Přerov (nádraží)

Původní výpravní budovu navrhl architekt Anton Jüngling. Výpravní budova byla přízemní na obdélném půdorysu s valbovou střechou. V roce 1848 byla vedle výpravní budovy postavena podle návrhu architekta Ernesta Ehrenhause restaurace s hostinskými pokoji.[12] Stará restaurace byla snesena. V roce 1860 (3. prosince) restaurace vyhořela. V roce 1862 byl celý objekt přestavěn na jednopatrovou budovu a hrázdění bylo nahrazeno cihelnými stěnami. Další rozšíření bylo v roce 1868. Podél celé budovy bylo postaveno kryté nástupiště. V přízemí výpravní budovy byla zřízena pošta (bývalá kancelář staniční inspekce).

V letech 1892–1893 byla přestavěna původní budova restaurace podle architekta Hartwiga Fischela. Reprezentativní výpravní budova byla postavena v novorenesančním slohu s omítanou fasádou členěnou pásovou rustikou, přerušovanou hladkými pilastry, s okny v šambránách ukončenými obloukovými segmenty. V roce 2000 byla budova výpravny rekonstruována do podoby z roku 1893.[12]

Ve výpravní budově je zachována dvorská čekárna (císařský salonek) přístupná z prvního nástupiště, která byla určená pro císařskou rodinu.[13]

Součástí výpravní budovy je první nástupiště kryté pultovou střechou ve tvaru asymetrického V (tzv. vlaštovková střecha) nesena 27 litinovými sloupy, které měly zdobené hlavice. Druhé a třetí nástupiště měly pultové střechy ve tvaru písmene W a byly neseny 19 dvojicemi litinových sloupů se zdobenými hlavicemi. Střecha prvního nástupiště pocházela z roku 1868, druhé a třetí měly střechu z období 1892–1893. V roce 1892 byl vybudován k nástupištím podchod – první v českých zemích.[14] Původní sloupy jsou dochovány na prvním a druhém nástupišti.

Druhé nástupiště má zachovalý mechanický informační systém, který ukazoval směr k cílové stanici vlaku, pochází z roku 1898[1]. Tabule s nápisy cílových stanic byly vztyčovány pomocí táhel. Mechanizmus byl v roce 2012 rekonstruován a opraven.[15] Modernizací železničního uzlu v období 2009–2014 vznikla tři ostrovní nástupiště (2, 3 a 4) a rozšířené nástupiště u výpravní budovy (1A a 1B), které umožňuje nástup u kusých kolejí č. 5 a 7. Vytvořením průtahových kolejí mezi prvním a druhým nástupištěm byly třetí a čtvrté nástupiště vysunuty do nové polohy. Byl rekonstruován podchod a přistavěn nový jižní podchod s výtahy.[7][16]

Vodárna, postavena v roce 1855, byla situována za kolejemi naproti výpravní budově v lokomotivním depu. Dvoupatrová věž s valbovou střechou a přízemními bočními křídly se dvěma řadami úzkých obdélných oken. Podle charakteristických znaků staveb se autorství přičítá projekční kanceláři SDCF, kterou vedl architekt Theodor Hoffmann. Další věžový vodojem podle typizovaného plánu (Normalplan No 120) byl postaven v Přerově-Lověšicích. Jde o věžový vodojem se sedlovou střechou s válcovou nádrží se sféricky vypouklým dnem postavený v roce 1908. V patře mezi vyzděnými nárožími byla bedněná pole s obdélnými okny. V lokomotivním depu byl postaven železobetonový věžový vodojem kombinovaný s cihelnou vyzdívkou kruhového půdorysu. Válcová nádrž přesahovala obvod dříku, který byl železobetonový rámové konstrukce s vystupujícími pilíři po obvodu a cihlovou vyzdívkou, ve které byla prolomena sklobetonová okna. Střecha byla plochá.[17]

V blízkosti vodárny se nacházela obdélná remíza (výtopna). Budova byla zděná omítaná ukončena segmentovými vraty. Podél okapové strany měla přístavbu. Tato stavba slouží jako revizní hala. V době uvedení do provozu Moravskoslezské severní dráhy byly postaveny další obdélné výtopny a vodárna. Nad tratí byla postavena v letech 1872–1873 přechodová lávka pro zaměstnance výtopny.

Kruhová remíza pochází z roku 1896, původně měla jen 15 kolejí. Později byla rozšířená po vnějším obvodu přístavbou, která byla zastřešena pultovou střechou. V období 1942–1943 bylo přidáno dalších osm kolejí do půlkruhu. V roce 1962 při přestavbě byla zastřešena novou segmentovou střechou a byly omítnuté fasády.[18]

V roce 1894 byla stanice Přerov vybavena jako první na světě elektrodynamickým zařízením vyrobeným firmou Siemens a Halske. V roce 1908 bylo postaveno levé přednádraží, obě přednádraží vybavena stavědly 4–12, která byla vybavena elektromechanickým zabezpečovacím zařízením a pěti stanovišti. Z výhybkářských stanovišť byly výměny přestavovány ručně. Unikátní stavědlo 1 (při kojetínském podjezdu) z roku 1933 bylo sneseno v roce 2012. Modernizací nádraží byla instalována do budovy Centrálního dispečerského pracoviště Přerov (CDP Přerov) moderní technologie staničního zabezpečovacího zařízení ESA 44.[11]

• BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě
• 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava 2001

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Přerov na Wikimedia Commons