Ondřejov

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Říčany[9]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Říčany[9]
• 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Říčany[9]
• 1898 země česká, politický okres Žižkov, soudní okres Říčany[10]
• 1921 země česká, politický okres Žižkov sídlo Říčany, soudní okres Říčany[11]
• 1925 země česká, politický i soudní okres Říčany[12]
• 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Říčany[13]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Říčany[14]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Říčany[15]
• 1949 Pražský kraj, okres Říčany[16]
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[17]

V městysi Ondřejov (přísl. Hlaváčov, 731 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, Státní hvězdárna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, autodoprava, biograf Sokol, cihelna, čalouník, galanterie, 2 holiči, 5 hostinců, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, surové kůže, mlýn, 3 obuvníci, 2 pekaři, pila, 2 řezníci, 2 sedláři, sklenář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Ondřejov, 3 trafiky, 3 truhláři, zámečník, zubní ateliér.[18]

Hvězdárna Astronomického ústavu AV ČR na vrchu Mandě nad obcí (Mandina hůra – pojmenovaná po Magdaleně z Vartemberka, manželce Jana ml. z Valdštejna, od roku 1554 majitele hrádeckého panství k němuž Ondřejov náležel společně s vrchem Žalov, jak jej pojmenoval po smrti bratra Jana, roku 1898, zakladatel hvězdárny Josef Frič). Secesní budovy a kopule původní hvězdárny navrhoval Josef Fanta.[19] Rozsáhlý areál hvězdárny je upraven jako park s vzácnými stromy a řadou moderních plastik. Severněji v „Kubětinách“ je kopule s dvoumetrovým zrcadlovým dalekohledem, největším v ČR, instalovaným roku 1967; po roce 1990 byl dalekohled modernizován.[19]

• 
  Hvězdárna, pracovna (J. Fanta, 1905)
• 
  Západní kopule (J. Fanta)
• 
  Západní kopule od náhrobku paní Fričové
• 
  Detail mříže v záp. kopuli

Jednolodní kostel s renesanční věží byl několikrát přestavěn, naposledy 1773 (z té doby je také část vnitřního zařízení) a 1876 zvýšena věž. Obvykle je uváděn románský původ kostela. Výsledky záchranného archeologického výzkum v průběhu oprav budovy roce 2009 však přinesly nové poznatky, které posouvají vznik kostela pravděpodobně až do první čtvrtiny 14. století.[6] Dle posledního měření v lednu 2020 měří kostelní věž 30 m včetně kříže (kříž 1,5 m).

V Ondřejově jsou prohlášeny dvě skupiny památných stromů: Dvojice lip malolistých roste uprostřed obce u kostela (49°54′16″ s. š., 14°46′57″ v. d.), další pár lip (původně čtveřice) téhož druhu pak stál na západním okraji obce, u křížku při silnici do Turkovic (49°54′22″ s. š., 14°46′19″ v. d.). V roce 2016 zůstává jen jedna, druhá proschlá byla z bezpečnostních důvodů odstraněna.

Socha svatého Ondřeje, kopie barokní sochy (kolem 1740) od Bedřicha Stefana.

Pomníček akademickému pluku pražských studentů, kteří v roce 1800 táhli proti Napoleonovi, dal postavit roku 1843 místní farář Václav Horáček na vrchu Mandě, později Žalově.

Fara je pozdně barokní patrová stavba z roku 1778 s mansardovou střechou.

Vilu „Leonora“ na úpatí Mandy si dala postavit Eleonora Ehrenbergová, významná operní zpěvačka (například „Mařenka“ při premiéře Smetanovy Prodané nevěsty), která zde také roku 1912 zemřela.

Na náměstí je pomník padlým v první světové válce odhalený v roce 1928 k 10. výročí ČSR. Na pomníku jsou letopočty MCMXVIII a MCMXXVIII a nápis PADLI ABY OŽILA VLAST a vložena deska obětí druhé světové války. Autorem návrhu pomníku je architekt Otto Rothmayer, jehož učitelem byl Josip Plečnik, architekt úprav Pražského hradu.

• 
  Fara (1778)
• 
  Domy na náměstí
• 
  Vila Leonora (kolem 1875)
• 
  Pomníček z roku 1843
• 
  Otto Rothmayer: Pomník padlým (1928)

• Ottův slovník naučný, díl 18, str. 773
• Retrospektivní lexikon obcí ČSSR, Praha 1978, díl I.1., str. 164
• Umělecké památky Čech, Praha 1978, díl 2. str. 530
• P. Hadrava (vyd.): Ondřejovská hvězdárna 1898–1998. Praha 1998. ISBN 80-902487-1-3

• Římskokatolická farnost Mnichovice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondřejov na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Ondřejov
• Ondřejov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky