Květnice

Počátky obce Květnice jsou nejasné. Roku 1352 se uvádí spolu s obcí Sibřinou pod jménem Plumau. Roku 1358 je však uvedena ve Staroměstské soudní knize. Tehdy patřila spolu s blízkou farní vsí Lhotou (dnes zaniklou) pražskému měšťanskému rodu Olbramoviců.

O Václavovi, Poncovu synu z tohoto rodu, je k roku 1360 zmínka, že podával faráře do Lhoty. Od něho roku 1362 koupil Květnici (tehdy uvedenou jako Blumenow), Sibřinu a Lhotu jeho strýc, staroměstský měšťan Pešlín, syn Bohuslavův. Tento se připomíná roku 1377 jako patron kostela ve Lhotě.

Po jeho smrti získal Květnici roku 1386 jeho syn Johánek, který se jako první psal po vladyckém způsobu "z Květnice". Ten si patrně postavil kolem roku 1390 v Květnici tvrz, o níž je však první zmínka až k roku 1418. Není však vyloučeno, že tvrz vznikla již dříve (v soupise památek okresu Českobrodského z roku 1907 je uvedeno, že hrádek vznikl již ve 13. století).

Potom přešla Květnice na Johánkova příbuzného Petra, řečeného Bohuslav, jenž roku 1402 podával faráře do Lhoty. Jemu patřila Květnice ještě v roku 1408. Brzy ji však prodal, neboť již v roku 1421 byl majitelem jednooký Prokůpek Trčka z Kralovic. Ten však byl katolíkem a zůstal jím i po roce 1421, kdy bylo již celé okolí pod mocí pražských husitů. Ti proti němu vytáhli a při Hodu sv. Ducha (27. května 1425) Květnici dobyli. Dobytí tvrze přežil Prokop jen o několik měsíců, neboť byl v souboji na Pražském hradě zabit svým bývalým sousedem Janem Ohnišťkem ze Škvorce. Ten za tento čin – porušení sněmovního míru – byl odsouzen a sťat.

Roku 1434 vlastnil Květnici Strachota z Kralovic a od roku 1443 staroměstský měšťan Vaněk Holec z Květnice. Potom Květnice připadla Prokopovi Z Hobšovic, který však měl značné dluhy. Proto jeho věřitelé tvrz obsadili a roku 1451 ji svěřili Petrovi Lopatovi ze Slaného a Jankovi ze Sibřiny, aby se nemohla dostat do rukou Prokopovu synu Mikuláši z Hobšovic. V této době tvrz ještě stála. Když však byla roku 1510 Květnice přikoupena ke škvoreckému panství, byla tvrz již zřejmě opuštěna.

Roku 1532 se připomíná na panství škvoreckém v Květnici zámek pustý a poplužní dvůr. Pustá tvrz s dvorem patřila ke Škvorci až do roku 1558. Tehdy ji prodal Jaroslav Smiřický bratřím Matyášovi a Burianovi Pechancům z Kralovic. Ti ji připojili ke Křenicím. Roku 1563 byla přidělena Burjanovi a po jeho smrti připadla královské komoře. V roce 1575 koupil Květnici Jaroslav ze Smiřic a na Kostelci a připojil ji definitivně k panství škvoreckému. V berním katastru z roku 1654 (po třicetileté válce) se obec Květnice uvádí jako pustá.

Květnice III, čtvrť Na Ladech (panelové domy vlevo už patří k Praze-Újezdu nad Lesy)

Květnická tvrz ve své době představovala opevněné sídlo, které zastiňovalo svým významem a pevností všechny ostatní lokality v okolí, snad jen s výjimkou Kolovrat a hradu ve Škvorci. František Alexandr Heber v historické knize z roku 1843 o květnické tvrzi píše: "Tvrz nebyla velikého rozsahu, přesto však byla dostatečně prostranná, aby mohla sloužit pro početnou panskou rodinu. Se zřetelem na svou pevnost nechala za sebou daleko mnohé sousední hrady, neboť byla chráněna před každým napadením svými kolmými (svislými) podpěrnými skalními stěnami, východní a jižní, jak je ještě dnes můžeme zřetelně pozorovat, ze třetí strany byla obklopena vodou a na čtvrté straně nejslabší, obrácené dopředu dvěma hlubokými, ve skále vylámanými příkopy a vysokým zemním valem. V tehdejší době mohl sotvakdo něco podniknout proti jeho zdem, a přece byl ve válečném ohni násilně do základů zničen". Během staletí byly na tvrzišti stavěny domky a původní zdivo bylo z části rozebráno na stavební kámen.

U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy v letech 1848–1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od roku 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V roce 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V roce 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964–1990 osadou obce Sibřina, od roku 1990 opět samostatnou obcí okresu Praha-východ.

• Zřícenina hradu Květnice
• Keltské opevnění Květnice

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km vede silnice I/12 Praha - Kolín.

• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Úvaly ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 011 z Prahy do Kolína.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava – Autobusová doprava v obci je zapojena do Pražské intengrované dopravy, a to linkami 329 (Praha, Skalka - Škvorec, Náměstí) a 391 (Praha, Nádraží Klánovice - Úvaly, žel.st.). V obci se nachází 4 autobusové zastávky - „Květnice“, „Květnice, rozc“, „Květnice,Na Ladech“ a „Květnice, za mlýnem“.

• 
  Kaplička
• 
  Historická část vesnice
• 
  Nové domy v jižní části obce
• 
  Uvítací tabule na silnici od Sibřiny

• Maternové z Květnice
• Satelitní město
• Suburbanizace
• Sídelní kaše

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Květnice na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Květnice
• Květnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky Květnice
• WWW stránky OS Květnice II
• Jak to chodí v satelitu za Prahou. Za deset let desetkrát víc obyvatel a žádné chodníky