Filip Polášek

Filip Polášek (* 21. července 1985 Zvolen) je slovenský profesionální tenista, specializující se na čtyřhru.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sednáct deblových turnajů. Po boku Chorvata Ivana Dodiga vyhrál Australian Open 2021, kde se stal prvním slovenským mužem ve finále grandslamové čtyřhry.[3] Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třicet tři titulů ve čtyřhře.[4]

Filip Polášek
Filip Polášek ve Wimbledonu 2019
Stát	Slovensko Slovensko
Datum narození	21. července 1985 (36 let)[1]
Místo narození	Zvolen, Československo[1]
Bydliště	Bratislava, Slovensko[1]
Výška	193 cm[1]
Hmotnost	88 kg[1]
Profesionál od	2005
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	2 465 235 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	1–0
Nejvyšší umístění	555. místo (26. listopadu 2007)
Čtyřhra
Poměr zápasů	261–175
Tituly	17 ATP, 16 challengerů, 17 Futures
Nejvyšší umístění	7. místo (3. února 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	vítěz (2021)
French Open	3. kolo (2011)
Wimbledon	semifinále (2019)
US Open	semifinále (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů	základní skupina (2019, 2021)
Olympijské hry	2. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2010)
French Open	čtvrtfinále (2013, 2021)
Wimbledon	2. kolo(2013)
US Open	2. kolo (2013, 2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220118a18. ledna 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2007 na 555. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2020 na 7. místě. Trénuje ho bývalý spoluhráč Leoš Friedl.[1]

Kariéru poprvé ukončil v listopadu 2013 pro vyhřezlou meziobratlovou ploténku s uskřinutím nervu způsobujícím bolest levé dolní končetiny. Následně čtyři a půl roku nedržel raketu v ruce a pracoval jako šéftrenér oddílu v Piešťanech.[2][5]

Poté, co trénoval s Mikem Bryanem, se k profesionálnímu tenisu vrátil[1] na červnovém Poprad-Tatry ATP Challenger 2018, kde odehrál čtyřhru s Patrikem Riklem.[4] Do okruhu ATP Tour v obnovené kariéře poprvé zasáhl o rok později, na červnovém Antalya Open 2019. Po boku Chorvata Ivana Dodiga skončili jako poražení finalisté.[6] Na navazujícím Wimbledonu se premiérově probojoval do semifinále grandslamu, aby v něm s Chorvatem podlehli Mahutovi s Rogerem-Vasselinem. Další dva turnaje v páru Philippem Oswaldem znamenali finálovou účast, z nichž v trofej proměnil rakouský Generali Open Kitzbühel 2019. Premiérový masters si pak odvezl s Dodigem o dva týdny později ze cincinnatského Western & Southern Open 2019 po výhře nad kolumbijskými světovými jedničkami Cabalem a Farahem.[7][5]

Ve slovenském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Gruzii, v němž vyhrál dvouhru nad Osadzem i čtyřhru s Mertinákem. Slováci postoupili do baráže o Světovou skupinu po vítězství 4:1 na zápasy. Do roku 2022 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 13–4 ve čtyřhře.[8]

V letech 2008 a 2019 se stal mužským vítězem slovenské ankety Tenista roku.[9][10][2] S partnerkou Karin má dcery Karolínu (nar. 2017)[2] a Olívii-Viktórii (nar. 2021), která se narodila dva dny před ziskem trofeje na Australian Open.[11]