Předboj

Obec Předboj se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi osmnáct kilometrů severně od centra Prahy a šestnáct kilometrů západně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Předboj
domy v Hlavní ulici
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0209 538655
Pověřená obecOdolena Voda
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
Okres (LAU 1)Praha-východ (CZ0209)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°13′32″ s. š., 14°28′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 226 (2022)[1]
Rozloha4,07 km²
Katastrální územíPředboj
Nadmořská výška213 m n. m.
PSČ250 72
Počet domů488 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPředboj 18
250 72 Kojetice u Prahy
[email protected]
StarostkaPavla Příšovská
Oficiální web: www.predboj.cz
Předboj
Další údaje
Kód obce538655
Kód části obce134201
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Obec se nachází v archeologicky bohaté lokalitě středních Čech. Na území obce však nebyl prováděn systematický archeologický výzkum; nalezené fragmenty předhistorckého osídlení pochazejí z náhodných nálezů při provádění zemních a výkopových prací.

Původní název obce byl Přeboj, někdy též Příboj. Slovo Přeboj ve staročeštině znamenalo loupež. Obec patří k nejstarším obcím ve středních Čechách. Vedla tudy stará říšská cesta z Prahy přes Sedlec na sever do Německa. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1253, kdy král Přemysl Otakar II. potvrdil pražské kapitule držení poplužních dvorů v Předbojích a Lysolajích. Toto zboží patřilo k nadání skaristy v chrámu sv. Víta. Vesnici měl koupit svatovítský děkan Vít, není však zřejmé kdy ani od koho.

Ve 14. století ji církev ztratila a ves přešla do světských rukou. Zřejmě se zde usídlil rod drobných šlechticů, který používal přídomek “z Předboje”. Mezi prvními byli jmenováni Jan a Bohuslav (roku 1318). Za husitských nepokojů, v roce 1421, se Předboje zmocnili Pražané, a později přešla do správy pánů staroměstských. Roku 1425 byl majitelem panství Jan z Lokte, jenž dvůr prodal krejčímu Petru Smolíkovi. V roce 1433 je již jako majitel v zemských deskách zapsán jistý Janek z Krajnice. Zřejmě již ve 14. století vznikla také předbojská tvrz, o níž je z této doby první zmínka. V první půli 15. století panství vystřídalo několik majitelů, aby se nakonec v průběhu 16. století vrátilo do rukou benediktinkám od svatého Ducha na Starém městě pražském. Když byl tento klášter roku 1589 zrušen, přešlo jeho osazenstvo i majetek do kláštera u sv. Jiří na Hradčanech. Předboj byla od těch dob spravována v rámci klášterního panství Panenské Břežany. Po zrušení svatojiřského kláštera Josefem II. se břežanské panství dostalo do správy náboženského fondu a v roce 1820 je odkoupil hrabě August Ledebour-Wicheln a od roku 1828 byl majitelem svobodný pán Matthias Friedrich von Riese-Stallburg.

Obec tedy sloužila jako sídlo zemědělského obyvatelstva spravujícího pozemky. Obec nebyla nikdy v historii sídelním místem církevní či světské správy. Tato skutečnost se promítá v absenci kostela, hřbitova, školy či jiných správních objektů.

Název obce je proslulý kvůli někdejšímu závodu bývalého družstva Včela, který až do roku 1990 byl monopolním výkupcem, zpracovatelem i vývozcem medu pro celé Československo.[3]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Karlín[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Karlín[4]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Karlín[4]
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Karlín[5]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[8]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-sever[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[11]

Rok 1932

Ve vsi Předboj (421 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] družstvo pro rozvod elektrické energie v Předboji, 2 hostince, kovář, 2 krejčí, 2 obuvníci, 7 rolníků, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, vinárna, zámečník.

Pamětihodnosti

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1 km lze dojet na silnici I/9 Zdiby - Mělník - Česká Lípa - Rumburk.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční zastávkou jsou Kojetice u Prahy ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 070 v úseku Praha - Neratovice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – příměstské autobusové linky projíždějící obcí vedly do těchto cílů: Líbeznice, Mělník, Odolena Voda, Praha, Štětí (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).

Galerie
  • Předboj
  • Obecní úřad a knihovna
  • Zvonička na návsi
  • Kaplička na východním okraji vsi
  • Husův pomník na návsi
  • Pomník obětem druhé světové války
  • Pomník Pavla Kopřivy
  • Západní strana návsi
  • domek čp. 15 v ulici Pod Vrškem
  • domy čp. 62 a 46
  • stavení čp. 36
  • Rybník pod bývalým dvorem čp. 7
  • Rybníček a stodola v ul. U Rybníčka
  • Předbojský rybník
  • Krajina mezi vesnicemi Zlonín a Předboj

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Lubomír Češka: Má už i české včelařství svůj „tunel“?, Moderní včelař[nedostupný zdroj], informační listy Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, zima 2005, str. 6–8
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vladní nařízení č. 222/1926 Sb.
  6. Vladní nařízení č. 198/1928 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  11. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1427. (česky a německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.