Leopold Schulz von Straßnitzki

Leopold Schulz se narodil jako druhý syn Antona Schulze, který stál při založení vídeňské porcelánové fabriky, a který také jako první ve Vídni použil emailové barvení. Leopold navštěvoval gymnázium (v takzvaném filosofickém ročníku) a poté absolvoval studium na Právnické fakultě Vídeňské univerzity. Mezi jeho učiteli zde byli slavní Karl Martini, Gaspari a Josef von Sonnefels. Po studiích se v roce 1766 stal profesorem na katedře policejních a kamerálních věd Klagenfurtského lycea. Zde nechal vytisknout Sonnenfelsovy přednášky (s autorovým svolením), které pak používal jako hlavní výukový materiál. Od října 1768 byl sekretářem Korutanské hospodářské komory.[1]

Dne 22. září 1772 byl ustanoven profesorem politických a kamerálních věd olomoucké univerzity. Kamerální vědy byly prve součástí filosofické fakulty a po roce 1780 pak fakulty právnické. V Olomouci jej nečekalo vřelé přijetí. Jelikož vyučoval německy, a ne latinsky, a také protože nebyl doktorem filosofie, tak mu zprvu jezuité zamezili přístup do auly. Jezuitská reakce se mu všemožně snažila znepříjemnit vyučování, také proto že se jezuité snažili získat katedru politických a kamerálních věd pro sebe, nicméně jejich řád byl již na podzim 1773 rozpuštěn. 29. května 1773 byl Schulz dekretem promován doktorem filosofie a svobodných umění, a to i přesto že nesložil všechna vyžadovaná rigoróza.[1]

V roce 1777 Schulz přepracoval Sonnenfelsovu výuku policejních věd a, se svolením autora, je dal vytisknout. Podle tohoto svazku pak vedl výuku. Olomoucká univerzita byla v roce 1778 přesunuta do Brna, kde se Schulz stal členem studijní komise. V roce 1780–81 a pak opětovně 1782–83 se Schulz stal děkanem Filosofické fakulty, v druhém období již opět v Olomouci, avšak se statutem školy redukovaným na akademické lyceum. V roce 1784 byl Schulz zvolen rektorem lycea.[1] Povedlo se mu uspořádat univerzitní akta, která byla od roku 1760 v neutěšeném stavu.[2] Poté, co byla katedra politických věd přesunuta na právnickou fakultu, a vyučující tedy museli mít titul doktora práva, jej Schulz v březnu 1785 řádně získal na Vídeňské univerzitě.[1]

V roce 1787 byl Schulz ustaven guberniálním radou Moravy a Slezska a hejtmanem Brněnského kraje.[3] Jmenovací císařský dekret byl psaný v češtině. Přísahu složil v lednu 1788, kdy také skončil s přednáškami v Olomouci. V roce 1796 byl Schulz ustaven hejtmanem Krakovského kraje a gubernálním radou Západní Haliče. Haličské klima se ukázalo být pro Schulzovy nedobrým – Schulzova manželka zemřela v roce 1802 v Krakově, a Schulz sám o rok později, v den svých 60. narozenin, pro nemoc odešel do penze, kterou strávil ve Vídni, kde také stár 71 let zemřel.[1]

V roce 1808 mu byl udělen predikát "von Strasznitzki".[2]

• (spoluautor Joseph von Sonnenfels) Auszug aus den Polizey- Grundsäßen des Professors v. Sonnenfels, Klagenfurt 1768
• Lehrsätze und Fragen aus der Einleitung in die Staatswissenschaft und der sämmtlichen Polizei, Olomouc 1774
• (spoluautor Joseph von Sonnenfels) Tabellarischer Entwurf über die Grundsätze der Polizey, Handlung und Finanz, Brno 1776–77 (1791) (1798)
• Von den Pflichten eines angehenden und eines wirklichen Staatsbeamten, Brno 1777
• Ueber Verhinderung mancher Unglücksfälle in Städten, 1779