Josef Hlouch

25. června 1947 byl jmenován v pořadí devátým biskupem českobudějovickým. (konsekrace 15. srpna v Olomouci, intronizace 7. září, obé téhož roku). Po komunistickém puči v únoru 1948 byla novým režimem zahájená proticírkevní kampaň s cílem oddělit Katolickou církev v Československu od Svatého stolce. Biskup Hlouch proti této politice veřejně vystoupil. Dne 19. června 1949 o Slavnosti Božího Těla u katedrály sv. Mikuláše v Českých Budějovicích před shromážděnými v eucharistickém průvodu (davem věřících) odsoudil postup státu. Od toho okamžiku Státní bezpečnost monitorovala každý jeho krok. Na biskupskou konzistoř byl dosazen vládní zmocněnec, čímž byl de facto biskupovi znemožněn výkon jeho úřadu.

Od konce dubna 1950 se ocitl v úplné izolaci. Konzistoř vedl komunisty dosazený generální vikář. Vrátnici biskupství střežili dva příslušníci StB a znemožnili biskupovi jakýkoliv kontakt s veřejností. Všechny návštěvy byly z nařízení Státního úřadu pro věci církevní zakázány, biskup nesměl svou rezidenci opustit. I při procházkách po zahradě ho doprovázel člen StB.

V roce 1951 odmítl složit slib věrnosti republice a podepsat jmenování nových vikářů loajálních režimu. StB ho vyhodnotila jako nebezpečného třídního nepřítele a začala pracovat na jeho odstranění z konzistoře. V trestním oznámení Komise Národního výboru v Českých Budějovicích z 29. března 1952 stojí, že se Hlouch pokusil mařit opatření, která učinil Státní úřad pro věci církevní, čímž projevil nepřátelský postoj vůči lidově demokratickému zřízení. Uvedeným trestním oznámením mu byla vyměřena pokuta 50.000,– Kčs a ministerstvem vnitra určen nucený pobyt mimo konzistoř.

Prvním místem nucené internace byl bývalý františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani. V září 1952 převezen do Růžodolu u Liberce, kde se setkal s arcibiskupem Beranem zadržovaným od roku 1951. Oba vězni byli ubytováni v osamělé vile. V přísném režimu měli povolenu denně pouze jednohodinovou vycházku na zahradu. Pošta byla kontrolována a případné návštěvy byly umožněny jen v budově ministerstva vnitra. Dne 17. dubna 1953 byli Hlouch a Beran přemístěni do zámečku v Myštěvsi u Nového Bydžova. Zde zastihli další biskupy ve stejné situaci – brněnského Karla Skoupého a Róberta Pobožného ze slovenské Rožňavy. Režim zde byl mírnější, avšak trpěli nedostatkem vody a jídla. Zdravotní stav biskupa Hloucha se začal zhoršovat. V roce 1954 byl převezen na léčení do Prahy. Po uzdravení byl převezen do Šebetova u Boskovic do budovy místního zámku. Zde byl od roku 1953 umístěn ústav pro hluchoněmé ženy v péči školských sester de Notre Dame. Podmínky internace zde byly volnější a umožnily Hlouchovi vrátit se k literární činnosti. V roce 1957 zde sepsal životopis své duchovní dcery Anny Marie Zelíkové (byl jedním z jejích duchovních vůdců) a rozpracoval soubor duchovních úvah s názvem Minutěnka. Začalo přibývat návštěv z jeho diecéze, poněvadž místo jeho pobytu se dostalo na veřejnost. Následoval převoz do přísněji střežených prostor Viktorovy vily v Paběnicích a znovu se ocitl ve společnosti spoluvězňů biskupů Josefa Berana a Karla Skoupého.

Z iniciativy papeže Jana XXIII. byla v roce 1963 zahájena jednání mezi Svatým Stolcem a ČSSR o propuštění biskupů z internace. V dubnu 1963 se dostal Hlouch na svobodu. Po ozdravném pobytu ve Františkových Lázních odejel do Koclířova u Svitav a přístřeší našel v charitním domě školských sester de Notre Dame. Zde dopsal sbírku duchovních úvah Minutěnka.

Pražské jaro 1968 a s ním spojené uvolnění poměrů umožnilo Hlouchovi návrat do Českobudějovické diecéze. 9. června 1968 se znovu ujal svého úřadu a ihned se pustil do generální opravy katedrály svatého Mikuláše. Lepší časy však neměly dlouhého trvání. Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa ve středu 21. srpna 1968 způsobila návrat totalitní moci se všemi negativními dopady na život společnosti. Nové šikanování nepohodlných církevních představitelů se stalo biskupu Hlouchovi osudným.

Biskup Josef Hlouch zemřel dne 10. června 1972 poté, co byl předchozí den zbit příslušníky StB.[3] Je pohřben na hřbitově svaté Otýlie (odd. VIII) v Českých Budějovicích. Svůj díl viny na jeho smrti měl krajský církevní tajemník Leo Drozdek, který cílevědomě pravidelně navštěvoval biskupa Hloucha v jeho rezidenci a týral ho několikahodinovými rozhovory a hádkami. Přitom mu tykal (jako funkcionář KV KSČ), nechal si nalévat slivovici a záměrně hodně kouřil.[4]

Jubilejní rok 2012 byl diecézí vyhlášen jako rok biskupa Josefa Hloucha.

• KOLOUCH, František. Milion duší. Osudy biskupa Josefa Hloucha. životopis. vyd. Brno: Kartuziánské nakladatelství, 2013. 272 s. ISBN 978-80-87864-04-3.
• KOLOUCH, František. Internace biskupů Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunismu. Praha, 2015 [cit. 2016-12-01]. 242 s. Disertační práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Alena Míšková. Dostupné online.
• Josef Hlouch - devátý biskup českobudějovický v obrazech a dokumentech. České Budějovice: ČR - Státní oblastní archiv v Třeboni, 2012. ISBN 978-80-904938-4-1. S. 112.
• GABRIELOVÁ, Petra. Biskup Josef Hlouch ve vybraných dokumentech Státní bezpečnosti. In: KUKÁNOVÁ, Zlatuše. Sborník Archivu bezpečnostních složek 10/2012. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2012. ISBN 978-80-260-3609-8. S. 171–190.
• KOLOUCH, František. Biskupem pod dohledem Státní bezpečnosti. Katolický týdeník. Březen 2012, roč. 23, čís. 12, s. IV. ISSN 0862-5557.
• ČERNÝ, Jiří. Moravské kořeny biskupa Josefa Hloucha. in Setkání 2012, čís. 9, s. 4–6.
• WEIS, Martin. Minutěnky vzpomínek na pastýře lidu svého. Praha: Panevropa, 1999. ISBN 80-85846-12-8. S. 82. (český)
• WEIS, Martin. Svědectví dokumentů: Katolická církev v archivních materiálech jihočeských archivů let 1949-1976. České Budějovice: Jih, 2009. ISBN 978-80-86266-33-6. S. 336. (český)
• WEIS, Martin. Osudy katolické církve na jihu Čech – akce „H". Studia theologica. 2002, roč. IV/1, čís. 7, s. 52–60. ISSN 1212-8570.
• WEIS, Martin. Osudy katolické církve na jihu Čech – diecéze bez pastýře. Studia theologica. 2002, roč. IV:2, čís. 8, s. 60–66. ISSN 1212-8570.
• WEIS, Martin. Osudy katolické církve na jihu Čech v letech 1968-1972. Studia theologica. 2003, roč. V:3, čís. 13, s. 69–77. ISSN 1212-8570.
• WEIS, Martin. Ty ještě věříš, soudruhu?. Studia theologica. 2009, roč. XI:1, čís. 34, s. 60–69. ISSN 1212-8570.
• WEIS, Martin. Okres na jihu. Sonda do práce okresních církevních tajemníků ve světle archivních dokumentů jihočeského regionu. Studia theologica. 2011, roč. XIII:3, čís. 45, s. 87–102. ISSN 1212-8570.
• WEIS, Martin. Josef Hlouch: Zeugnis des Märtyrers im Spiegel der Archivdokumente. Theologos. 2012, roč. XIV, čís. 1, s. 55–66. ISSN 1335-5570.
• WEIS, Martin. Realisierung der Abschlüsse des II. Vatikanischen Konzils durch Josef Hlouch, Bischof von Budweis.. Notitiae historiae ecclesiasticae. 2012, roč. I, čís. 1. ISSN 1338-9572.
• WEIS, Martin. Biskup Josef Hlouch - známý i neznámý. Studia theologica. Podzim 2013, roč. XV, čís. 3, s. 150–167. ISSN 1212-8570.
• ŠEBEK, Jaroslav. Církevní a politické souvislosti života Josefa Hloucha. Studia theologica. Podzim 2013, roč. XV, čís. 3, s. 168–183. ISSN 1212-8570.
• KOLOUCH, František. Internace biskupa Josefa Hloucha. Studia theologica. Podzim 2013, roč. XV, čís. 3, s. 197–216. ISSN 1212-8570.
• SVOBODA, Rudolf. Josef Hlouch a Katolická akce. Studia theologica. Podzim 2013, roč. XV, čís. 3, s. 184–196. ISSN 1212-8570.
• OPATRNÝ, Michal. Pastorální odkaz biskupa Josefa Hloucha. Studia theologica. Podzim 2013, roč. XV, čís. 3, s. 217–230. ISSN 1212-8570.
• MUCHOVÁ, Ludmila. Josef Hlouch, Poranění a lék: impulsy pro současnou náboženskou výchovu. Studia theologica. Podzim 2013, roč. XV, čís. 3, s. 150–167. ISSN 1212-8570.
• WEIS, Martin. Zásahy státní moci proti českobudějovickému biskupu Josefu Hlouchovi. Revue církevního práva 56. 2013, roč. XIX, čís. 3, s. 33–46. ISSN 1211-1635.
• KOLOUCH, František. Internace biskupů. Praha: Academia, 2018. ISBN 978-80-200-2922-5

• Diecéze českobudějovická
• Seznam českobudějovických biskupů
• Seznam Služebníků Božích
• Seznam českých nositelů titulu monsignore
• Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
• Jan Bula
• Václav Drbola
• Jan Dokulil
• Josef Valerián
• František Pařil
• Štěpán Trochta

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Hlouch na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Hlouch
• Josef Hlouch na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine
• Významné osobnosti Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži
• Holé ruce mám, pot, krev dám za vás… – rozhovor s jeho životopiscem Katolický týdeník