Oslavany

Osídlení městského území je archeology datováno už od neolitu (hradiště Dvorek a Náporky). První písemná zmínka o Oslavanech pochází z roku 1104.[3]

V roce 1225 zde moravská markraběnka Heilwida založila klášter Vallis sanctae Mariae, první ženský klášter na Moravě.

Oslavany byly původně zemědělskou a vinařskou obcí. V letech 1783–1973 se v jejich okolí těžilo černé uhlí, takže měly spíš hornický charakter a byly jedním z center Rosicko-oslavanského revíru. Severovýchodně od města se nachází areál bývalého dolu Kukla, pod ním ústí u řeky Oslavy Dědičná štola.

V letech 1913–1993 zde pracovala uhelná Elektrárna Oslavany o výkonu 115 MW. Vzhledem k těžbě mělo město průmyslový charakter, zdejší ovzduší bylo plné prachu a smogu, což se postupně změnilo po ukončení těžby.

Od roku 1912 končí v Oslavanech železniční trať z Moravských Bránic.

V zámku fungoval v letech 1949–1951 tábor nucených prací, určený pro převýchovu politických vězňů - odpůrců komunistického režimu, který byl zřízen na žádost rosických a jihomoravských dolů.[4]

V roce 1964 byly Oslavany povýšeny na město. V šedesátých letech také vzniklo hornické sídliště a spousta nových domů.

Znak byl vytvořen na základě obecní pečeti z roku 1622. Základ tvoří zeleno-černý vodorovně dělený štít ze zlatého vršku vyrůstá zlatý vinný keř s jedním hroznem, třemi listy a dvěma úponky. Přes prut je vodorovně přiložen stříbrný vinařský nůž se zlatou rukojetí. Znak odkazuje na původní zemědělský a vinařský charakter obce - réva a vinařský nůž a dolování černého uhlí - tinktury štítu. Vlajka sestává ze tří pruhů zalený, černý a tenký zlatý. Ze zlatého vyrůstá v levé části vlajky réva shodného popisu jako u znaku.

Na začátku 17. století měla obec 71 domů, po třicetileté válce z nich byly obydlených pouze 37. V roce 1790 měla obec 142 domů a 784 obyvatel, v roce 1834 pak 192 domů a 1162 obyvatel.[5]

• zámek Oslavany s kostelem Matky Boží (původně klášter cisterciaček)
• kostel svatého Mikuláše
• kamenný kříž u kostela
• kamenný kříž před kostelem
• kamenný kříž u domu na ulici Kostelní
• hřbitov
• důl Kukla – kulturní a technická památka
• doly
• kamenné kříže
• socha Ecce homo (Ejhle člověk)

Městský úřad

• 
  Náměstí 13. prosince
• 
  Výhled na město z hradiště Náporky
• 
  Náměstí Republiky
• 
  Jez na řece Oslavě
• 
  Bývalý Důl Kukla

Kostel svatého Mikuláše

Římskokatolická farnost Oslavany působí na území města Oslavany (včetně jeho části Padochov) a sousední obce Nová Ves.

Farním kostelem je oslavanský chrám sv. Mikuláše. Filiálním kostelem je kostel Matky Boží na zámku.

Město leží na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Brněnské vrchoviny, na okraji přírodního parku Oslava. Na katastru Padochova se nachází přírodní památka Rybičková skála.

Naučná stezka permokarbonu Boskovické brázdy začíná u městského úřadu, má 9 zastavení a končí u druhého mostu přes Oslavu.

• Karl Leuthner (1869, Padochov – 1944, Vídeň), rakouský sociálně demokratický politik a poslanec
• Vilém Gross (1894, Padochov – 1977), archeolog, historik, cestovatel a malíř. Popsal několik nových paleolitických nalezišť na Brněnsku, organizoval první velkou hornickou výstavu v Oslavanech. Je pohřben na hřbitově v Oslavanech.
• Karel Kunka (1913 - 1940), československý letec, příslušník 311. bombardovací perutě RAF, který padl v bitvě o Británii. [7][8]
• 23. července 1940 zde zemřel Metoděj Janíček, český kantor a hudební skladatel (* 1. února 1862). Je pochován ve svém posledním školním působišti, ve Zbýšově.

Od roku 1998 je starostou města Vít Aldorf (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně.[9] Místostarostou města je Svatopluk Staněk, zvolený za ČSNS2005 (Česká strana národně socialistická 2005). Do roku 2010 tuto funkci zastával Miloš Musil (ČSNS2005).

Zastupitelstvo města má celkem 21 členů.

• Nováky, Slovensko
• Schkeuditz, Německo
• Vir, Chorvatsko