

  1. Morocco: administrative units, extended [online]. GeoHive [cit. 2016-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky)

Literatura

  • ELLINGHAM, Mark, GRISHBROOK, Don, McVEIGH, Shaun. Maroko: Turistický průvodce Rough Guides. Brno. Nakladatelství JOTA, s. r. o. 2001. ISBN 80-7217-046-5.
  • Kolektiv autorů. Encyklopedie Universum 5. [DVD-ROM]. 2006. [cit. 2007-09-07].

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.