Světová výstava 1958
Světová výstava EXPO 1958 (zkráceně také Expo 58) byla světová výstava, konaná od 17. dubna do 19. listopadu 1958 v Bruselu. Nejznámějším symbolem výstavy se stalo Atomium – 102 m vysoký model základní buňky krystalové mřížky železa. Je to jedna z nejslavnějších výstav, kterou navštívilo 42 milionů lidí. Byla to první velká světová výstava po druhé světové válce.
Československá účast
Pro Československo byla výstava velmi úspěšná. Získalo Zlatou hvězdu a dalších třináct ocenění. Expozice "Jeden den v Československu" byla navržena Jindřichem Santerem, který spolupracoval s Jiřím Trnkou, Antonínem Kybalem, Stanislavem Libenským a Janem Kotíkem. Mezi oceněnými byla kolekce zlatých šperků s českými granáty, kterou vytvořil Jan Nušl a jeho žáci, mj. Alena Nováková.
Pavilon
Za nejlepší pavilon byl vyhlášen jednoduchý, ale moderní a elegantní československý pavilon Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného. Pozornost vzbudila moderně architektonicky řešená restaurace, Laterna magika a celková koncepce exhibice. Hlavní cenu v mezinárodní filmové přehlídce získal vědecko-fantastický film Karla Zemana Vynález zkázy. [1] Během přípravy československé expozice došlo k určitému kulturnímu uvolnění. Komunistické vedení státu dalo autorům poměrně značnou volnost a ti to často považovali za jedinečnou příležitost k svobodné tvorbě. Vládní výbor pro přípravu expozice řídil František Kahuda, který obhajoval uměleckou svobodu tvůrců výstavy a podporoval ambiciózní projekty jako byla slavná Laterna magika nebo Polyekran Josefa Svobody. Československý pavilon navštívilo 6 milionů lidí.[1] Expo 58 zahájilo desetiletí postupné liberalizace v Československu, které skončilo až okupací Československa.
Pavilon byl spolu s přičleněnou budovou restaurace po výstavě převezen do Prahy a znovuvybudován v tehdejším PKOJF. V r. 1991 zde vyhořel a jeho ruina byla bez náhrady stržena. Restaurace byla v Praze nainstalována v Letenských sadech, později byla spolu s historickým jádrem Prahy zapsána na Listinu světového kulturního dědictví UNESCO. Její provoz byl v rámci uvedení do tzv. malé privatizace v r. 1990 ukončen. Poté bylo po několikeré změně soukromého majitele a téměř deseti letech chátrání zdevastované torzo památkově chráněné stavby přebudováno na kanceláře.[2][3][4]. V roce 2021 byl pavilon rekonstruován a jeho přízemí slouží jako výstavní síň renomované aukční síně a galerie Adolf Loos Apartment and Gallery.
Ocenění
- Nejlepší pavilon na Expo 58.[5]
- Film Karla Zemana Vynález zkázy získal Velkou cenu Expa 58.
- Sousoší Nový věk, zvané původně Atomový věk, získalo Velkou cenu Expa 58.
- Zlatou medaili získal fotograf Jan Lukas.
Sedm sekcí
Na ploše 200 ha, která byla rozdělena do 7 sekcí, se nacházelo více než 150 výstavních pavilonů z 52 zemí celého světa.
Expozice byla rozdělena do sedmi různých sekcí:
- Třetinu výstavy (asi 66 ha) zabírala Belgická sekce – celkem 28 pavilonů bylo věnováno především belgickému obchodu a průmyslu.
- Další třetinu (asi 47 ha) zabírala Zahraniční sekce. Celkem zde vystavovalo 46 zemí. Převážnou část tvořily expozice USA, SSSR a Francie.
- 8 ha zabírala sekce Belgické Kongo se sedmi pavilony a tropickou zahradou.
- 1,5 ha s pěti pavilony představovala Mezinárodní sekce s expozicí mezinárodních organizací.
- Folklorní sekce na ploše 5 ha byla věnována restauracím, bistrům, kavárnám a obchodům s upomínkovými předměty.
- O zábavu se starala sekce Atrakce.
- Poslední sekce byla Restaurace, kde bylo několik prvotřídních restaurací i mnoho malých kaváren a barů s jídlem a pitím.
Odkazy
Reference
- MF DNES, Expo 2010, Mimořádná příloha o světové výstavě v Šanghaji, 3.5.2010.
- , Plzeňská restaurace PRAHA - EXPO 58, nebo kanceláře Bestia triumfans 2000?; článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu
- , Web Praha neznámá, Seriál z Letné – pavilon Expo 58
- Archivováno 26. 4. 2019 na Wayback Machine, Blog Praga-magica - Bruselská restaurace na Letné
- MF DNES, Expo 2010, Mimořádná příloha o světové výstavě v Šanghaji, 3.5.2010.
Literatura
- Paseková Dana, Naše umělecká řemesla v Bruselu, Umění a řemesla, 1958, č. 1, s. 11–18.
- Benešová, Emilie - Šimůnková, Karolína: Expo'58. Příběh československé účasti na Světové výstavě v Bruselu. Praha : Národní archiv, 2008, 165 s., ISBN 978-80-86712-64-2
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Expo 58 na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Světová výstava 1958
- (francouzsky), (anglicky) Oficiální web Mezinárodního úřadu pro výstavnictví (BIE)
- Úspěšná výstava zvedla renomé českého nábytku a designu