Mince

Mince jsou jednou z nejstarších forem peněz. Historicky šlo o kusy drahého kovu, nejčastěji zlata nebo stříbra, s vyraženým znakem potvrzujícím jejich hmotnost a kvalitu. Současné mince jsou nejčastěji vyrobeny z kovu, jehož hodnota je obvykle zanedbatelná a mince je tak de facto bankovka vyražená do kovu. Přes velký rozmach elektronických plateb jsou mince dodnes nepostradatelnou součástí měnového systému.

Prvorepublikový svatováclavský dukát 1923
Mince různých měn

Historie

Historicky první forma peněz byly komoditní (zbožové) peníze – například obilí, mušle, plátno a podobně. Postupem se jako nejvhodnější komodita pro tento účel ukázaly drahé kovy, jmenovitě zlato a stříbro.[1] Kovy zlato i stříbro bývaly jako platidlo použitelné v jakémkoli stavu (např. zlaté valouny, zlatý prach, zlaté šperky),[2] ovšem z praktických důvodů se časem rozšířily mince, jejichž ražba měla potvrzovat ryzost a hmotnost daného kusu zlatého kovu.[2] První zmínky o mincích se objevily již před 4500 lety,[zdroj?] a opravdový rozmach přišel s antickým Řeckem.[zdroj?] Původně mince měly stejnou hodnotu jako drahý kov, ze kterého byly vyrobeny. Představovaly vlastně úřední potvrzení mincovnou, že daný kus kovu má určitou hmotnost a určitou kvalitu.

Emitenty prvních mincí byly soukromé mincovny, později si právo vyrábět mince vyhradil panovník či stát.[3] To dalo panovníkům (nebo pověřeným výrobcům) možnost snižovat v mincích obsah drahých kovů a nahrazovat je kovy levnějšími. Rozdíl šel do pokladny panovníka, který tak získal dodatečný příjem na úkor vlastníků těchto nových zlehčených mincí.[3] Například množství stříbra ve francouzské minci Livre tournois kleslo mezi léty 1200 a 1600 z 98 gramů ryzího stříbra na pouhých 11 gramů.[3] V českých zemích de Wittovo mincovní konsorcium za přispění panovníka snížilo v letech 1622–1623 obsah drahého kovu v mincích o 80 % a takto znehodnocenou mincí způsobilo hospodářský rozvrat českých zemí.[4]

Novodobé mince

Novodobé mince samy o sobě nemají žádnou hodnotu a pokud by se za ně nezaručil stát, tak by se jednalo o pouhý kus plechu. Nakonec došlo k tomu, že je materiálová hodnota mincí nižší než jejich nominální hodnota. Mince je dnes v podstatě pouze „kovová bankovka“. S postupující inflací však dochází u mincí nižších nominálních hodnot k paradoxnímu jevu, kdy jejich výrobní náklady přesahují nominální hodnotu. S další inflací se materiálová cena mincí zvyšuje a většinou ustává jejich emise nebo jsou stahovány z oběhu. V případě, že cena kovu mince převýší její nominální hodnotu, mizí tato mince z oběhu sama.[5] Většinou se tak děje při hyperinflaci.

Charakteristika

Druhy, tvary, nominály, složení a vzhled dnes používaných mincí jsou stanoveny příslušnými právními předpisy státu, kde platí či platily, případně banky či jiné autority, která má emisní právo. V dnešní době jsou mince většinou ražené, z minulosti však známe i mince lité.

Přední strana mince (líc) se nazývá avers, zadní strana (rub) pak revers. Lícová strana mince je vždy ta, na které je uvedeno, kdo ji vydal, v případě českých mincí tedy ta s českým lvem a nápisem „Česká republika“.

Sbírání mincí

Sbírání mincí patří odedávna mezi klasické sběratelské obory. Sbírají se všechny druhy mincí, sběratelé mohou být zaměřeni na určité historické období či jeden konkrétní region. V poslední době se však sběratelství stalo zálibou střední generace, kterou krom uměleckého zpracování zajímá i investiční faktor.[6]

Numismatika

Numismatika je základní historická věda (v minulosti byla nesprávně řazena mezi pomocné vědy historické) zabývající se mincemi a medailemi celkově. Tento obor má počátky již v antickém Řecku, avšak opravdový věhlas a prestiž získala až v renesanci. Česko patří k zemím, kde má sběratelství silné zázemí a pamětní mince ražené na českém území jsou oblíbené v řadě zemí.[zdroj?]

Zajímavosti

Nejcennější a největší zlatou minci světa vyrobila australská mincovna v Perthu. Váží jednu tunu zlata o ryzosti 9999. Mince má průměr téměř 80 cm a tloušťku 12 cm. Tato mince má totožné téma jako ostatní investiční mince této mincovny a to klokana červeného s nápisem AUSTRALIAN KANGAROO 1 TONNE 9999 GOLD a rokem 2012. Je vydán jako australský „legal tender“, s portrétem Jejího Veličenstva královny Alžběty II. s popisem ELIZABETH II, AUSTRALIA a denominací 1 MILLION DOLLARS.

Literatura
  • FROUZ Pavel, Sbíráme mince a bankovky, Praha 2015, ISBN: 978-80-7363-694-4

Reference
  1. ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu. Praha: Liberální institut, 2001. 144 s. ISBN 80-86389-12-X. S. 30.
  2. ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu. Praha: Liberální institut, 2001. 144 s. ISBN 80-86389-12-X. S. 35–36.
  3. ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu. Praha: Liberální institut, 2001. 144 s. ISBN 80-86389-12-X. S. 65–67.
  4. kaláda [online]. Encyklopedie Co je co, 14. 3. 2000 [cit. 2017-04-04]. Dostupné online.
  5. http://myego.cz/item/dvoucentove-penny-okno-k-inflaci
  6. Hospodářské noviny Češi začali investovat do starých mincí, ihned.cz, 21. 5. 2008

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.