Symboly esperanta

Základním symbolem esperanta je zelená pěticípá hvězda. Jejích pět vrcholů představuje pět světadílů (dle tradičního pojetí), zelená barva je symbolem naděje. V případech, kdy je hvězda použita mimo vlajku, bývá někdy doplňována písmenem „E“, aby se naznačilo, že jde o hvězdu esperantskou. V esperantu bývá nazývána verda stelo (zelená hvězda).

Esperantská vlajka má zelený list s bílým karé, ve kterém je zelená pěticípá hvězda. Esperantisté používají tuto vlajku k reprezentování svého jazyka. Použití zelené barvy a pěticípé hvězdy iniciovala švédská esperantistka G. Jonson. Zelená barva a symbol hvězdy se zpočátku používaly především k označení knih napsaných v jazyce esperanto – tento zvyk započal Louis de Beaufront. S konečným návrhem vlajky přišli v roce 1893 C. Rjabinis a P. Deullin – zelená barva má symbolizovat naději, pět vrcholů hvězdy představuje pět kontinentů a bílé karé reprezentuje mír.

Při příležitostí stého výročí esperanta v roce 1987 představil UEA (Světový esperantský svaz) speciální logo v podobě dvou proti sobě obráceným zaobleným písmenům „E“, tvořícím kulatý tvar připomínající zeměkouli. V současnosti bývají často používány oba symboly (vlajka i jubilejní symbol). Nový symbol nachází oblibu především mezi mladými esperantisty. Někdy bývá také používán v textové podobě „ЄЭ“ v prostředí instant messagingu jako informace o tom, že dotyčný uživatel je esperantista.

Píseň La Espero je mnoha esperantisty považována za hymnu esperanta. Jde o báseň napsanou Ludvíkem Lazarem Zamenhofem (tvůrcem esperanta), doprovázenou hudbou belgického skladatele Félicien Menu de Ménil.

Stelo (množné číslo: Steloj) byla mezi roky 1945 a 1993 používána mezi některými esperantisty jako měna.

1, 5 a 10 steloj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Symboly esperanta na Wikimedia Commons