Karel Tomíček

Narodil se v rodině pekaře a rychtáře v Poniklé nad Jizerou Michaela Jana Tomíčka. Byl nejmladším z osmi dětí. Absolvoval akademické gymnázium v Praze a právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity.[1] Od dob studií patřil mezi přátele Františka Ladislava Riegra.[3] Roku 1846 získal titul doktor práv.[1] Do roku 1848 potom působil jako advokátní koncipient.[3]

Politicky aktivní byl již během revolučního roku 1848. V roce 1848 byl zvolen do Národního výboru[3] a byl účastníkem Slovanského sjezdu v Praze.[1] Při volbách do Českého zemského sněmu roku 1848 byl jmenován vládním komisařem pro vikariát (volební obvod) mnichovický. Sam byl tehdy zvolen do zemského sněmu za vikariát vrchlabský a nymburský. Sněm se ovšem po volbách nikdy nesešel.[3] Ve volbách roku 1848 byl ovšem zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Jilemnice v Čechách. Uvádí se jako spisovatel.[4] Patřil ke sněmovní pravici.[5] Na sněmu zasedajícím ve Vídni, později v Kroměříži, patřil do českého bloku. V těchto letech byl aktivní i v publicistice. Přispíval pro Havlíčkovy Národní noviny, později Slovan. Zaměřoval se na otázku národnostní a zemědělskou (vyvazování pozemků v důsledku zrušení poddanství). V roce 1849 byl jmenován okresním právním konzultantem pro otázky vyvazování pozemků v Českých Budějovicích, od června 1850 řídil vyvazovací okresní komisi v Kutné Hoře, v jejímž čele setrval do ukončení její práce v květnu 1853.[3]

Od roku 1855 až do odchodu na penzi působil jako advokát v Pelhřimově.[1]

Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil do politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Vrchlabí – Rokytnice – Jilemnice) do Českého zemského sněmu jako oficiální kandidát českého volebního výboru (Národní strana – staročeská).[6][7] Na plénu sněmu se do rozprav nezapojoval, ale byl aktivní ve sněmovních výborech. V dalším volebním období sněmu již nekandidoval.[3] Manželem jeho neteře Eleonory rozené Tomíčkové byl Vilém Kurz, poslanec Říšské rady.

Na sklonku života pobýval v Sedlčanech, kde je také pohřben.[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Tomíček na Wikimedia Commons

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Tomíček