Jiřina Hauková

Jiřina Hauková (27. ledna 1919 Přerov15. prosince 2005 Praha[1]) byla moravská básnířka a překladatelka.

Jiřina Hauková
Narození27. ledna 1919
Přerov
Československo Československo
Úmrtí15. prosince 2005 (ve věku 86 let)
Praha
Česko Česko
Místo pohřbeníMěstský hřbitov v Přerově
Povoláníspisovatelka, jazykovědkyně, básnířka a překladatelka
Národnostmoravská
Tématapoezie
Ocenění
Manžel(ka)Jindřich Chalupecký
Podpis
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodila se v rodině Karla Haukeho (1889–1968), šéfredaktora přerovského deníku Obzor a spoluvydavatele prvního ročníku časopisu Host a Marie Haukové (1891–1969). Měla dvě sestry: Olgu Šteflovou (1921–1992) pedagožku, herečku a Květoslavu Haukovou (1923–2011).

Obecnou školu a reálné gymnázium vychodila Jiřina v Přerově (maturovala 1938).[2] Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně studovala tři semestry angličtinu a češtinu, až do uzavření vysokých škol. Poté pracovala jako redaktorka Obzoru v Přerově a od roku 1942 v knižním oddělení Ministerstva lidové osvěty v Praze.

Po druhé světové válce pokračovala ve studiu angličtiny a estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po dvou semestrech však na studium rezignovala. Od roku 1945 pracovala na Ministerstvu informací, kde pracovala až do roku 1950, kdy se stala spisovatelkou z povolání. V témže roce se jejím manželem stal historik a kritik výtvarného umění Jindřich Chalupecký.[3] Časopisecky své verše publikovala od roku 1934, první sbírka Přísluní jí vyšla v roce 1943. V Praze se dostala do kontaktu se členy literární a výtvarné Skupiny 42. V roce 1945 se stala její členkou. Spolu s Jindřichem Chalupeckým od roku 1944 překládají Pustou zemi amerického básníka Thomase S. Eliota. Tiskem vychází v roce 1947. V letech 1948–1958 a 1970–1990 nesměla publikovat, uplatnila se však jako překladatelka.[4] Sbírky Motýl a smrt (1983), Světlo v září (1984) a Spodní proudy (1987) byly vydány pouze neoficiálně v samizdatové Edici Petlice.[3] V roce 1996 byla za básnickou sbírku Světlo v září vyznamenána Cenou Jaroslava Seiferta.

Pohřbena byla na Městském hřbitově v Přerově[5].

Dílo

Básnické sbírky

  • Přísluní, 1943
  • Cizí pokoj, 1946
  • Oheň ve sněhu, 1958
  • Rozvodí času, 1967
  • Spodní proudy, 1992 (poprvé v Edici Petlice, 1987)
  • Motýl a smrt, 1990 (poprvé v Edici Petlice, 1983)
  • Světlo v září, 1995 (poprvé v Edici Petlice, 1984)
  • Mozaika z vedřin, 1997
  • Večerní prška, 2002

Ostatní

  • To je můj kraj, 1970[2]
  • Záblesky života, 1996 (paměti)

Výbory

  • Básně, 2000

Překlady

Kromě svého vlastního díla překládala z angličtiny. Mezi její překládané autory patří např. Edgar Allan Poe, T. S. Eliot, Emily Dickinsonová, Dylan Thomas či John Keats.

Pojmenování veřejných míst

Po Jiřině Haukové a Jindřichu Chalupeckém je pojmenovaný park v Praze 10 ve Vršovicích. Je ohraničený ulicemi Ukrajinská, Vršovická a U Vršovického nádraží. Podnět k pojmenování dala tamní místostarostka Ivana Cabrnochová v roce 2014.[7] Manželé žili v Petrohradské (Leningradské) ulici čp. 35.[8]

Odkazy

Reference

  1. AUT - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné online.
  2. Almanach k 100. výročí založení gymnasia v Přerově. Přerov: Ředitelství školy a výbor SRPŠ, 1970. S. 8
  3. Slovník české literatury. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
  4. Jiřina HAUKOVÁ | Revolver Revue. revolverrevue.cz [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
  5. S.R.O, as4u cz. Hroby významných osobností na městském hřbitově. Město Přerov [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (česky)
  6. Gertruda Steinová: Vlastní životopis Alice B. Toklasové. Online katalog Národní knihovny ČR [online]. Národní knihovna ČR [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
  7. Praha 10 pojmenovala park po odvážném řediteli krematoria. Parlamentní listy [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné online.
  8. Miroslav Hynšt: Deset parků a náměstí v Praze 10 má nový název. Městská část Praha 10. Veřejné prostory Prahy 10. [cit. 2018-05-04]. Dostupné online.

Literatura

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
  • Jaromír Pelc: Skupina 42. In: Kmen, č. 42, Praha 1989, 19. října, s. 1-5

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.