Drahé kovy

Drahé kovy je obecné označení pro vzácné kovové prvky (nebo jejich slitiny), které se užívaly a užívají jako platidla, na výrobu mincí, šperků a podobně. Mezi drahé kovy se obvykle počítá zlato, stříbro a v menší míře platina. Další kovy platinové skupiny (palladium, rhodium atd.) se užívají ve zlatnictví jako přísady a k pokovování.[1]

Drahé kovy
 
 
 
  
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
Krystalické zlato z Latrobe
(NHM Londýn, váha 717 g)

Vlastnosti a ceny

Kromě vzácného výskytu a tudíž vysoké ceny se drahé kovy vyznačují také vysokou specifickou hmotností, malou chemickou reaktibilitou (vysokou odolností), krásným vzhledem, dobrou zpracovatelností a elektrickou vodivostí. Od pravěku se užívaly jako ozdoby, na výrobu šperků nebo posvátných předmětů a velmi brzy i jako platidlo.[2] Od starověku se z nich razily mince a do poloviny 20. století se k nim vázala hodnota některých měn. Mince z drahých kovů mívaly přesně stanovenu váhu a ryzost, podobně jako ingoty, v nichž se dnes s drahými kovy obchoduje.

kovvýskyt
v zem. kůře		hustota
(g/cm3)		teplota tání
(°C)		cena 2009
(USD/kg)		cena 2018
Rhodium1×10−912,41196446 20077 804
Platina5×10−921,45176837 65028 960
Zlato4×10−919,30106430 59043 764
Palladium1,5×10−812,0215558 14032 205
Stříbro7,5×10−810,49962439556

Naleziště
Světová produkce zlata
(V tunách za rok)

Při stoupajících cenách zejména zlata se jednak hledají nová naleziště, ale také nové technologie včetně recyklování odpadů a starých přístrojů. Roční produkce zlata se od roku 1900 zpětinásobila a dosahuje 2 500 tun ročně, produkce stříbra asi 20 000 tun. Mezi největší producenty zlata patřila v roce 2013 Čína, Austrálie, USA, Rusko, Peru a Jihoafrická republika, mezi producenty stříbra Mexiko, Kanada, Austrálie, Peru a USA.

Využití

Kvůli výborné elektrické vodivosti a odolnosti proti korozi se v současnosti velké množství zlata a stříbra spotřebuje v elektrotechnice, ve zdravotnictví a v dalších oborech. Velké množství stříbra spotřebovával fotografický průmysl. Velké množství zlata dnes slouží jako zlaté rezervy bank a jako soukromé investice.

Světový obchod

S drahými kovy se, jako s jiným zbožím, obchoduje jako s komoditou na světových burzách. Základní a nejznámější je burza Londýn, ta zveřejňuje průběžně výsledky obchodování tzv. London FIX a London SPOT. Cena London FIX se udává většinou dopolední a odpolední, tedy London FIX AM a London FIX PM, ale cena London SPOT je aktuální online cena jako je například Forex. Světová cena drahých kovů je základně udávaná v dolarech za trojskou unci (USD/oz). Světová cena drahého kovu za trojskou unci se pak může přepočítat na cenu za gram v českých korunách. Zde jsou grafy za uplynulé tři roky s přepočtem za gram v českých korunách a to pro zlato, stříbro, platinu, palladium, rhodium:

  • Statistika ceny zlata
  • Statistika ceny stříbra
  • Statistika ceny platiny
  • Statistika ceny palladia
  • Statistika ceny rhodia

Odkazy

Reference
  1. K. Täubl, Zlatnictví, str. 19.
  2. K. Täubl, Zlatnictví, str. 11n.

Literatura

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.