Chalkogenovodíky

Chalkogenovodíky jsou dvouprvkové sloučeniny s molekulami skládajícími se z dvou atomů vodíku a jednoho atomu chalkogenu, Jejich rozpouštěním (kromě vody samotné, která mezi ně také patří) ve vodě vznikají chalkogenovodíkové kyseliny. Patří sem oxidan (voda), sulfan, selan, tellan a polan.

Vlastnosti

Díky nelineární stavbě molekuly úhel vodík-prvek-vodík je asi 109,5°[zdroj?!]) je voda jediným chalkogenovodíkem, který je za normálních podmínek kapalinou, ostatní chalkogenovodíky jsou plyny. S rostoucím protonovým číslem chalkogenu se jejich vlastnosti mění následovně:

fyzikální vlastnosti chalkogenů při normálním atmosférickém tlaku (u hladiny moře)
chalkogenovodíkmolární hmotnost [g/mol]teplota tání [°C]teplota varu [°C]úhel v molekule
H2O 18,015 00,00100,00104,45°
H2S 34,082 0-82,30-60,2892,1°0
H2Se 80,980 0-65,73-41,2591°,00
H2Te 129,615 8-49,00-2,2090°,00
H2Po 211,000 0-35,3036,100,00

Všechny chalkogenovodíky kromě vody jsou jedovaté, polan je navíc díky obsahu polonia radioaktivní. Sulfan se také vyznačuje značnou hořlavostí a silným zápachem.

Vznik

Chalkogenovodíky, a následně rozpouštěním ve vodě také chalkogenovodíkové kyseliny, mohou vzniknout buď přímým slučováním chalkogenu s vodíkem nebo působením minerálních kyselin na chalkogenidy neušlechtilých kovů, například:

O2 + 2 H2 → 2 H2O,

Na2S + H2SO4Na2SO4 + H2S.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.