Níhov

Níhov je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Křižanovské vrchovině, přibližně 12 kilometrů západně od Tišnova. Žije zde 249[1] obyvatel.

Níhov
Kaple sv. Václava v Níhově
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0643 596191
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTišnov
Okres (LAU 1)Brno-venkov (CZ0643)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°20′30″ s. š., 16°15′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel249 (2022)[1]
Rozloha4,94 km²
Katastrální územíNíhov
Nadmořská výška474 m n. m.
PSČ594 55
Počet domů97 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNíhov 17
59455 Dolní Loučky
[email protected]
StarostaJan Dvořáček
Oficiální web: www.nihov.cz
Níhov
Další údaje
Kód obce596191
Kód části obce104540
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Rybník Bařina

Obec leží na východním úpatí Českomoravské vrchoviny, asi 10 km severně od Velké Bíteše, kde je přivaděč k dálnici D1 Praha–Brno. V blízkosti protéká potok Halda a nalézá se zde několik rybníků, z nichž největší je Bařina a další např. Halda a Tomkův.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349.

Původně ves, ležící severovýchodně od Velké Bíteše v nadmořské výšce asi 470 m, patřila již počátkem 14. století k osovskému panství. V roce 1365 prodal ji Jindřich z Osové Janu staršímu z Meziříčí, od meziříčských se dostala přes Lacka z Kravař na druhou linii pánů z Lomnice a s nimi k Náměšti, kde byla až do zrušení poddanství v roce 1848. Současně, zvláště pak v letech 1412–1470 , existoval vladycký rod pánů z Níhova, který měl majetek jak ve vsi samé, tak např. i v Rozseči, Vidoníně nebo Osové Bítýšce. Robotou byli osadníci povinni své vrchnosti, desátky odevzdávali i vrchnosti církevní – faráři ve Březí – kam Níhov patřil.

Velmi zajímavá je historie vzniku níhovské školy: s vyučováním bylo započato v roce 1822, první učitel byl Josef Vokůrka, tkadlec a námezdní dělník, který se v uvedeném roce přistěhoval. Původně bylo vyučováno „po domech“ , pak v bytě učitele v čp. 8, později byla tato privátní škola přeložena do chaloupky u čp. 3. Teprve v padesátých letech 19. století bylo za prvního skutečného učitele Jana Kouřila započato se stavbou takzvané staré školní budovy, která nesloužila dlouho, byla obcí prodána Josefu Hamříkovi a místo ní byla postavena budova nová, která s různými úpravami sloužila až do roku 1978, kdy byla škola v Níhově pro malý počet dětí uzavřena. Za léta kdy škola v Níhově existovala, se vystřídala řada učitelů, z nichž mnozí např. Vilém Kožnárek a Jan Vetiška jsou známi i starším občanům velkobítešským.

Stejně jako škola, byl v Níhově založen i jeden z prvních požárních sborů v okolí. Bylo to v roce 1893 za starostenství Jana Jaška.

Okupace obce, válečná léta a dny osvobození se podobaly v průběhu sousedním obcím. Po osvobození se začal i Níhov měnit: byly postaveny veřejné i obytné budovy, provedeny úpravy návsi a zbudována kanalizace, zřízena nová prodejna, hostinec Jednoty a další. V roce 1957 bylo v obci založeno JZD, které hospodařilo samostatné do roku 1970 a dosahovalo výborných výsledků. V tomto roce bylo sloučeno s JZD Lubné a v roce 1974 přešlo do JZD Horka v Křoví. Po změnách v politice zemědělského hospodaření se velké zemědělské celky rozpadají na menší. I družstevníci v Níhově si založili samostatné Hospodářské obchodní družstvo. V letech 1980–1991 byl Níhov součástí Velké Bíteše.[3]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[4]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
288291269290249242244180249255232184206206

Obecní symbolika

Návrh znaku a praporu vychází ze dvou atributů:

  1. ze znaku místního vladyckého rodu Nihovců z Nihova, majícího ve znaku obecnou figuru rohů neznámých barev; stylizace rohů, užitých ve znaku Níhova, odpovídá způsobu kreslení této figury ve 14. století, tedy v období „heraldické klasiky“.
  2. z atributu patrona místní sakrální stavby – jedná se o atribut sv. Václava – obecnou figuru koruna.

Současné dění v obci

V roce 1997 proběhly oslavy 125. výročí postavení zdejší kaple sv. Václava. Ve stejném roce byla postavena mateřská škola, v roce 2000 byla obec plynofikována a v roce 2003 byl uveden do provozu obecní vodovod. V roce 2009 bylo započato s výstavbou tlakové kanalizace a čistírnou odpadních vod. Stavba byla dokončena v roce 2010. V roce 2012 proběhla přestavba tenisových kurtů na víceúčelové hřiště. V tomto roce také byly zřízeny nové oficiální internetové stránky obce. V roce 2013 proběhla rozsáhlá rekonstrukce v místním kulturním domě, která vedla k vytvoření nového zázemí pro pořádání akcí v parku za hospodou.

Přehled kulturních akcí během roku

Během roku se v obci pravidelně konají následující akce:

  • leden – tříkrálová sbírka
  • únor – ostatky, dětský maškarní bál
  • květen – oslava dne matek
  • červen – dětský den
  • červenec – folkový festival Níhovské prameny
  • září – Svatováclavská pouť
  • říjen – uspávání broučků (lampionový průvod)
  • listopad – výlovy okolních rybníků
  • prosinec – Mikulášská nadílka, Svatoštěpánské koledování

Pamětihodnosti

  • Kaple sv. Václava
  • Křížová cesta pod Chocholí

Doprava

Železniční zastávka Níhov

Na jihovýchodním okraji katastru obce, při silnici do Katova, se nachází železniční zastávka Níhov ležící na železniční trati Havlíčkův Brod - Křižanov - Brno. Ve směru od Brna jde o poslední zastávku na území Jihomoravského kraje, proto je (od roku 2005) konečným resp. výchozím bodem mnoha vlakových spojů železniční linky Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje S3.

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.

Literatura

  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.