Tenis na Letních olympijských hrách 2020

Tenisový park Ariake

Celkový pohled na zrekonstruovaný areál

Centrkurt Ariake Coliseum pro 10  tisíc diváků[10]

Dvorec č. 1 postavený pro olympiádu

Celková kapacita areálu činila 19 900 míst. Olympijský turnaj se však hrál bez diváků.[11][12]

Pro účast na olympijských hrách byli všichni tenisté povinni být součástí nominace týmu alespoň ve třech mezistátních utkáních Davis Cupu či Billie Jean King Cupu olympijského cyklu 2017–2020, z toho minimálně v jednom ročníku mezi lety 2019–2020. Výjimkou se stali hráči a hráčky, jejichž družstvo odehrálo alespoň tři ze čtyř sezón v zonálních základních skupinách, tedy mimo světové skupiny, nebo pokud byl tenista minimálně dvacetkrát v kariéře nominován v Davis Cupu či Billie Jean King Cupu. Pro tyto hráče se kritérium snížilo na dvě povinné nominace v letech 2019–2020. Mezinárodní tenisová federace si ve výjimečných případech vyhradila uznat start i při nesplnění výše uvedených podmínek. Tenisté také museli udržovat dobré vztahy s národním tenisovým svazem.[13][8]

Oznámení kvalifikovaných hráčů učinila Mezinárodní tenisová federace na základě 56 nejvýše postavených hráčů a hráček na žebříčcích ATP a WTA ve vydáních z pondělí 14. června 2021 (po dohrání French Open). Limitujícím kritériem byla účast maximálně čtyř olympioniků z jednoho státu, respektive národního olympijského výboru (NOV). Pokud byli mezi prvními padesáti šesti hráči žebříčku více než čtyři tenisté jednoho národního svazu, pak do turnaje nastoupili pouze čtyři nejvýše klasifikovaní. Místa tenistů z pátých a dalších pozic v redukovaných národních žebříčcích obsadili hráči umístění za 56. pozicí žebříčku, kteří současně splňovali podmínku figurovat do čtvrtého místa v redukované klasifikaci vlastního státu. Žádní tenisté z jedné výpravy nebyli nalosováni do stejné čtvrtiny pavouka (výjimkou se stali náhradníci).[13][8]

Zbylých osm míst, do počtu 64 hráčů, bylo rozděleno tenistům z americké, africké a asijské kontinentální kvalifikace ve formě kontinentálních her a nejvýše postaveným singlistům Evropy a Oceánie, jejichž stát neměl ve dvouhře zastoupení. Jedno místo bylo určeno pro bývalého olympijského vítěze či šampiona grandslamu a poslední účastník zastupoval hostitelský stát. Všichni museli splňovat podmínku umístění do 300. místa žebříčku.[13][8]

Do soutěží mužské a ženské čtyřhry se automaticky kvalifikovalo deset nejvýše postavených hráčů mužského deblového žebříčku ATP a prvních deset hráček ženského deblového žebříčku WTA ve vydání ze 14. června 2021. Tito tenisté mohli zvolit svého spoluhráče-krajana, jenž také figuroval do 300. místa na žebříčku dvouhry či čtyřhry.

Naomi Ósakaová se na olympijských hrách stala prvním zástupcem tenisu, který během zahajovacího ceremoniálu zažehl olympijský oheň

Přímý postup si zajistilo minimálně 24 párů s nejnižším součtem kombinovaného žebříčku[kombinovaný žebříček 1] z pondělního vydání 14. června 2021, s podmínkou maximálně dvou párů na jednu zemi (pár tvořili tenisté z jednoho národního olympijského výboru). Pokud nebyla naplněna celková kvóta turnaje 86 singlistů a deblistů na pohlaví (mužů a žen), pokračovalo se dále v obsazování podle kombinovaného žebříčku. Jakmile byla kvóta 86 tenistů dosažena, kvalifikovaly se další dvojice na základě kombinovaného žebříčku se zohledněním singlové priority. Až 8 zbylých míst tak bylo doplněno páry s nejnižšími součty zohledňujícími vyšší žebříčkové postavení singlistů podle preference součtu: a) žebříčkového postavení obou členů ve dvouhře, b) žebříčkového postavení člena dvouhry a člena čtyřhry, c) žebříčkového postavení obou členů ve čtyřhře. Jedno místo bylo určeno pro dvojici pořadatelského státu. [13][8]

Do soutěže smíšené čtyřhry může národní olympijský výbor vyslat maximálně dvě dvojice, a v takovém případě každá z nich bude nalosována do jiné poloviny pavouka. Účastnit se mohli pouze tenisté, kteří již na olympiádě hráli dvouhru a/nebo čtyřhru. Patnáct párů s nejnižším součtem v kombinovaném žebříčku[kombinovaný žebříček 1] ze 14. června 2021 si zajistilo přímou účast. Jedno zbylé místo bylo určeno pro dvojici pořadatelského státu. Přihlášení párů do soutěže skončilo 27. července 2021 v 11:00 hodin místního času.[13][8]

Argentinka Nadia Podoroská na dvorci areálu s olympijskou symbolikou

Všechny soutěže se hrály ve formátu vyřazovacího systému. Do mužské a ženské dvouhry nastoupilo 64 hráčů, což znamenalo šestikolový turnaj. Mužská a ženská čtyřhra zahrnovala 32 párů a smíšená čtyřhra pak 16 párů. Poražení semifinalisté se utkali v zápasech o bronzovou medaili.[6][2]

Všechna utkání byla hrána na dvě vítězné sady včetně finále mužské dvouhry, které se na předchozích olympiádách konalo na tři vítězné sady. Sedmibodový tiebreak uzavíral všechny sety, pokud dospěly do stavu gamů 6–6.[6][2] V rozhodující sadě čtyřher a mixu se konal pouze supertiebreak, v němž zvítězil pár po dosažení 10 bodů za podmínky rozdílu alespoň dvou míčů. Na LOH 2016 byl v rozhodujících setech deblových soutěží mužů a žen hrán 7bodový tiebreak.[6][2]

Olympijský turnaj probíhal od soboty 24. července do neděle 1. srpna 2021.[6][2] Po protestech tenistů na zápasy hrané kolem poledne ve vysokých teplotách a vlhkosti vzduchu, posunuli organizátoři od 29. července začátek hracích dnů na 15 hodin.[14]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tennis at the 2020 Summer Olympics na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tenis na Letních olympijských hrách 2020 na Wikimedia Commons
• Tenis na Letních olympijských hrách 2020 [online]. Olympics.com. Dostupné online.
• Tenisový park Ariake [online]. Olympics.com. Dostupné online.