Klecany

Klecany (německy Groß Kletzan) jsou malé město v okrese Praha-východ. Leží asi 5 km severně od okraje Prahy na pravém břehu Vltavy, v nadmořské výšce asi 180–280 m. Centrální část města se nachází na skále nad Vltavou, zástavba se ale přelévá až k vltavskému břehu, stejně tak jako k okolním obcím a rozsáhlým chatovým oblastem. Žije zde přibližně 3 600[1] obyvatel.

Klecany
Klecany z ptačí perspektivy
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0209 538311
Pověřená obecOdolena Voda
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
Okres (LAU 1)Praha-východ (CZ0209)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°10′34″ s. š., 14°24′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 601 (2022)[1]
Rozloha10,16 km²
Nadmořská výška265 m n. m.
PSČ250 67
Počet domů779 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa městského úřaduDo Klecánek 52/24
250 67 Klecany
[email protected]
StarostaBc. Daniel Dvořák
Oficiální web: www.mu-klecany.cz
Klecany
Další údaje
Kód obce538311
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Místní části

Historie

Ačkoliv osídlení oblasti je doloženo již od starší doby kamenné, první písemná zmínka o Klecanech pochází teprve z roku 1309 ze jména Lobka z Klecan, svědka při koupi Václavic.[3] Koncem 14. století doložena ve vsi tvrz. V roce 1507 král Vladislav Jagellonský povýšil ves na město. Během třicetileté války bylo město poničeno a několikrát vyhořelo. Následně status města opět ztratilo.

Na severní straně obce bylo v meziválečném období zřízeno vojenské letiště, které mělo určitý význam během druhé světové války. Bylo zrušeno v 50. letech 20. století. Status města obdržely Klecany znovu v roce 1994.

V roce 2000 bylo v místní části Na Hradišti odkryto slovanské pohřebiště, které bylo součástí hradiska Pravý Hradec z první poloviny 10. století, významem srovnatelné s obdobnými pohřebišti na Levém Hradci a Pražském hradě.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Karlín[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Karlín[4]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Karlín[4]
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Karlín[5]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[8]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-sever[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[11]

Vybavenost obce v roce 1932

Ve vsi Klecany (přísl. Drasty, Klecánky, Zdibsko, 1765 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] lékař, biograf Legie, výroba cementového zboží, 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Klecanech, 2 elektrotechnické závody, 2 holiči, 8 hostinců, kapelník, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 2 malíři, obchod s materiálním zbožím, 2 mlýny, 7 obuvníků, 2 pekaři, pískovna, 2 porodní asistentky, 10 rolníků, 3 řezníci, 2 sedláři, 7 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Klecany, obchod se stroji, školka, 4 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky (Meissl, Saxl), zahradnictví, 2 zedničtí mistři.

Elektrárna na Vltavě

V roce 2002 byla na Vltavě při jezu zprovozněna malá vodní elektrárna v místní části Klecánky. Tato místní část byla zasažena a silně poškozena ničivou povodní v roce 2002, při níž byla poničena řada domů a objektů, včetně elektrárny. Po obnově je elektrárna opět v provozu, instalovaný výkon dvou Kaplanových turbín je 2 x 0,482 MW.

Pověst

Zvony z Klecan byly podle pověsti zapůjčeny do Brandýsa nad Labem k příležitosti vysvěcení tamního kostela sv. Václava. Zvony se však v noci vracely zpět do své obce. Při letu si zpívaly: „Hou - hou! Klecanské zvony jdou! Jdou - jdou!“ Když letěly přes Labe, jel po mostě bezbožný kočí, jemuž se bič zapletl do srdce jednoho ze zvonů. Kočí zlostně zaklel, zvony smutně zapěly: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ a zapadly do tůně. Jednoho dne tam pradlena máchala prádlo a jeden zvon se jí do něj zachytil. Pradlena netušila, co jí to drží, a tak hrubě vykřikla a zvon se potopil navždy. Dodnes je prý v korytě starého Labe v tůni pod jezem možno vidět na dně zvony nebo při úplňku slyšet jejich smutné vyzvánění: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“

Jiná verze pověsti říká, že zvony se do tůně propadly, když byly do kostela dováženy a probořil se s nimi můstek.[13]

Památky

Klecany na Seznamu kulturních památek v okrese Praha-východ.

Osobnosti

  • Julius Reitler (1834–1922) - podnikatel a politik, poslanec Českého zemského sněmu
  • Josef Kožíšek (1861–1933) - spisovatel
  • František Ventura (1895–1969) - olympijský vítěz ve skocích na koni z Amsterodamu v roce 1928
  • Naděžda Slabihoudová (1922–2014) - překladatelka z estonštiny a ruštiny
  • generálmajor v.v. Ing. Jan Bret (1923–2002) - držitel Řádu Bílého Lva III.třídy (1995),vyznamenaný Československou medailí za chrabrost, která mu byla udělena za činnost ve II. odboji, veterán 2. světové války
  • Miroslav Grégr (*1929) - bývalý ministr bez portfeje, průmyslu a obchodu a místopředseda vlády Miloše Zemana
  • Pavel Kuneš (*1937) - dlouholetý farář v Klecanech, propagátor reforem 2. vatikánského koncilu
  • Zlata Adamovská (*1959) - herečka
  • Martin Domanský - podnikatel (Domanský s.r.o)
  • Jens Beckhäuser - německý podnikatel (Beck, BBC Fitness)
  • Tom Beckhäuser (*1999) - česko-německý automobilový závodník
  • Jiří Savka - Automobilový závodník (Drifting) a úpravce vozů BMW
  • Robert Záruba (*1967) - sportovní komentátor
  • Nora Fridrichová(*1977) - moderátorka a novinářka

Zajímavosti

  • Spojení Klecan s levým břehem Vltavy zajišťuje přívoz z Klecánek do Roztok. Mohou jej použít pěší a cyklisté.
  • V červnu se v Klecanech každoročně koná přehlídka historických vozidel, Klecanská Veteran Rallye.

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km vede silnice II/608 Praha-Libeň - Veltrusy - Straškov-Vodochody - Doksany - Terezín. Ve vzdálenosti 3 km lze najet na dálnici D8 na exitu 1 (Zdiby).
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2018

V obci měly zastávku tyto příměstské autobusové linky (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.):

  • 374 (z Prahy, Kobylis ve směru Odolena Voda, většina spojů jede jen do Máslovic),
  • 371 (z Prahy, Kobylis ve směru Husinec, některé spoje končí Klecánkách),
  • 958 (noční linka z Prahy, Kobylis ve směru Odolena Voda).

Ve Zdibech je možné přestoupit na autobusové linky ve směru Neratovice, Kralupy nad Vltavou, Odolena Voda, které zajišťují spojení Klecan s těmito obcemi.

Fotogalerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. KUČA, Karel. Města a městečka. Praha: Libri, 1997.
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vladní nařízení č. 222/1926 Sb.
  6. Vladní nařízení č. 198/1928 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  11. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 574-575. (česky a německy)
  13. ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.