Světový kongres esperanta

Světový kongres esperanta (v esperantu Universala Kongreso de Esperanto) má nejdelší tradici mezi mezinárodními esperantskými setkáními. Světové kongresy se pořádají téměř bez přerušení již po dobu více než sta let. Probíhají každoročně od roku 1905, s výjimkou první a druhé světové války. Od 20. let 20. století je organizuje Světový esperantský svaz. Organizátorem kongresu v roce 2016 je slovenské město Nitra.


Esperanto
Jazyk
Organizace
Dějiny
Kultura
Literatura
Úhly pohledu

Kongresy se pořádají každý rok na jiném místě a navštěvuje je v průměru 2 000 účastníků (od druhé světové války se toto číslo pohybuje mezi 800 a 6 000, v závislosti na místě konání). Průměrný počet zastoupených zemí je asi 60. V rámci světových kongresů i nezávisle na nich se také pořádají výroční setkání některých odborných organizací esperantistů, které navštěvují řádově stovky účastníků. Světový kongres se obvykle koná v posledním červencovém nebo prvním srpnovém týdnu a začíná i končí v neděli (celkem tedy trvá 8 dní).

Historie

První kongres

První esperantský sjezd se konal v roce 1905 v Boulogne-sur-Mer ve Francii. Zúčastnilo se jej na 700 esperantistů z 33 zemí a také Dr. Ludvík Lazar Zamenhof. Sjezd měl neobyčejný úspěch. Byly vyřešeny důležité problémy, jako deklarace o esperantu, byl založen Jazykový výbor a Organizační výbor. Účastníky sjezdu byla přijata Buloňská deklarace definující principy esperantismu.

Další vývoj

Zdárný výsledek sjezdu položil základy k rozsáhlému rozkvětu hnutí. Následovaly další sjezdy. V roce 1906 v Ženevě, v roce 1907 v Cambridge, v roce 1908 v Drážďanech a 10. v Paříži, který se nekonal, protože vypukla válka. Na tento sjezd se přihlásilo téměř 4000 lidí. Hlavním vedoucím hnutí ve Francii se stal Louis de Beaufront (1855 až 1932). Byl autorem úspěšných učebnic, vydavatelem časopisu L'Espérantiste, tehdejšího nejlepšího, nejzajímavějšího a nejúčinnějšího orgánu hnutí. Beaufront založil Společnost pro propagaci esperanta, dovedl přinést do hnutí vlivné osobnosti, autority, podporovatele i svazy. Při propagaci Beaufront důsledně užíval moderních reklamních metod, velmi autoritativně i diktátorsky projednával otázky jazykové a organizační, velmi důrazně bojoval proti jakýmkoliv reformám. V roce 1907 však anonymně předložil svůj projekt reforem v esperantu pod pseudonymem Ido a tak se stal hlavním vedoucím rozkolnického idistického hnutí.

Dnešní stav

I v současnosti jsou každoročně pořádány světové kongresy jako manifestace esperantského hnutí. Jsou jedinečné pro užívání esperanta a pro posilování mezinárodní solidarity mezi esperantisty a pro rozvoj hnutí. Představenstvo UEA rozhoduje o místě a času na základě obdržených pozvání a po jednáních s dotyčnou zemí. Pozvání musí podepřít státní nebo městská instance nebo jiná významná organizace. Sjezd trvá osm dní – od soboty do soboty, většinou tak, aby v jeho průběhu byl výroční den vzniku esperanta 26.7.. Hlavní části sjezdu jsou: seznamovací večer, slavnostní zahájení, výroční schůze, zasedání sekcí, zasedání výboru UEA, umělecké večery, kulturní večery, sjezdová universita, divadelní představení, mezinárodní ples, návštěva města, zájezdy, přijetí účastníků na radnici, přijetí zástupců na vyslanectvích atd. Zahájení jsou impozantně slavnostní, účastní se jich oficiální zástupci mnoha států, obvykle velvyslanci, zvláštní zplnomocněnci, ministři apod. Tyto sjezdy se pořádají vždy pod záštitou hlavy státu nebo ministerského předsedy dotyčné země.

Seznam kongresů

RokMěstoZeměPočet
účastníků
2020MontréalKanada 
2019LahtiFinsko 
2018LisabonPortugalsko 
2017SoulJižní Korea1173 
2016NitraSlovensko1252 
2015LilleFrancie2698 
2014Buenos AiresArgentina706
2013ReykjavíkIsland1034
2012HanojVietnam866
2011KodaňDánsko1458
2010HavanaKuba1002
2009BělostokPolsko1860
2008RotterdamNizozemsko1845
2007JokohamaJaponsko1901
2006FlorencieItálie2209
2005VilniusLitva2235
2004PekingČína2031
2003GöteborgŠvédsko1791
2002FortalezaBrazílie1484
2001ZáhřebChorvatsko1691
2000Tel AvivIzrael1212
1999BerlínNěmecko2712
1998MontpellierFrancie3133
1997AdelaideAustrálie1224
1996PrahaČesko2972
1995TampereFinsko2443
1994SoulJižní Korea1776
1993ValencieŠpanělsko1863
1992VídeňRakousko3033
1991BergenNorsko2400
1990HavanaKuba1617
1989BrightonVelká Británie2280
1988RotterdamNizozemsko2321
1987VaršavaPolsko5946
1986PekingČína2482
1985AugsburgNěmecko2311
1984VancouverKanada802
1983BudapešťMaďarsko4834
1982AntverpyBelgie1899
1981BrasíliaBrazílie1749
1980StockholmŠvédsko1807
1979LucernŠvýcarsko1630
1978VarnaBulharsko4414
1977ReykjavíkIsland1199
1976AtényŘecko1266
1975KodaňDánsko1227
1974HamburkNěmecko1651
1973BělehradJugoslávie1638
1972PortlandUSA923
1971LondýnVelká Británie2071
1970VídeňRakousko1987
1969HelsinkiFinsko1857
1968MadridŠpanělsko1769
1967RotterdamNizozemsko1265
1966BudapešťMaďarsko3975
1965TokioJaponsko1710
1964HaagNizozemsko2512
1963SofiaBulharsko3472
1962KodaňDánsko1550
1961HarrogateVelká Británie1646
1960BruselBelgie1930
1959VaršavaPolsko3256
1958MohučNěmecko2021
1957MarseilleFrancie1468
1956KodaňDánsko2200
1955BolognaItálie1687
1954HaarlemNizozemsko2353
1953ZáhřebJugoslávie1760
1952OsloNorsko1614
1951MnichovNěmecko2040
1950PařížFrancie2325
1949BournemouthVelká Británie1534
1948MalmöŠvédsko1761
1947BernŠvýcarsko1370
2. světová válka
1939BernŠvýcarsko765
1938LondýnVelká Británie1602
1937VaršavaPolsko1120
1936VídeňRakousko854
1935ŘímItálie1442
1934StockholmŠvédsko2042
1933Kolín nad RýnemNěmecko950
1932PařížFrancie1650
1931KrakovPolsko900
1930OxfordVelká Británie1211
1929BudapešťMaďarsko1200
1928AntverpyBelgie1494
1927GdaňskSvobodné město Gdaňsk905
1926EdinburghVelká Británie960
1925ŽenevaŠvýcarsko953
1924VídeňRakousko3400
1923NorimberkNěmecko4963
1922HelsinkiFinsko850
1921PrahaČeskoslovensko2561
1920HaagNizozemsko408
1. světová válka
1915San FranciscoUSA163
1914PařížFranciezrušen kvůli
1. světové válce
1913BernŠvýcarsko1203
1912KrakovPolsko1000
1911AntverpyBelgie1800
1910Washington, D.C.USA357
1909BarcelonaŠpanělsko1500
1908DrážďanyNěmecko1500
1907CambridgeVelká Británie1317
1906ŽenevaŠvýcarsko1200
1905Boulogne-sur-MerFrancie688

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.