Chalkogeny
Chalkogeny jsou členy 16. skupiny periodické tabulky. Název pochází ze spojení řeckých slov "chalkos" (ruda) a "gennaó" (tvořit), jsou to tedy rudotvorné prvky.
| ≺ Chalkogeny ≻ | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| IUPAC skupina | 16 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| CAS skupina | VI. A | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Typická elektronová konfigurace | ns2 np4 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Počet valenčních elektronů | 6 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mezi chalkogeny patří:
- kyslík
- síra
- selen
- tellur
- polonium
- (livermorium) - patří do stejné skupiny, ale jeho vlastnosti zatím nejsou známy.
Stejně jako první prvek 16. skupiny, kyslík, chalkogeny mají elektronovou konfiguraci valenční sféry ns2np4. Na rozdíl od kyslíku, který má stejnou konfiguraci, jejich valenční sféru tvoří také orbitalynd. Přestože tyto orbitaly nejsou v základním stavu obsazeny elektrony, mohou se účastnit tvoření vazeb. Díky tomu jsou podstatně rozšířeny vazebné možnosti chalkogenů (na rozdíl od již zmíněného kyslíku).
Menší hodnoty elektronegativity u atomů síry, selenu a telluru oproti kyslíku se projevují menším sklonem chalkogenů k tvorbě iontových vazeb. Chalkogeny tvoří dvouprvkové sloučeniny s elektropozitivnějšími prvky. Soli chalkogenovodíků se mohou nazývat chalkogenidy. U některých chalkogenidů kovů se do jisté míry uplatňuje kovová vazba, přičemž kvůli jejich vlastnostem získává chalkogenid kovu vlastnost polovodiče. Název této skupiny znamená rudotvorné, čímž je vystiženo, že tyto prvky se vyskytují hlavně v rudách.
Z hlediska elektronové konfigurace se také nazývají p4 prvky, protože mají čtyři valenční elektrony v orbitalech p. Z hlediska vlastností je významný rozdíl mezi prvním prvkem – kyslíkem – a ostatními následujícími prvky, které jsou si v určitých charakteristikách podobné.
Vazebné možnosti
Stejně jako u těžkých halogenů existují i u chalkogenů dva způsoby vazby jejich atomů v chemických sloučeninách: Atomy prvků, které jsou elektropozitivnější při vzniku vazeb s chalkogeny, přenášejí sdílené elektronové páry do prostoru atomů chalkogenů, atomy chalkogenů pak s těmito prvky buď vytvářejí iontovou vazbu, nebo se poutají kovalentně. Pokud se poutají kovalentně, elektronová hustota se znatelně posune k atomu chalkogenu. V obou případech mají chalkogeny oxidační číslo -II.
Atomy elektronegativnějších prvků vytvářejí s chalkogeny kovalentní vazby, v nichž jsou společné elektrony odtaženy z prostoru atomu chalkogenu. Díky tomu má chalkogen za těchto podmínek kladné oxidační číslo.
