Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně

Ústav je rozdělen na osm specializovaných laboratoří:

• Bogoljubova laboratoř teoretické fyziky
• Vekslerova a Baldinova laboratoř fyziky vysokých energií
• Laboratoř částicové fyziky
• Dželepovova laboratoř jaderných problémů
• Fljorovova laboratoř jaderných reakcí
• Frankova laboratoř neutronové fyziky
• Laboratoř informačních technologií
• Laboratoř radiační biologie

Dále je součástí institutu univerzitní centrum. V těchto laboratořích probíhá výzkum v oborech: Teoretická fyzika, fyzika elementárních částic, relativistická jaderná fyzika, fyzika těžkých iontů, fyzika nízkých a středních energií, neutronová fyzika, fyzika kondenzovaných hmot, radiační biologie, počítačové sítě a vzdělávací programy výpočetní fyziky.

Institut je vybaven částicovým urychlovačem o energii 7 GeV, třemi izochronními cyklotrony o energiích 120, 145 a 650 MeV, fázotronem (680 MeV) a synchrofázotronem (4 MeV). V neutronové laboratoři pak pracuje neutronový pulsní reaktor a 19 přidružených zařízení využívajících neutronové paprsky z tohoto reaktoru.

Dohoda o založení ústavu byla podepsána 26. května 1946 v Moskvě, u jeho vzniku stáli slavní vědci, například Wang Kan-čchang, významný čínský fyzik, nebo Vladimir Veksler. Ústav vznikl ze dvou institutů sovětské akademie věd – Institutu pro jaderný výzkum a Elektrofyzikální laboratoře. Přestože první výzkumné zařízení bylo vybudováno v Dubně již v roce 1947, teprve se vznikem CERNu v roce 1954 nabyl ústav značného významu, právě jako "východní protipól CERNu".

V institutu bylo učiněno více než 40 významných objevů, například:

• 1959 – nezářivé přechody v mezoatomech
• 1960 – antisigma-minus hyperon
• 1963 – prvek 102
• 1972 – regenerace buněk po zásahu radiací
• 1973 – zákon zachování počtu kvarků
• 1975 – jev uvěznění pomalých neutronů
• 1988 – pravidelnost v rezonantních formacích muonických molekul v deuteriu
• 1999 – 2005 – těžké prvky 114, 116, 118, 115 a 113
• 2006 – chemická identifikace prvku 112
• 2010 – prvek 117

1. Dmitrij Ivanovič Blochincev (1956 – 1965)
2. Nikolaj Nikolajevič Bogoljubov (1966 – 1988)
3. Dezső Kiss (1989 – 1991)
4. Vladimir Georgijevič Kadyševskij (1992 – 2005)
5. Alexej Norajrovič Sisakjan (2005 – 2010)
6. Michail Grigorjevič Itkis (2010 – 2011 viceředitel pověřený řízením po smrti A. N. Sisakjana)
7. Viktor Anatoljevič Matvejev (od 2011)

V letech 1956–1959 působil v pozici náměstka ředitele prof. Václav Votruba.

Od roku 1961 se uděluje cena SÚJV za mimořádné objevy v oblasti jaderné fyziky. Prvními držiteli byli profesor Wang Kan-čchang a Vladimir Vekseler, kteří objevili antisigma-minus hyperon, v té době ještě považovaný za elementární částici.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně na Wikimedia Commons
• JINR Website
• Výbor pro koordinaci spolupráce ČR s SÚJV Dubna
• Prvek s protonovým číslem 117 byl poprvé syntetizován v Dubně