Záluží (Čelákovice)

Záluží jsou částí města Čelákovice, které leží ve Středočeském kraji v okresu Praha-východ. Nachází se 2 km jižně od Čelákovic.

Záluží
Rampa mostu přes trať v Zálužské ulici
Lokalita
Charaktervesnice
ObecČelákovice
OkresPraha-východ
KrajStředočeský kraj
Zeměpisné souřadnice50°8′40″ s. š., 14°44′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel306 (2011)[1]
Katastrální územíZáluží u Čelákovic (2,25 km²)
PSČ250 88
Počet domů112 (2011)[1]
Záluží
Další údaje
Kód části obce19232
Kód k. ú.619230
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od Čelákovic je Záluží odděleno železniční tratí č. 232 Praha-Lysá nad Labem-Kolín/Milovice. Na jihu sousedí s částí obce Nehvizdy nazývané Nehvízdky, na východě s obcí Mochov.

Historie

Území Záluží bylo obývané od dávného pravěku. Záluží je proto významnou archeologickou lokalitou. V severní části katastrálního území (v místech, kde v minulosti stála Límanova cihelna) bylo odkryto rozsáhlé pohřebiště z období stěhování národů. První výzkumy zde probíhaly již v období první československé republiky; systematicky je území obce zkoumáno od 50. let 20. století pracovníky Městského muzea v Čelákovicích.[2][3]

Památky

Památník Rudé armádě

V Záluží stojící na středu návsi či "v Ořechovce" se nachází cihlová neomítaná zvonice z roku 1907, která byla pro svůj technický stav zařazena do seznamu poškozených a zničených církevních staveb.[4] Její oprava byla dokončena v srpnu 2011.

Elektrorozvodna a plánovaná paroplynová elektrárna

Na východ od Záluží v místě nazývaném V Pardusově je rozvodna 400/220/110 kV Čechy Střed, kterou provozují společnosti ČEZ a ČEPS. V těsné blízkosti rozvodny připravovaly firmy RWE Transgas a Atel paroplynovou elektrárnu o výkonu až 860 MW.[5] První veřejné informace o této stavbě se objevily na jaře 2009, kdy jej podpořilo zastupitelstvo Mochova.[6] Proti výstavbě elektrárny protestovali občané a starostové okolních obcí (Čelákovice, Lysá nad Labem, Mochov, Přerov nad Labem, Vyšehořovice, Nehvizdy a Lázně Toušeň).[7][8] Projekt je tak v současné době (2019) zastaven – jak kvůli odporu místních obyvatel, tak kvůli změnám na energetickém trhu.[9]

Další fotografie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Informace o archeologických průzkumech Městského muzea v Čelákovicích
  3. Nález dřevěné nádoby z období stěhování národů[nedostupný zdroj]
  4. Zmínka o zvonici v Záluží
  5. ZELENKA, Robert. RWE chystá první elektrárnu [online]. E15.cz, 2009-10-15 [cit. 2012-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-18.
  6. Usnesení č. 200902 z mimořádného jednání zastupitelstva obce Mochov, dne 18.3.2009 [online]. 2009-03-18 [cit. 2012-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
  7. Výběr z tisku k tématu paroplynové elektrárny [online]. Občanské sdružení Naše Čelákovice, 2009-10-19 [cit. 2012-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-15.
  8. REISIEGEL, Daniel. Temelín u Prahy? První půlka do pěti let [online]. blog iDnes.cz, 2009 [cit. 2012-07-25]. Dostupné online.
  9. PETŘÍČEK, Martin. Plyn výrobcům energie nevoní. Do stavby elektráren se nikdo nehrne. iDNES.cz [online]. 2019-06-06 [cit. 2019-09-30]. Dostupné online.

Literatura

  • Špaček, Jaroslav: Z dávné i nedávné minulosti Čelákovic a jejich okolí. In: 100 let Městského muzea v Čelákovicích, s. 145–200. Čelákovice 2004.
  • Špaček, Jaroslav – Skružný, Ludvík: Kříže, boží muka, kapličky a jiné drobné stavby a plastiky v Čelákovicích a jejich okolí. In: 100 let Městského muzea v Čelákovicích, s. 316–317. Čelákovice 2004.
  • Špaček, Jaroslav: Obec Záluží má svoji dominantu. Zpravodaj města Čelákovic, č. 10, s. 11. Čelákovice 2011.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.