Ledeč nad Sázavou (hrad)

První písemné zmínky o Ledči nad Sázavou pocházejí z roku 1181, kdy je v listinách uveden vladyka Zikmund z Ledče, z roku 1220 pochází zmínka o pánech z Ledče v souvislosti s jeho úmrtím.^[zdroj?!] Samotný hrad mohl být založen v první polovině 13. století.[1] V husitské době ledečtí vladykové stáli na straně tohoto hnutí. Vladykové Mikulášové Pešíkův a Václavův, podepsali v roce 1416 stížný list proti upálení Mistra Jana Husa.

Vladykové z Ledče zde sídlili až do roku 1440, kdy panství přešlo do rukou Ledečských z Říčan a Meziříčských z Lomnice. V roce 1509 zahynula při zřícení stropu východního paláce Žofka ze Sovince, manželka Buriana Ledečského z Říčan, a jejich dva synové. V roce 1562 vymohl Zdeněk Meziříčský majestát povyšující Ledeč na město včetně používání pečetě. V roce 1569 získali panství Trčkové z Lípy. Pro účast Erdmana Trčky z Lípy na valdštejnském spiknutí v roce 1634 bylo panství zkonfiskováno a rozděleno. V roce 1636 se dostává jako konfiskát do rukou Adriánovi z Enkenfurtu, jehož syn prodal Ledeč v roce 1677 Michaelu Osvaldovi z Thunu. Za něj byl zámek opraven a vznikl také Thunovský letohrádek, od jeho dcer získali panství v roce 1723 Věžníkové.

Poté se majitelé střídali až do roku 1753, kdy Ignác z Kochu prodal panství císařovně Marii Terezii. Ta je později darovala Ústavu zchudlých šlechtičen, který založila. V roce 1879 hrad zpustošil rozsáhlý požár, který se podařilo uhasit až po třech dnech. Ústav jej vlastnil až do roku 1918, od roku 1919 převzal správu stát. Po roce 1945 se hrad, lesy a pozemky staly majetkem státu. V roce 1948 přešel do vlastnictví Správy státních lesů, od roku 1950 Československých státních lesů. V roce 1948 padl návrh využít hrad jako centrální muzeum středního Posázaví a povodí Želivky, ale nebyl realizován. V 90. letech 20. století přešel hrad do soukromého vlastnictví.^[zdroj?!] Vlastníkem hradu je společnost Hrad Ledeč nad Sázavou, kterou vlastní ze 75 % město Ledeč nad Sázavou a z 25 % firma Kovofiniš, kterou vlastní pět fyzických osob a dominantní podíl 77 % v ní má Josef Zikmunda.^[zdroj?!]

Na hradě je také od roku 1938 Městské muzeum, kde je vystavena regionální sbírka z počátku 20. století – výrobky a nástroje zdejších řemeslníků, archeologické nálezy, sbírka mincí a papírových platidel, sbírka zbraní. Středoevropským unikátem je sgrafitová výzdoba stropu renesančního sálu. Věž vysoká 32 metrů poskytuje vyhlídku na město Ledeč.

• 
  věž hradu
• 
  hrad při pohledu za řekou
• 
  vstup do hradu
• 
  kulisa mnoha filmů a pohádek na spodním nádvoří
• 
  nádvoří

• 
• 
• 
  pohled na hrad

Hrad byl po mnoho desetiletí ve správě Lesů České republiky, což jeho stavu neprospělo. Po sametové revoluci, kdy přešel do vlastnictví města Ledeč nad Sázavou a společnosti Kovofiniš s.r.o. (do roku 2017 pod názvem Aquacomp Hard s.r.o.), se začalo mluvit o jeho rozsáhlé rekonstrukci. Zvolena byla cesta postupných oprav.[2]

První porevoluční kastelán, pan Svoboda se zasloužil o záchranu chátrajícího hradu opravením všech střech, nechal opravit hradní věž a provedl další záchranné práce.

Současný kastelán, pan Šíma navázal na práci svého předchůdce a postupně realizuje jednotlivé fáze celkové revitalizace. V roce 2014 byla dokončena rekonstrukce vnitřního opláštění na horním nádvoří. Postupně se opravuje i vnější opláštění, přičemž se postupuje od východního parkánu, přes palác přímo nad řekou až k západnímu bastionu.

Před rekonstrukcí je jediná příjezdová cesta přes hradní most. Ten je ve svém havarijním stavu i díky necitlivé výstavbě železniční tratě Čerčany – Světlá nad Sázavou, která byla proražena přímo pod jeho pilíři.

V roce 2015 byly rekonstruovány jižní omítky. Pod jednou z vrstev se objevily sluneční hodiny, které se podařilo obnovit.[3]

Na hradě je již výše zmíněné muzeum, od roku 2013 je ale přesunuté do nově zrekonstruovaných interiérů. Kromě muzea je možné od roku 2015 navštívit první prohlídkový okruh, jehož tématem je retro šedesátých a sedmdesátých let 20. století. Vystoupat lze nejen na věž, ale i na dřevěné lávky v půdních prostorech, ze kterých je možné si prohlédnout zřícené interiéry východního křídla. Od roku 2015 je pro návštěvníky k dispozici nová kancelář s možností drobného občerstvení.

Od roku 2017 je zde nově Muzeum Jaroslava Foglara – první stálé muzeum věnované našemu významnému českému spisovateli, který pozitivně ovlivnil mnoho generací. Hrad Ledeč nad Sázavou byl pro toto muzeum vybrán vzhledem k blízkosti řeky Sázavy a nedaleké Sluneční zátoce, kde pan Foglar úspěšně rozvíjel skauting v České republice.

V roce 2017 zámek navštívilo 15 204 návštěvníků.[4]

Na ledečském hradě se natáčelo a natáčí relativně velké množství českých i zahraničních filmů[5]. Jejich tvůrci využívají zajímavých dispozic a poničených fasád, které umožňují větší zásahy do exteriérů.

• 1999
  • Bídníci – režie Josée Dayan, známí herci: Gérard Depardieu, Christian Clavier, John Malkovich...

• 2000
  • Bez rodiny – režie Jean-Daniel Verhaeghe, známí herci: Pierre Richard

• 2004
  • D´Artagnan a tři mušketýři (film, 2005) – režie Pierre Aknine

• 2005
  • Kletba bratří Grimmů – režie Terry Gilliam, známí herci: Matt Damon
  • Historie židů

• 2008
  • Bonbony

• 2009
  • Faust – režie Alexandr Sokurov

• 2010
  • Micimutr – režie Vít Karas, známí herci: Libuše Šafránková, Jiří Bartoška, Vojtěch Dyk

• 2011
  • Krákovská aféra – režie Nikolaj Arcek

• 2012
  • Šťastný smolař – režie Jiří Strach, známí herci: Ivan Trojan, Dagmar Havlová, Jiřina Bohdalová, Ondřej Vetchý...

• 2014
  • Wilsonov – režie Tomáš Mašín, známí herci: Jiří Macháček, Vojtěch Dyk, Táňa Pauhofová, Jan Kraus, Petr Čtvrtníček

• 2016
  • Anděl Páně 2 – režie Jiří Strach

• 2018
  • Čertí brko – režie Marek Najbrt

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ledeč nad Sázavou na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky hradu Ledeč nad Sázavou
• Hrad na hrady.cz