Kraj Vysočina

Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina[3]) je samosprávný kraj v České republice ležící na pomezí Čech a Moravy. Je složen ze tří okresů bývalého Jihomoravského kraje (okres Jihlava, okres Žďár nad Sázavou a okres Třebíč), okresu Havlíčkův Brod z bývalého Východočeského kraje a okresu Pelhřimov z bývalého Jihočeského kraje. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Nejjižnější část Kraje Vysočina je vzdálena přibližně 4 km od státní hranice s Rakouskem. Žije zde přibližně 509 tisíc[2] obyvatel.

Kraj Vysočina
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči
znakvlajka
Území
Sídlo krajeJihlava
Region soudržnostiJihovýchod
Historická zeměMorava
Čechy
NUTS 3CZ063
ISO 3166-2CZ-63
RZJ
Zeměpisné souřadnice49°24′ s. š., 15°42′ v. d.
Vznik1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha6 795,75 km² (2019)[1]
Počet obyvatel508 852 (2021)[2]
Hustota zalidnění74,9 obyv./km²
Nejvyšší bodJavořice
(837 m n. m.)
Počet okresů5
Počet ORP15
Počet POÚ26
Počet obcí704
z toho 35 měst
a 43 městysů
Kontakt
Adresa
krajského úřadu		Žižkova 1882/57
587 33 Jihlava
[email protected]
HejtmanVítězslav Schrek (ODS)
Oficiální web: www.kr-vysocina.cz
Otevřená data kraje
Další údaje
Kód kraje108
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní podmínky

Kraj Vysočina se rozprostírá ve středu České republiky. Kraj tvoří především Českomoravská vrchovina s velmi zachovalou přírodou. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické vrchoviny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické vrchovině) se nachází nejvyšší hora Javořice (836,5 m). Pouze o 0,1 m je nižší vrchol Devět skal ve Žďárských vrších.

Návštěvníci zde naleznou také dvě chráněné krajinné oblasti, kterými jsou Žďárské vrchy a Železné hory. Za Rakouska-Uherska byl údajně poblíž vrchu Melechov na západě dnešního okresu Havlíčkův Brod v blízkosti Stvořidel vyznačen symbolický střed Evropy, bližší informace o důvodu vyznačení však nejsou známy.[4]

Rozvodí moří táhnoucí se od severovýchodu na jihozápad dělí kraj na dvě téměř stejné části. Úmoří Severního moře do kraje zasahuje povodím Labe, Labe samo však krajem neprotéká a vody do něj odtékají řadou menších řek, z nichž k těm důležitějším patří Sázava. Obdobně jihovýchodní polovina kraje patří k úmoří Černého moře a povodí Dunaje, ale do kraje povodí zasahuje menšími řekami, např. Svratkou či Jihlavou.

V červenci roku 2018 byla průměrná teplota v Kraji Vysočina 19,4 °C, tj. přibližně o 2 stupně více, než je obvyklé. Nejvyšší průměrná teplota byla naměřena na stanici Dukovany (20,9 °C), nejnižší teplotu měly stanice Černovice a Počátky (18,5 °C). Průměrný měsíční úhrn srážek byl 37,9 mm, tj. pouze 44 % standardních srážek.[5]

Kultura a památky

Kromě toho je v kraji mnoho kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. Z kulturních památek v kraji byly tři zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou jimi historické centrum města Telč, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Mezi lákadla regionu patří také Muzeum rekordů v Pelhřimově mapující jedinečné výkony českých a světových rekordmanů.

Na území kraje Vysočina se natočilo mnoho filmů, na hradě Ledeč nad Sázavou se natáčel film Micimutr, v Telči se natáčely filmy Pyšná princezna, Jak se budí princezny a Z pekla štěstí (i Z pekla štěstí 2). Film Jak se budí princezny se natáčel také na hradech Orlík u Humpolce a Roštejn u Telče.[6] Mezi další filmy, které se natáčely na území kraje Vysočina patří Postřižiny, Všichni dobří rodáci, Čertí brko, Anděl Páně 2, Zádušní oběť, Bajkeři a Špunti na vodě.[7] Rok 2019 byl vyhlášen rokem Filmové Vysočiny, součástí akce byla i publikace nebo interaktivní hra.[8]

Ocenění

Kraj Vysočina udílí od roku 2007 několik různých ocenění osobnostem Kraje Vysočina. Jsou jimi Kamenná medaile, Skleněná medaile, Dřevěná medaile a Bronzová pamětní medaile. Autorem výtvarných návrhů medailí je sochař Radomír Dvořák. Kamenná medaile je zhotovena z mrákotínské žuly a je vyráběna v kamenosochařském středisku Lipnice nad Sázavou při Střední odborné škole uměleckoprůmyslové ve Světlé nad Sázavou. Skleněná medaile je zhotovena z čirého, zeleného a modrého skla, vyráběna je na uměleckoprůmyslové škole ve Světlé nad Sázavou, dřevěná medaile je zhotovena z dřeva jeřábu ptačího a je vyráběna Radomírem Dvořákem. Bronzová pamětní medaile je určena významným návštěvníkům Kraje Vysočina a je zhotovena z bronzu, vyráběna je ve Slévárně a modelárně Nové Ransko.[9]

Obyvatelstvo

V Kraji Vysočina žije přibližně 509 tisíc[2] obyvatel. V tomto pořadí je mezi kraji České republiky na 12. místě – méně mají jen Liberecký a Karlovarský kraj.[10] Největším a současně krajským městem je Jihlava, kde žije zhruba 51 tisíc lidí. Přes 25 tisíc obyvatel má pak ještě Třebíč, kde žije zhruba 36 tisíc obyvatel. Mezi lety 2017 a 2018 se do kraje přistěhovalo více lidí, než se vystěhovalo, stejně tak se narodilo více lidí, než zemřelo. Kromě okresu Třebíč v každém okrese došlo k nárůstu počtu obyvatel, v okrese Třebíč došlo k poklesu o 357 obyvatel.[11] V roce 2017 v Kraji Vysočina bylo uzavřeno celkem 46 registrovaných partnerství, tj. nejméně z celé republiky.[12]

Podle demografických odhadů bude mít kraj Vysočina v roce 2051 o několik desítek tisíc obyvatel méně a bude mít také výrazně starší průměrný věk obyvatel.[13]

Město Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[14]
Jihlava (JI) 51 216
Třebíč (TR) 35 451
Havlíčkův Brod (HB) 23 442
Žďár nad Sázavou (ZR) 20 717
Pelhřimov (PE) 16 048
Velké Meziříčí (ZR) 11 498
Humpolec (PE) 10 970
Nové Město na Moravě (ZR) 10 049

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.

Okres Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[10]		 Rozloha[15] Hust. zal. Počet obcí
Havlíčkův Brod (HB) 94 915 1 265 75 120
Jihlava (JI) 113 628 1 199 95 123
Pelhřimov (PE) 72 302 1 290 56 120
Třebíč (TR) 110 810 1 463 76 167
Žďár nad Sázavou (ZR) 118 158 1 579 75 174

Začátkem roku 2003 byly zrušeny okresní úřady a pro účely státní správy bylo zavedeno členění území na správní obvody tzv. obcí s rozšířenou působností, jimiž je v Kraji Vysočina kromě pěti okresních měst ještě těchto dalších deset obcí: Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Telč. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Justiční příslušnost

Kraj Vysočina má z historických důvodů nejkomplikovanější soudní správu ze všech krajů v Česku. Na jeho území se nachází pět okresních soudů, v krajském městě Jihlavě je pobočka brněnského krajského soudu, která je příslušná pro občanskoprávní věci s působností pro obvody okresních soudů v Jihlavě, Třebíči a Žďáru nad Sázavou (původní Jihomoravský kraj). Zbylá část kraje je rozdělena mezi českobudějovický a královéhradecký krajský soud (původní Jihočeský a Východočeský kraj). V případě, že tyto krajské soudy nerozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů, jde odvolání proti jejich rozhodnutím buď k pražskému nebo olomouckému vrchnímu soudu. Konkrétně soudní struktura vypadá na území kraje takto:

Historie samosprávného celku

Zřízení a název

Jihlavský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Vytvoření Jihlavského kraje bylo iniciováno Vlastou Parkanovou a podle ní měl představovat brzdu opakování moravských nároků na obnovení země Moravské jako politického celku a koncepce spolkových zemí jako varianty samosprávy, kterou v Poslanecké sněmovně požadovaly strany moravského hnutí na počátku 90. let.[16] Proti Vlastě Parkanové stál v bodě vytvoření Jihlavského kraje především Jan Ruml, který argumentoval že jde o neorganické sloučení Čech a Moravy a zpracoval vládní návrh 13 krajů bez Jihlavského kraje a s Prahou jako součástí Středočeského kraje.[16] Mezi těmito návrhy posléze vzniknul vládní kompromis a dnešní kraj Vysočina se tak stal posledním přidaným krajem do návrhu ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, a to sněmovním výborem v říjnu 1997.[17]

Zákonem č. 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje.

31. května 2001, dnem vyhlášení novelizujícího ústavního zákona č. 176/2001 Sb., získal kraj nový název Vysočina (současně byly přejmenovány i další tři kraje),[18] což bylo iniciováno předchozí anketou mezi občany kraje a usnesením zastupitelstva kraje.[19] Spolu s hlavním městem Prahou tak byly jedinými kraji v Česku, které neměly v názvu stanoveném ústavním zákonem slovo „kraj“. Kraj ale 2. srpna 2010 navrhl ústavní zákon, jímž se měl název změnit na Kraj Vysočina, a Poslanecká sněmovna 23. března 2011 tento návrh ve znění komplexního pozměňovacího návrhu reagujícího na stanovisko vlády schválila, žádný poslanec nehlasoval proti návrhu a žádný poslanec během projednávání nevznesl námitku k podstatě návrhu. Tato novela ústavního zákona nakonec úspěšně prošla celým legislativním procesem a nabyla účinnosti dne 1. srpna 2011. Od tohoto data jde tedy již o „Kraj Vysočina“.[20][21] Druhou změnu názvu předkladatel zdůvodnil tím, že si ji vynutila sama praxe, protože subjekty používají název Vysočina ve spojení s určením kraj naprosto běžně, a to i v písemných a právních dokumentech, a prosté označení Vysočina bez dalšího vymezení komplikuje namnoze určení, zda se nejedná například o obchodní organizaci nebo výrobek, eventuálně geografický pojem.[19]

První sídlo kraje bylo v jihlavském sídle Komerční banky.[22]

Volby do zastupitelstev krajů

Hejtmani

Prvním hejtmanem byl František Dohnal (2000–2004), následovali Miloš Vystrčil (2004–2008), Jiří Běhounek (2008–2020) a Vítězslav Schrek (od 2020).[23]

Územní změny

Dne 1. ledna 2005 byla z okresů Kraje Vysočina převedena pod okres Brno-venkov v Jihomoravském kraji řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s katastrálním územím Pernštejn; Černvír; Doubravník s katastrálním územím Křížovice; Borač s katastrálním územím Podolí; Pernštejnské Jestřabí s katastrálním územím Maňová, Husle a Jilmový; Olší s katastrálním územím Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s katastrálním územím Vickov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s katastrálním územím Zahrada; Dolní Loučky s katastrálním územím Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s katastrálním územím Blahoňov; Kuřimská Nová Ves; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Posatín; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.[24]

V kraji je po přesunu 704 obcí,[25] z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Sídelním městem je statutární město Jihlava.

Slavní rodáci

Havlíčkobrodsko

Jihlavsko

Třebíčsko

Žďársko

Pelhřimovsko

Hospodářství
Prezentace Kraje Vysočina na veletrhu Regiontour 2010

V první čtvrtletí roku 2011 stoupla průměrná mzda v kraji o cca 500 Kč. Kraj se tak stal pátým nejhůře placeným regionem.[26] V roce 2011 se zvýšily oproti loňskému roku daňové příjmy kraje.[27] V roce 2015 se rovněž navýšil rozpočet kraje a to o téměř 400 milionů korun.[28] Na rok 2017 byl na konci roku 2016 schválen vyrovnaný rozpočet ve výši 9,7 miliardy Kč, tj. o 1,6 miliardy více než v roce 2016. Nejvíce, tj. 4,6 miliardy Kč mělo být vydáno v rozpočtové kapitole školství, mládeže a sportu, velké navýšení proběhlo i v rozpočtové kapitole nemovitý majetek, kdy mělo dojít k několika významným investičním akcím.

V roce 2017 byla v plánu rekonstrukce interního pavilonu Nemocnice Jihlava, stavba pavilonu chirurgických oborů Nemocnice Třebíč a stavba nové budovy sídla Krajské knihovny Vysočiny.[29]

Turismus v kraji Vysočina se rozvíjí, kdy bylo oznámeno, že za rok 2015 přijelo do kraje oproti roku 2014 o 11,3 % turistů více.[30] V roce 2018 byla nejnavštěvovanější atrakcí v Kraji Vysočina ZOO v Jihlavě.[31] O turistický ruch v Kraji Vysočina se stará příspěvková organizace Vysočina Tourism, ředitelem mezi lety 2010 a 2021 byl Tomáš Čihák, od roku 2021 je ředitelkou Oľga Königová.[32]

V roce 2018 byla vydána brožura s názvem Sto let příběhů, lidských osudů, architektury i sportu a kultury na Vysočině.[33] Marketingovým tématem propagace Vysočiny byla v roce 2020 Vysočina sklářská.[34]

Průmysl

V kraji se uplatňují dřevozpracující, sklářský, strojírenský, kovodělný, textilní, nábytkářský a potravinářský průmysl a vyskytuje se zde celkem 25 průmyslových zón.[zdroj?]

V Nové Vsi na Třebíčsku sídlí dvě společnosti z německé skupiny MANN+HUMMEL Group, a to MANN+HUMMEL (CZ) a MANN+HUMMEL Service, které dohromady zaměstnávají dohromady přes 1200 zaměstnanců. První zmíněná vyrábí kapalinové a vzduchové filtry i další komponenty pro strojírenský, převážně automobilový průmysl, druhá poskytuje servisní služby pro ostatní pobočky MANN+HUMMEL Group.

Zemědělství

V zemědělství jsou na Vysočině výjimečně příznivé podmínky pro produkci mléka, brambor a řepky. Leží zde rozsáhlé hospodářské lesy.

Doprava

Krajem prochází dálnice D1 z Prahy do Brna a dvě mezinárodní silnice: E59 (Jihlava – Vídeň – Záhřeb) a E551 (České Budějovice – Třeboň – Humpolec).[35] Silniční síť kraje má v roce 2017 celkovou délku 4562 km, z toho silnice 2. třídy tvoří 1631 km. Celkem je v kraji 875 mostů. Kraj chce v roce 2017 vyřadit celkem 362 km silnic ze silniční sítě. Navržená páteřní síť silnic pro další roky má celkovou délku 678 km, dříve měla 745 km, navržená páteřní síť silnic 2. třídy má 1321 km, dříve měla 1631 km.[36] V roce 2018 čtyři z pěti rekonstruovaných úseků dálnice D1 jsou na Vysočině.[37]

Kraj Vysočina připravil systém společné veřejné dopravy, který byl nazván Veřejná doprava Vysočiny (VDV). Spuštěn měl být v roce 2020, kdy v polovině roku 2018 bylo rozhodnuto o způsobu odbavování. To by mělo probíhat pomocí identifikátoru nahraném na kartě či čipu. Projekt by měl posílit veřejnou dopravu ve městech.[38] Systém Veřejné dopravy Vysočiny byl spuštěn v prosinci roku 2019 úpravami jízdních řádů Českých drah.[39][40]

Věda a vzdělání

Školní rok 2017 byl krajem Vysočina vyhlášen jako rok věnovaný zemědělství a odbornému vzdělávání.[41]

Vysoké školy

V Kraji Vysočina se nacházejí celkem dvě vysoké školy:

Okres Jihlava

Okres Třebíč

Okres Žďár nad Sázavou

Okres Havlíčkův Brod
  • Gymnázium Havlíčkův Brod
  • Obchodní akademie a střední škola hotelová Havlíčkův Brod
  • Střední škola zdravotnická a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod
  • Akademie - Vyšší odborná škola, Gymnázium a Střední odborná škola uměleckoprůmyslová Světlá nad Sázavou
  • Gymnázium, Střední odborná škola a Vyšší odborná škola Ledeč nad Sázavou
  • Gymnázium Chotěboř
  • Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod
  • Vyšší odborná škola a Obchodní akademie Chotěboř – zanikla sloučením v roce 2014[44]
  • Střední odborné učiliště technické, Chotěboř – zanikla sloučením v roce 2014[44]
  • Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborné učiliště technické Chotěboř

Okres Pelhřimov
  • Gymnázium Pelhřimov – zanikla sloučením v roce 2014[44]
  • Gymnázium Humpolec
  • Gymnázium Pacov
  • Hotelová škola Pelhřimov
  • Obchodní akademie Pelhřimov – zanikla sloučením v roce 2014[44]
  • Střední průmyslová škola a střední odborné učiliště Pelhřimov
  • Česká zemědělská akademie Humpolec
  • Střední škola informatiky a cestovního ruchu Humpolec
  • Gymnázium a Obchodní akademie Pelhřimov

Partnerské regiony

Odkazy

Reference
  1. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  3. ČTK. Vysočina se dočkala přídomku „kraj“, nový název platí od srpna. iDNES.cz [online]. 2011-08-01 [cit. 2011-08-01]. Dostupné online.
  4. Lukáš Kašpar: Kde v Česku leží střed Evropy? Překvapivá zjištění naší detektivní mise, iDnes.cz, 13. 11. 2010
  5. MAHEL, Luděk. Na Vysočině bylo o prázdninách o dva stupně tepleji. Třebíčský deník. 2018-08-23. Dostupné online [cit. 2018-08-30]. (česky)
  6. LAUDIN, Radek. Vysočina patří do českých filmů. Natáčelo se v Ledči, Telči i u Humpolce. iDNES.cz [online]. 2018-12-29 [cit. 2019-02-27]. Dostupné online.
  7. NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vysočina bude v roce 2019 filmová [online]. Jihlava: kraj Vysočina, 2019-01-09 [cit. 2019-02-27]. Dostupné online.
  8. ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Vysočina se letos představí jako filmový kraj, lákat bude i na amarouny. iDNES.cz [online]. 2019-01-31 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online.
  9. Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné online.
  10. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
  11. SINGR, Martin. Počet obyvatel Vysočiny se zvýšil. Pokles zaznamenalo pouze Třebíčsko. trebicsky.denik.cz. 2019-03-25. Dostupné online [cit. 2019-04-15].
  12. JÍRA, Jiří. Nejméně registrovaných partnerství je na Vysočině. Třebíčský deník. 2018-01-30. Dostupné online [cit. 2018-02-09]. (česky)
  13. MORŽOL, Marcel. Vysočina bude mít v polovině století o padesát tisíc obyvatel méně. A zestárne. Třebíčský deník. 2018-03-08. Dostupné online [cit. 2018-12-09].
  14. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
  15. Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.
  16. KOPEČEK, Lubomír. Éra nevinnosti. 1.. vyd. [s.l.]: Barrister & Principal, 2010. ISBN 978-80-87029-98-5. S. 282.
  17. ŠVEC, Kamil. Analýza voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008. S. 19. Acta Politologica [online]. Katedra politologie Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd., 2010 [cit. 4.10.2016]. S. 19. [www.acpo.cz Dostupné online]. ISSN 1803-8220.
  18. Sněmovní tisk 818 – novela zákona o vytvoření VÚSC, navržena skupinou poslanců 12. 1. 2001, schválený zákon vyhlášen pod číslem 176/2001 Sb.
  19. viz řeč zástupce předkladatele následující novely v prvním čtení sněmovního tisku 38 v roce 2010
  20. Ústavní zákon č. 135/2011 Sb. Archivováno 22. 1. 2016 na Wayback Machine, kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.
  21. ČTK. Vysočina se ode dneška jmenuje Kraj Vysočina [online]. Novinky.cz, 2011-08-01 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
  22. LAUDIN, Radek. První hejtman jezdil starým Favoritem. V Jihlavě chyběly prostory a tužky - regiony.impuls.cz. iRegiony – Rádio Impuls [online]. 2016-02-15 [cit. 2017-07-24]. Dostupné online.
  23. ZELNÍČKOVÁ, Ilona. Kraj Vysočina má nového hejtmana, Běhounka nahradil Schrek z ODS [online]. Idnes.cz, 2020-11-18 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
  24. http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zmena_hranic_jihomoravskeho_kraje_k_1_1_2005 Změna hranic jihomoravského kraje k 1. 1. 2005 - Krajská správa ČSÚ v Brně
  25. Zajímavosti o kraji | ČSÚ v Jihlavě. www.czso.cz [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné online.
  26. Mzdy na Vysočině stouply, o 530 korun. Třebíčský deník [online]. 2011-06-13 [cit. 2011-06-19]. Dostupné online.
  27. Kraj Vysočina. Příjmy Kraje Vysočina vypadají v prvním pololetí optimisticky [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2011-08-10 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online.
  28. ČTK. Nový rozpočet kraje: školy, nemocnice, cesty [online]. Třebíčský deník, 2015-12-01 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
  29. KRIŠTOFOVÁ, Anna. Zastupitelstvo Kraje Vysočina schválilo vyrovnaný rozpočet na rok 2017 [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2016-12-20 [cit. 2016-12-21]. Dostupné online.
  30. ČTK. Na Vysočině letos přespalo více turistů [online]. Třebíčský deník, 2015-11-30 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
  31. SINGR, Martin. ZOO Jihlava zůstává pro turisty jedničkou. trebicsky.denik.cz. 2019-01-05. Dostupné online [cit. 2019-02-27]. (česky)
  32. SINGR, Martin. Nová šéfka Vysočina Tourism: Königová bude mít za úkol restartovat cestovní ruch. Třebíčský deník. 2021-09-07. Dostupné online [cit. 2021-10-22]. (česky)
  33. BROTHÁNKOVÁ, Monika; NEUWIRTHOVÁ, Eva. Památky na Vysočině chystají na novou sezónu řadu novinek. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2018-03-29 [cit. 2018-04-13]. Dostupné online.
  34. MAREŠ, Miroslav. „Vysočina sklářská“: marketingové téma roku 2020 je neveřejné. OBCASNIK.EU [online]. 2019-12-17 [cit. 2019-12-25]. Dostupné online.
  35. Dálnice - Silnice . cz >> Výstavba dálnic a silnic v České republice a na Slovensku [online]. www.dalnice-silnice.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-08.
  36. MAHEL, Luděk. Silniční síť na Vysočině je příliš hustá. Kraj se chce některých silnic zbavit. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-11-09 [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
  37. SINGR, Martin. Modernizace dálnice se letos soustředí na Vysočinu. Třebíčský deník. 2018-03-24. Dostupné online [cit. 2018-04-13]. (česky)
  38. SINGR, Martin. Veřejná doprava Vysočiny dostává reálné obrysy. Třebíčský deník. 2018-08-01. Dostupné online [cit. 2018-08-30]. (česky)
  39. MAREŠ, Miroslav. České dráhy mění jízdní řády, začíná projekt VDV. Obcasnik.eu. 2019-11-23. Dostupné online [cit. 2019-11-23]. (česky)
  40. KUDRHALTOVÁ, Jana. Nový systém dopravy přinese více spojů i jednotné jízdenky. trebicsky.denik.cz. 2019-11-14. Dostupné online [cit. 2020-01-03]. (česky)
  41. BROTHÁNKOVÁ, Monika. Školní rok 2016/2017 na Vysočině ve znamení zemědělství a odborného vzdělávání [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017-03-21 [cit. 2017-03-23]. Dostupné online.
  42. VŠPJ | Úvodní stránka [online]. www.vspj.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
  43. Západomoravská Vysoká Škola [online]. www.zmvs.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-28.
  44. NEUWIRTHOVÁ, Eva. Změny v síti středních škol na Vysočině [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 29. 7. 2014, rev. 29. 7. 2014 [cit. 2014-09-15]. Dostupné online.
  45. SINGR, Martin. Kraj Vysočina by mohl mít partnery v Itálii. trebicsky.denik.cz. 2018-12-17. Dostupné online [cit. 2019-02-27]. (česky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.