Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018

Hlasovací lístky do zastupitelstva statutárního města Brna a jedné z městských částí, včetně informačního letáku a obálky

Při volbách do zastupitelstev obcí (na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny) není možné udílet preferenční hlasy. Je možné zvolit stranu, případně kandidáty napříč různými stranami, ale i několik samostatných kandidátů jiné strany a jednu stranu, z níž pak je započítána jen část hlasů. Všechny kandidující subjekty jsou uvedeny na jednom velkém hlasovacím lístku, který se následně po označení vloží do úřední obálky a vhodní do volební urny. V Praze a územně členěných statutárních městech se ovšem volí jak do zastupitelstva města, tak do zastupitelstev městských částí či obvodů.[7] V komunálních volbách v roce 2018 mohli poprvé volit i občané členských zemí EU s přechodným bydlištěm v České republice, pokud o to dopředu požádali.[8] Na rozdíl od jiných voleb není možné volit mimo místo svého bydliště za pomoci voličského průkazu.[9]

Volební systém je při volbách do obecních zastupitelstev nejsložitějším volebním mechanismem v Česku. Počet volených zastupitelů závisí na počtu obyvatel dané obce:

• obec do 500 obyvatel: 5 až 15 zastupitelů
• 501 – 3 000 obyvatel: 7 až 15 zastupitelů
• 3 001 – 10 000 obyvatel: 11 až 25 zastupitelů
• 10 001 – 50 000 obyvatel: 15 až 35 zastupitelů
• 50 001 – 150 000 obyvatel: 25 až 45 zastupitelů
• nad 150 000 obyvatel: 35 až 55 zastupitelů
• hlavní město Praha: 55 až 70 zastupitelů

Následná křesla v zastupitelstvech se rozdělují od prvního místa na kandidátce. V případě, že některý z kandidátů získá alespoň o 10 % více hlasů, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta v rámci jeho strany, posouvá se na první místo. Ve větších městech, kde se volí větší počet zastupitelů, je proto velmi obtížné posunout se na přední příčku v kandidátce.

Volební kampaň pro volby do zastupitelstev obcí byla upravená v § 30 „volebního zákona“ č. 491/2001 Sb. Oproti jiným volbám neexistovala povinnost zakládat transparentní účet pro výdaje na kamapaň. Pro kampaň bylo možno využít i krajská či městská média za podmínky zachování jejich neutality a korektnosti.[10] Dle zákona mohla obec vyhradit pro potřeby kampaně plakátovací plochu, výsledky předvolebních průzkumů nesměly být zveřejňovány od třetího dne před začátkem voleb až do konce hlasování a v průběhu dvou volebních dnů byla zakázána agitace a propagace stran či kandidátů ve volebních místnostech a jejich bezprostředního okolí.[11]

Vládní hnutí ANO uvedlo masivní kampaň v hodnotě asi 150 milionů korun, výrazně převyšující jeho politickou konkurenci.[12] Předpokládané náklady na kampaň byly u ODS či ČSSD ve výši 35 milionů, SPD 25 milionů, KDU-ČSL 24 milionů, STAN 20 milionů, TOP 09 asi 15 milionů, KSČM 11,5 milionů, Piráti odhadovali 10 milionů.[12] Podle organizace Transparency International vedly nejprůhledněji svou kampaň v komunálních volbách Piráti, Zelení a TOP 09, v Brně také hnutí Žít Brno. Organizace se zaměřila na vybrané strany v Praze, Brně a Ostravě, velké parlamentní strany podle ní poskytly minimum informací o financování kampaně, nejméně transparentně si vedly v Praze SPD, ODS a ANO, v Brně KSČM, Slušní lidé a KDU-ČSL, v Ostravě hnutí Ostravak, Nezávislí, Dobrá volba a ČSSD.[13][14]

Podle politologa Miloše Gregora byla kampaň specifická v tom, že některé strany měly centrálně řízenou kampaň zcela bez konkrétních hesel nebo slibů spjatých s lokálními tématy, pouze s obecnými proklamacemi či celostátními tématy.[15] Vzhledem ke značné volnosti dávané stranami lokálním kandidátům a s ohledem také k relativně malým financím, které mnohé strany na kampaň měly, se však v kampani objevovalo také mnoho amatérských či bizarních prvků.[16] Např. lídr brněnské ČSSD Oliver Pospíšil v klipu vylezl z kontejneru a nabídl seniorce volební noviny. ODS kromě klasických klipů použila také kontroverzní záběry s vandalizující sprejerkou či ležícím, pravděpodobně zfetovaným mladíkem a sloganem „Ti také půjdou volit? Necháte je rozhodnout za vás?“. Jinak seriózní obhajující brněnský primátor Petr Vokřál za hnutí ANO ve videoklipu rapoval o tom, že si přeje, aby město pod jeho vedením i v dalším volebním období „povokřálo“. V Havířově se kandidáti za Zelené a nezávislé vyfotografovali nazí jen s logem přes citlivé partie na doklad své transparentnosti. Hnutí Ostravak v kampani oznamovalo, že „kašna není vana“.[16]

V kampani se objevily případy např. anonymního útočného plakátu namířeného proti lídrovi ČSSD na Praze 5 Miroslavu Doležalovi, připomínajícího jeho dřívější sporné angažmá kolem zkrachovalé Literární akademii, podle Doležala lživého.[17] Proti Straně zelených a jejímu pražskému lídrovi a starostovi Prahy 4 Petru Štěpánkovi vznikl anonymní web nazvaný „Účet pro zelené“ a facebooková stránka „Odvrácená tvář Prahy 4“, podle Štěpánka protiprávní, plný nesmyslů a nepravd a údajně také doprovozený letákovou antikampaní.[17] Před volbami kolovalo také erotické video, které v minulosti natočila Michaela Krausová, členka Pirátů.[17] V srpnu došlo k vandalskému poničení billboardů hnutí SPD, jež pak podalo několik trestních oznámení. Z útoků na billboardy také obvinilo Piráty, pročež naopak Piráti podali trestní oznámení.[17] KSČM podala trestní oznámení kvůli krádeži asi 44 předvolebních plakátů ze sloupů trakčního vedení v Praze, mizející nebo poškozenou reklamu hlásila také ČSSD, Piráti, KDU-ČSL a další strany.[17]

• 
  Premiér Babiš s obhajujícím primátorem Vokřálem při setkání s voliči v Brně
• 
  Předvolební stánek ODS v Brně
• 
  Billboard Starostů a nezávislých v Praze
• 
  Tisková konference ve volebním štábu Pirátů v Praze
• 
  Předvolební stánek TOP 09 v Brně
• 
  Plakátová kampaň KDU-ČSL v Brně

Volby probíhaly v pátek 5. a sobotu 6. října 2018. V severočeských městech Bílina, Moldava a Ústí nad Labem Policie ČR prošetřovala možný pokus o ovlivňování výsledků voleb. V Moldavě týden před volbami razantně stoupl počet obyvatel. V Ústí a Bílině došlo k podezření, že se zde podplácí voliči.[18]

Krajský soud v Českých Budějovicích konstatoval, že před volbami ve Strakonicích byla narušena předvolební kampaň, a nařídil opakování voleb.[19][20]

Volební účast podle krajů[21]

V případě statutárních měst jsou zahrnuty jak hlasy do zastupitelstev jednotlivých městských částí, tak hlasy do magistrátních zastupitelstev.

Zastupitelé dle navrhující strany

•   NK: 44 485
•   KDU-ČSL: 3 633
•   STAN: 2 750
•   ODS: 2 590
•   ČSSD: 1 937
•   ANO: 1 675
•   KSČM: 1 473
•   TOP 09: 483
•   Piráti: 353
•   Zelení: 182
•   SPD: 158
•   Ostatní: 2 173

Po vyhlášení výsledků voleb začala běžet lhůta, v níž bylo možné zpochybnit výsledky voleb u soudu. V obcích, ve kterých byly volby takto zpochybněny, nebylo možno až do rozhodnutí soudu (které musí být vydáno do 20 dnů) svolat ustavující zastupitelstvo. Například ve středních Čechách přišlo kolem 30 stížností, v Jihočeském kraji byly stížnosti podány v 13 obcích.[22] Výsledky voleb ve Strakonicích krajský soud zrušil úplně, a volby se tak opakovaly.[23]

Údaje se týkají voleb do zastupitelstev krajských měst (nikoli jejich částí). Jmenovitě jsou uvedeny volební subjekty a sdružení, které získaly nejméně 3 % z celkových hlasů.

Praha

Podrobnější informace naleznete v článku Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy 2018.

Předvolební debata k volbám do Zastupitelstva hlavního města Prahy 2018 na Cargo Gallery, zleva Bohuslav Svoboda (ODS), Matěj Žaloudeký (Zelení), Marta Semelová (KSČM), Ivan Pilný (ANO), Jakub Landovský (ČSSD), Hana Marvanová (Spojené síly pro Prahu), Zdeněk Hřib (Piráti) a Lenka Burgerová (Praha sobě)

Volební účast v Praze činila 46,44 %.[44]

Volební strana	Hlasy		Mandáty
	počet	v %	2018[44]	2014[45]	bilance
Občanská demokratická strana	4 527 920	17,87	14	8	6 ▲ 0+6
Česká pirátská strana	4 326 041	17,07	13	4	9 ▲ 0+9
Praha sobě	4 197 578	16,57	13	–	13 ▲ +13
Spojené síly pro Prahu – TOP 09 a STAN ve spolupráci s KDU-ČSL, LES a SNK ED	4 127 063	16,29	13	–	13 ▲ +13
ANO 2011	3 893 968	15,37	12	17	-5 ▼ 0-5
Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD)	895 859	3,54	0	–	–
Komunistická strana Čech a Moravy	827 036	3,26	0	4	-4 ▼ 0-4
Ostatní (celkem 22 subjektů)	2 544 209	10,03	0	–	–
Celkem	25 339 674	100	65	63	0

Spolu s termínem voleb byla v devíti obcích vyhlášena místní referenda:[49]

• Brno-Nový Lískovec – vznik prostoru k bydlení pro více než 200 obyvatel, referendum nebylo platné.
• Hronov – přestavba části Jiráskova divadla na nový městský úřad a prodej dvou domů. Občané odmítli.
• Liberec – referendum, jež kvůli nízké účasti nebylo platné, obsahovalo několik otázek, které se týkaly různých témat:
  • úprava tarifu hromadné dopravy pro děti do 15 let a seniory nad 65 let
  • regulace hazardu ve městě
  • odkup libereckého zámku a přilehlého parku
  • obnova bývalého lesního amfiteátru v Lidových sadech
  • vykoupení hráze u Veseckého rybníku, tzv. Tajchu, od Povodí Labe
• Nové Město nad Metují – vznik jižního obchvatu města místo státem prosazované přeložky silnice I/14. Občané podpořili jižní variantu.
• Poděbrady – stavba krytého bazénu o délce 25 metrů, referendum nebylo platné.
• Trubín – připojení obce k sousednímu Královu Dvoru, občané odmítli.
• Velký Beranov – výstavba nového logistického centra obchodního řetězce Penny Market, občané odmítli.
• Temelín – výstavba nové sportovní haly (zimní stadion), občané odmítli.
• Zdiby – výstavba logistického centra, občané odmítli.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018 na Wikimedia Commons
• Komunální volby 2018 a další údaje Českého statistického úřadu na Volby.cz
• Komunální volby 2018 na iROZHLAS
• Mapa výsledků ve volebních okrscích na iROZHLAS