Zeleneč

Obec Zeleneč (v mužském rodě[3][4]) se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský, při severovýchodní hranici hlavního města Prahy, necelých 18 km vsv. od jeho centra. Součástí obce je i vesnice Mstětice.

Zeleneč
Zeleneč, pohled směrem od Mstětic
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0209 539066
Pověřená obecČelákovice
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
Okres (LAU 1)Praha-východ (CZ0209)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°8′1″ s. š., 14°39′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 133 (2022)[1]
Rozloha10,75 km²
Nadmořská výška255 m n. m.
PSČ250 91
Počet domů1 016 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKasalova 467
Zeleneč
250 91 Zeleneč
[email protected]
StarostaIng. Michael Husinec
Oficiální web: www.zelenec.cz
Zeleneč
Další údaje
Kód obce539066
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zeleneč je rychle rostoucí obcí. V červenci 2006 zde žilo 1991 obyvatel, v prosinci 2007 2380 a v prosinci 2008 již 2475 lidí. V současnosti zde žije přibližně 3 100[1] obyvatel.

Současnost

Od roku 1990 byla v obci zahájena výstavba technické infrastruktury. V současné době je v celé obci vybudována obecní splašková kanalizace, vlastní čistírna odpadních vod, přečerpávací stanice splaškových vod z lokality „Pod Dráhou“, v celé obci obecní vodovod s připojením na vodní zdroj Káraný (zdroj vody zásobující část Prahy). Dále byla od roku 1997 realizována výstavba regulační stanice plynu a plynofikace celé obce, která je již dokončena. V obci jsou vybudovány nové komunikace a chodníky, zrekonstruováno veřejné osvětlení. V roce 1997 byla provedena 200% telefonizace obce kabelovým vedením. U rozvodů elektro byly vystavěny dvě nové trafostanice o výkonu 3 × 630 kVA a byla realizována kabelizace rozvodů.

V obci Zeleneč je zdravotní středisko, škola, mateřská školka, pošta, tři restaurace, cukrárna, stánek se zmrzlinou, dva obchody s potravinami, jeden se smíšeným zbožím, krytá tenisová hala, dva antukové tenisové kurty, fotbalové hřiště a betonové hřiště na florbal. Obcí prochází cyklostezka. Zeleneč má velmi dobré spojení. V obci je zastávka ČD (železniční trať 231 Praha-Lysá nad Labem-Kolín, linky S2 a S20) i konečná stanice BUS PID 353. Napojení na mladoboleslavskou dálnici D10 (E65) a dálnici D11 (Praha-Poděbrady-Hradec Králové) je vzdáleno cca 5 km.

Každoroční tradicí jsou zde Zelenečské Máje. V obci také funguje fotbalový klub s dlouhou tradicí SK Zeleneč (dříve Sokol Zeleneč), jehož hlavní dospělé mužstvo (Áčko) momentálně hraje středočeskou I.A třídu. V klubu taktéž hraje rezervní B tým, dorost, starší a mladší žáci, starší a mladší přípravka, tým fotbalových miminek a občas se k přátelskému utkání sejdou zelenečské legendy alias Stará garda. Po roce 2000 v klubu působili jako trenéři hlavního dospělého týmu české fotbalové legendy Jan Berger, Josef Jarolím a Pavel Klouček.

V posledních deseti letech dochází v Zelenči k masivní výstavbě kolonií rodinných domů. Nahodilá výstavba staveb bez kvalitního územního plánu a respektu k urbanistickým pravidlům vytváří základ pro jev nazývaný sídelní kaše.[zdroj?]

Je zde umístěno státní datové centrum.

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí (místní část Mstětice) prochází silnice II/101 v úseku Říčany – Úvaly – Mstětice – Brandýs nad Labem. Ve vzdálenosti 1,5 km od Zelenče vede silnice II/611 Praha – Sadská – Poděbrady – Hradec Králové.
  • Železnice – Obec Zeleneč leží na železniční trati 231 Praha – Čelákovice – Lysá nad Labem – Nymburk – Kolín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, doprava byla v úseku Praha – Lysá nad Labem zahájena roku 1873. Na území obce leží železniční stanice Mstětice a železniční zastávka Zeleneč.

Veřejná doprava 2014

  • Autobusová doprava – V obci bylo pět zastávek příměstské autobusové linky 353 Praha,Černý Most – Svémyslice (Horoušany, Horoušánky) provozované dopravcem Arriva Praha s.r.o.[5] Linka měla ráno interval dvacet minut, odpoledne třicet minut, dopoledne a večer šedesát minut a o víkendu dvě hodiny. Zajímavostí byl ranní spoj v trase Horoušany, Horoušánky – Praha, Černý Most sloužící k dopravě žáků do zelenečské základní školy (ve stejné trase, jen opačném směru, pak odpoledne v provozu dva spoje).
  • Železniční doprava – Po trati 231 vedly linka S2 (Praha – Nymburk – Kolín) a linka S20 (Praha – Milovice) v rámci pražského systému Esko. Linky měly v pracovní dny souhrnný interval 30 minut v každém směru, o víkendu interval 60 minut. Ve stanici Mstětice zastavovala jen linka S2 (interval celotýdenně cca 60 minut).[6] Rychlíky projížděly obě stanice.

Historie

Zeleneč, dříve též Zelenec, náležel ve druhé polovici 14. století kanovníku Volframovi, synu Menharta ze Škvorce, který roku 1385 prodal „své věrné“ v Zelenči se svolením královým. Roku 1443 páni staroměstští vyřkli mezi Janem z Liblic a Duchkem ze Satalic, aby Duchek dal kop grošů na úroky zadržené z dědiny v Zelenči a tu dědinu prodal neb osadil, aby Janovi úrokové nescházeli. V roce 1476 věnoval Jan Zajíček ze Chřenic 6 kop grošů platu stálého na dědictví svém v Zelenči Petru, převoru u sv. Klementa na Starém Městě pražském. Roku 1532 prodal Jiřík Vachlt z Pantenova na místě choti své Anny z Toušeně Zelenec, ves celou a dvory kmetci s platem, pak s rybníkem pode vsí, Václavu Sovovi z Liboslavě za 880 kop grošů Johanka z Liboslavě přinesla Zeleneč věnem choti svému Pavlu Severinovi z Kapí Hory, odkudž spojen Zeleneč s Jirnami. V letech 15851588 držel Zeleneč Václav Severin z Kápí Hory na Jirnech, který žalován byl Václavem, farářem Svémyslickým o desátek ze Zelenče. Před bitvou na Bílé hoře držel Zeleneč i Jirny Tomáš Had z Proseče, jemuž roku 1625 konfiskovány, načež Zeleneč náležel k Jirnám až do zrušení poddanství roku 1848. S počátku 17. století koupil kmetcí dvůr v Zelenči od Karla Špičky Jenštejnského Krištof z Jamolic a prodal jej roku 1617 Janu Řezníkovi, čehož Janova vdova Mandalena Benyně z Jamolic choti fořtmistra na panství brandýském v roce 1651 dosvědčovala.

Zachované doklady o původních hospodářských usedlostech: Rustikální dvůr Zeleneč založil roku 1831 Václav Brandejs, připojil k č. 3 čísla 2, 23 a 36. Tento dvůr drželi v letech 1847 Heřman Schick, 1849 Jan Procházka, 1853 Václav Luxa. Roku 1851 koupil Karel Ferdinand od Tomáše Mašína statek č. 19 o 28 3/4 jitra, č. 12 i 13, od Josefa Knora č.11 o 29 jitrech a od Josefa Čadila roku 1854 11 jiter polí. Roku 1853 koupil i grunty Václava Luxy a založil veliký dvůr s úpravně zařízeným obydlím a parkem. Roku 1872 koupil dvůr Alexandr Polák, 1894 František Zvěřina, 1898 Václav Zvěřina a roku 1909 Vítězslav Novák.

V roce 1885 byl v obci Zeleneč založen hasičský sbor pod heslem Bližnímu k ochraně a vlasti k obraně. Od roku 1911 tehdejší obecní zastupitelstvo bojovalo o zřízení vlastní školy v Zelenči. Dne 14. srpna 1933 koupila obec Zeleneč od pana Vítězslava Nováka budovy č.p. 2 a 3 za 200 000 Kčs, v roce 1934 byly tyto budovy upraveny a dne 1. září 1934 zahájila dvoutřídní školní expositura vyučování. Na základě rozhodnutí zemské školní rady došlo v roce 1945 k osamostatnění školy v Zelenči

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[8]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[10]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[13]

Rok 1932

V obci Zeleneč (1250 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] 2 autodopravci, biograf Sokol, výroba cementového zboží, obchod s cukrovinkami, družstvo pro rozvod elektrické energie, elektrotechnický závod, holič, 3 hostince, kapelník, kolář, kovář, krejčí, lakýrník, továrna na lišty, obchod s mlékem, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, průmyslové odpadky, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, pokrývač, 6 rolníků, 2 řezníci, sedlář, skelné střepy, 7 obchodů se smíšeným zbožím, stavební podnikatelství, obchod se smíšeným zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, velkostatek.

V obci Mstětice (373 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Zelenče) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] cihelna, 2 hostince, 2 kováři, 4 rolníci, 2 trafiky, truhlář, 2 obchody s uhlím.

Fotogalerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Obec Zeleneč – Údaje o územní a evidenční jednotce, Registr sčítacích obvodů a budov, Český statistický úřad
  4. Kateřina Pešková: Kolísání v rodě u vybraných českých toponym zakončených na měkkou či obojetnou souhlásku, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace, Praha 2014, kap. 5.9, str. 45:
    Naše místní jména (a jak jich užívat) (1985, s. 182) uvádí jméno jako maskulinum,
    Místní jména v Čechách; jejich vznik, původní význam a změny (1957, s. 770) popisuje lidovou formu jména jako maskulinum,
    internetové stránky obce uvádějí název jako maskulinum
  5. Jízdní řád linky 353 na portálu PID.
  6. Souhrnný jízdní řád linek S2+20.
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  13. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1919. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 871. (česky a německy)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.