Miloš Vystrčil

V krajských volbách v roce 2004 byl lídrem kandidátky ODS v Kraji Vysočina. ODS zde zvítězila a Miloš Vystrčil byl zvolen krajským hejtmanem. Tuto funkci zastával do roku 2008. V krajských volbách v říjnu 2008 kandidoval za ODS na znovuzvolení, kandidátka ODS (21,01 % hlasů) však byla drtivě poražena ČSSD (39,87 % hlasů).[1] Od roku 2010 zasedá v zastupitelstvu města Telč, přestože kandidoval až na 14. místě.[2]

Ve volbách 2010 se stal senátorem za obvod č. 52 – Jihlava, když v obou kolech porazil sociálního demokrata Vratislava Výborného.[3] V druhém kole získal 59,4 % hlasů a stal se tak senátorem. Prohlásil však, že: „… Jenom mě mrzí trochu hořká skutečnost, že ČSSD má v horní komoře nadpoloviční většinu…“.[4]

Miloš Vystrčil během konference o dalším směřování ÚSTR s novinářem Jefimem Fištejnem

Na 24. kongresu ODS 18. ledna 2014 byl ve druhém kole volby zvolen místopředsedou strany, když získal 310 hlasů od delegátů.[5] V lednu 2016 obhájil na 27. kongresu ODS post místopředsedy strany, získal 306 hlasů od 463 delegátů (tj. 66 %).[6] Také na 28. kongresu ODS v Ostravě v lednu 2018 tento post obhájil[7], stejně tak na 29. kongresu ODS v Praze v lednu 2020.[8] Na 30. kongresu ODS v Praze v dubnu 2022 již funkci místopředsedy strany neobhajoval.[9]

V komunálních volbách v roce 2014 obhájil za ODS post zastupitele města Telče. Původně byl na kandidátce na 10. místě, díky preferenčním hlasům však skončil první (strana získala 2 mandáty).[10] V krajských volbách v roce 2016 obhájil za ODS mandát zastupitele Kraje Vysočina (na kandidátce figuroval na 8. místě, ale vlivem preferenčních hlasů skončil první).[11]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 obhajoval za ODS v obvodu č. 52 – Jihlava mandát senátora. Podporovaly jej také SNK-ED, SsČR a STO.[12] Se ziskem 25,71 % hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, v němž porazil se ziskem 53,37 % hlasů kandidáta KDU-ČSL Michala Stehlíka. Senátorem tak zůstal.[13][14] Dne 8. listopadu 2016 se stal předsedou senátorského klubu ODS, v této funkci nahradil Jaroslava Kuberu.[15]

V komunálních volbách v roce 2018 opět obhájil post zastupitele města Telč. Původně byl na kandidátce na 7. místě, díky preferenčním hlasům však skončil první.[16]

Po náhlém úmrtí Jaroslava Kubery byl dne 19. února 2020 zvolen předsedou Senátu PČR, když porazil kandidáta Klubu Starostové a nezávislí Jiřího Růžičku.[17] Krom senátorského klubu ODS Vystrčila podpořili i senátoři KDU-ČSL, hnutí ANO, ČSSD a SEN 21. Senát po svém zvolení označil za ústavní pojistku, hlídače exekutivy a kotvou, která zajišťuje pevné postavení Česka.[18]

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo obdržel od Vystrčila symbolický klíč od Senátu, 12. srpna 2020.

V srpnu 2020 v Senátu přivítal ministra zahraničí USA Mika Pompea, který si Senát Parlamentu České republiky vybral jako místo svého zásadního projevu během své návštěvy střední Evropy.[19]

V krajských volbách v roce 2020 obhájil jako člen ODS mandát zastupitele Kraje Vysočina, a to na kandidátce subjektu „ODS a Starostové pro občany“. Původně figuroval na 31. místě, ale vlivem preferenčních hlasů skončil nakonec první.[20] Dne 11. listopadu 2020 byl opět zvolen předsedou Senátu Parlamentu České republiky, když získal 73 ze 77 odevzdaných hlasů.[21]

V červnu roku 2021 pozval do Česka lídryni běloruské demokratické opozice Svjatlanu Cichanouskou. Při této příležitosti jí označil za legitimní prezidentku Běloruska a Senát jí vzdal odpovídající pocty. Svjatlana Cichanouska během své návštěvy v Praze vystoupila mimo jiné na demonstraci na Staroměstském náměstí, svolané na její podporu, vystoupila rovněž v Senátu s projevem. Setkala se také s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem.

Předsedové obou komor českého Parlamentu, Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Miloš Vystrčil (ODS) během společného rozhovoru pro CNN Prima News 17. listopadu 2021 v Praze

Během října roku 2021 se oficiálně dotázal Ústřední vojenské nemocnice v Praze na zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana, který byl v tu dobu hospitalizován v této nemocnici a jeho kancelář odmítala sdělovat veřejnosti i politikům informace o jeho zdravotním stavu. Nemocnice Miloši Vystrčilovi oficiální cestou sdělila, že Miloš Zeman není schopen vykonávat pracovní povinnosti, Vystrčil proto jako předseda Senátu sdělil, že v případě nezlepšení prezidentova zdravotního stavu bude nutné přistoupit k aktivaci článku 66 Ústavy. Vzhledem ke zlepšení prezidentova stavu nakonec Vystrčil přípravy na aktivaci zmiňovaného článku o odebrání prezidentských pravomocí ukončil.[22]

Během oslav výročí Sametové revoluce pozval v listopadu 2021 do Prahy prezidentku Slovenska Zuzanu Čaputovou, kterou při této příležitosti vyznamenal Stříbrnou medailí předsedy Senátu.[23]

Během roku 2020 a 2021 se začalo spekulovat o jeho možné prezidentské kandidatuře. Kandidaturu na prezidenta v roce 2023 prozatím nevyloučil.[24]

V lednu 2020 oznámil, že zváží oficiální návštěvu Tchaj-wanu (záměr „zděděný“ po svém zesnulém předchůdci ve funkci Jaroslavu Kuberovi),[25] což zaznamenala i zahraniční média. Definitivní rozhodnutí pro cestu padlo v červnu 2020.[26] Čína považuje Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan za otevřenou podporu separatistických sil, což pro ni představuje významný zákrok do čínské suverenity a teritoriální integrity státu, narušující politiku jedné Číny.[27][28] Vystrčila před cestou na Tchaj-wan varoval také ministr zahraničí Tomáš Petříček.[29] Vystrčil hájil svou cestu tím, že se nehodlá hrbit, parafrázoval Ivana Hlinku tím, že porobený národ nevítězí a je odsouzen k tomu, že jednou špatně skončí, označil svou cestu jako důležitou pro prosperitu[30] a řekl: „Buď budeme držet své hodnoty a principy, nebo budeme počítat groše. Pokud pojedu na Tchaj-wan, tak se přikláním k tomu, abychom dodržovali své principy a hodnoty a přestali počítat groše, protože jednou bychom mohli zjistit, že žádné nemáme.“[31]

Miloš Vystrčil při předání řádu Příznivých oblaků Jaroslavu Kuberovi in memoriam od tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen

Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan podpořil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Čína proti jeho cestě na Tchaj-wan protestovala.[32] Vystrčil se na Tchaj-wanu setkal s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen,[32] která se řadí k odpůrcům sbližování s pevninskou Čínou,[33] tchajwanským ministrem zahraničí, předsedou vlády, předsedou parlamentu i se zástupci podnikatelů a akademické sféry.

Předseda tchajwanského parlamentu Jou Si-kchun vyznamenal Miloše Vystrčila medailí za parlamentní diplomacii. Vystrčil byl za 45 let existence Legislativního dvora Tchaj-wanu prvním zahraničním ústavním činitelem, který zde pronesl projev. Zakončil ho připomenutím slavného výroku J. F. Kennedyho v Západním Berlíně z roku 1963 a prohlásil česky i v mandarínské čínštině „Já jsem Tchajwanec“.[34][35]

Celá cesta byla ostře sledována českými i zahraničními médii a několik dní se řadila mezi nejskloňovanější světové události.

Čínský ministr zahraničí v reakci na Vystrčilovu návštěvu prohlásil, že Vystrčil překročil červenou čáru a zaplatí „vysokou cenu“.[36] V reakci na toto vyjádření se za Vystrčila a Českou republiku postavilo Německo, Francie a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Miloš Vystrčil s předsedou tchajwanského parlamentu

Cestu zkritizoval rovněž prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš. Za Vystrčila se naopak postavila ODS, Pirátská strana, část ČSSD, KDU-ČSL, TOP09 a Starostové a nezávislí. Podpořila ho rovněž místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová z hnutí ANO,[37] bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (TOP09), manželka zesnulého předsedy Senátu Kubery Věra Kuberová, europoslanci Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová (oba z ODS), Jiří Pospíšil, Luděk Niedermaier (oba z TOP09), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Mikuláš Peksa (Piráti) a další nebo hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek z ČSSD, který Vystrčila označil za čestného a pracovitého člověka, který by nikam nejel jen proto, aby se zviditelnil. Ve videu se známými českými osobnostmi ze světa umění Vystrčila podpořili rovněž například zpěvačky Marta Kubišová a Iva Pazderková, herci Václav Vydra, Hynek Čermák, Ester Janečková a Klára Cibulková, nebo režisér Václav Marhoul.[38]