Sluštice

Obec Sluštice (německy Sluschtitz) leží na potoce Výmola přibližně 6 km severovýchodně od Říčan v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Žije zde 682[1] obyvatel (v roce 2006 jich bylo 345).

Sluštice
Sluštice, náves s kostelem sv. Jakuba Staršího
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0209 538787
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíŘíčany
Okres (LAU 1)Praha-východ (CZ0209)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°2′21″ s. š., 14°41′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel682 (2022)[1]
Rozloha4,10 km²
Katastrální územíSluštice
Nadmořská výška306 m n. m.
PSČ250 84
Počet domů235 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSluštice 21
250 84 Sibřina
[email protected]
StarostaJaroslav Pavlíček
Oficiální web: www.obecslustice.cz
Sluštice
Další údaje
Kód obce538787
Kód části obce150801
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název obce

Název Sluštice znamená ves lidí služkovských, to jest sloužících.

Historie

Kostel sv. Jakuba ve Slušticích

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1223. Tehdy ji vlastnil Mstidruh ze Sluštic, a již v té době v obci stál farní kostel a tvrz. Ve 14. a 15. století patřily Sluštice většinou pražským rodinám. Mezi majiteli byli Fridlin (Fridolin) Rost (rentu ve Slušticích vlastnil od roku 1332), jeho bratr Donat Rost (majitel Sluštic pravděpodobně v letech 1357–1366), Matěj od Věže (v roce 1380). Za Matěje od Věže však patronátní právo k místnímu kostelu vykonávali bratři Ondřej a Martin Stachové ze Starého Města pražského a v letech 1400 a 1405 pak bratři Mikuláš Ortlin (Ortlinovic) a Rudolf z Mülhausenu, kteří zdejší podíly v roce 1407 postoupili svému bratrovi (nebo možná synovi) Reinhardovi (jinak Rynardovi) z Mülhausenu. O něm se dochovalo více zmínek, např. roku 1414 ustanovil faráře v sousední obci Březí. Reinhard, který se už psal ze Sluštic, prodal v roce 1416 rentu na místní tvrzi, poplužním dvoru a zdejší vesnici pražskému měšťanovi Reinhardovi z Remeše.

V poděbradské době, někdy po roce 1460, získal Sluštice Jan Ledecký z Říčan, který poplužní dvůr s vesnicí Sluštice odprodal v roce 1473 dvěma pražským měšťanům – Křížkovi ze Starého Města a Jílkovi Rybovi, zvonaři z Nového Města. Potomkem jednoho z nich byla Anna, manželka Zikmunda Roha z Vlkanova. Od tohoto Roha se Sluštice v roce 1519 dostaly do držení Marty Pechancové z Bezděkova a byly spravovány ze Křenice a Královic. V 16. století místní neobývaná tvrz zanikla, její poloha je dnes neznámá. V roce 1563 byly zdejší dvůr a zároveň tvrz ve Zlaté odděleny a určeny Matyáši Pechancovi z Kralovic. Ten ovšem neměl děti, proto je v roce 1568 odkázal Mikulášovi Skalskému z Dubu († 1588) a jeho manželce Markétě z Frejskutu. Mikuláš měl čtyři syny, dva z nich, Heřman a Jan Jiřík, zdědili po roce 1597 Sluštice a obnovili sluštickou tvrz. V roce 1616 postoupil Heřman svůj zdejší podíl bratru Janu Jiříkovi a po jeho smrti připadl tento majetek Mikulášovi Skalskému z Dubu. Mikuláš Skalský z Dubu se přidal na stavovskou stranu, proto mu byly tvrz s poplužním dvorem a pivovarem ve Slušticích a vesnice Sluštice, Třebohostice a Zlatá za třicetileté války v roce 1623 zkonfiskovány a prodány Karlovi z Lichtenštejna, který je připojil ke škvoreckému panství.

Na zdi pražské Pinkasovy synagogy jsou uvedena dvě jména obětí šoa ze Sluštic, které zemřely v roce 1942.[3]

Základní škola byla uzavřena v roce 1985, v předchozím roce tam byly dvě dvoutřídky. V budově školy byla natáčena část komedie Slavnosti sněženek (1983, režisér Jiří Menzel).[4]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod[5]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Říčany[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[10]

Rok 1932

Ve vsi Sluštice (454 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] cihelna, galanterie, holič, 2 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, obchod s mlékem, mlýn, 2 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, pila, pohřební ústav, porodnictví, 3 rolníci, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Sluštice, trafika, truhlář, zahradník.

Pamětihodnosti

  • Kostel sv. Jakuba Staršíhobarokní kostel postavený v letech 17461749 na místě původní stejnojmenného gotického kostela, který vyhořel roku 1716.
  • Pomník padlých v první světové válce – vedle křižovatky pod hřištěm, oploceno. Na pomníku je státní znak a nápis: 1914–1918, Antonín Vágner, Josef Lážek, Václav Běhounek, Josef Běhounek, Jaroslav Novák, Jan Sadil, Frant. Kolínský, Antonín Hladík.[12]

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/101 v úseku Říčany - Úvaly.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci se nachází jedna zastávka Pražské integrované dopravy "Sluštice,škola", kde zastavují linky 303 (Praha, Černý Most - Říčany, Wolkerova) a 329 (Praha, Sídliště Skalka - Škvorec, náměstí)

Další fotografie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Lustig Leo 16. VIII. 1886 – 26. X 1942 a Ela 4. XI. 1894 – 26. X. 1942
  4. filmovamista.cz [cit. 2019-09-05]. Dostupné online.
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  10. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1562. (česky a německy)
  12. Brynych, Martin. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-09-05]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.