Transaktinoidy

Transaktinoidy jsou chemické prvky, které se (podle svého protonového čísla) nacházejí v periodické tabulce za aktinoidy a před teoreticky předpovězenými superaktinoidy, jejich protonová čísla jsou (či mají být) 104 až 120.

Prvním, kdo přišel s představou aktinoidů, která následně vedla k uznání řady aktinoidů, byl držitel Nobelovy ceny za chemii Glenn Seaborg. Předpověděl také existenci transaktinoidů pro protonová čísla 104 až 121 a superaktinoidů pro protonová čísla 122 až 153. Podle něj byl pojmenován transaktinoid seaborgium.[1][2]

Transaktinoidy současně patří mezi transurany, jelikož jsou jejich protonová čísla větší než u uranu (92).

Všechny transktinoidy mají v základním stavu valenční elektrony v podslupce 6d a 7s. S výjimkou rutherfordia a dubnia mají všechny, i ty nejstabilnější, izotopy jednotlivých transaktinoidů velmi krátké poločasy přeměny, často kratší než 1 sekunda.

Transaktinoidy se nevyskytují v přírodě, jsou vyráběny uměle v laboratořích. Žádný z těchto prvků nebyl dosud izolován v makroskopickém množství. Tyto prvky mají názvy podle fyziků či chemiků nebo podle míst, kde byly syntetizovány.

IUPAC definuje prvek jako existující, pokud existuje déle než 10⁻¹⁴ sekund, což je doba nutná k vytvoření elektronového obalu.[3]

Seznam známých transaktinoidů

104 Rutherfordium, Rf
105 Dubnium, Db
106 Seaborgium, Sg
107 Bohrium, Bh
108 Hassium, Hs
109 Meitnerium, Mt
110 Darmstadtium, Ds
111 Roentgenium, Rg
112 Kopernicium, Cn
113 Nihonium, Nh
114 Flerovium, Fl
115 Moscovium, Mc
116 Livermorium, Lv
117 Tennessin, Ts
118 Oganesson, Og

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Transactinide element na anglické Wikipedii.

IUPAC Provisional Recommendations for the Nomenclature of Inorganic Chemistry (2004) Archivováno 27. 10. 2006 na Wayback Machine (online draft of an updated version of the "Red Book" IR 3-6)
The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements. Redakce Morss Lester R.. 3rd. vyd. Dordrecht, The Netherlands: Springer, 2006. ISBN 978-1-4020-3555-5. (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] IUPAC Provisional Recommendations for the Nomenclature of Inorganic Chemistry (2004) Archivováno 27. 10. 2006 na Wayback Machine (online draft of an updated version of the "Red Book" IR 3-6)

[trans-2] The Chemistry of the Actinide and Transactinide Elements. Redakce Morss Lester R.. 3rd. vyd. Dordrecht, The Netherlands: Springer, 2006. ISBN 978-1-4020-3555-5. (anglicky)