Michael Venus
Michael Venus (* 16. října 1987 Auckland) je novozélandsko-americký profesionální tenista, deblový specialista a vítěz mužské čtyřhry na French Open 2017, spolu s Ryanem Harrisonem. Do sezóny 2010 reprezentoval Spojené státy, kde hrál univerzitní tenis, a následně začal nastupovat za rodný Nový Zéland. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál patnáct deblových turnajů, z toho prvních pět po boku Chorvata Mateho Paviće. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal tři tituly ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[2]
Michael Venus | |
---|---|
Michael Venus na AEGON International 2017 | |
Stát | Spojené státy americké (2002–2010) Nový Zéland (2010–) |
Datum narození | 16. října 1987 (34 let) |
Místo narození | Auckland, Nový Zéland[1] |
Bydliště | Auckland, Nový Zéland[1] Orlando, FL, Spojené státy |
Výška | 191 cm[1] |
Hmotnost | 85 kg[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 2 814 156 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 11–20 |
Tituly | 0 ATP, 3 Futures |
Nejvyšší umístění | 274. místo (25. července 2011) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2009) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 236–164 |
Tituly | 15 ATP, 8 challengerů, 4 Futures |
Nejvyšší umístění | 8. místo (5. srpna 2019) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2019) |
French Open | vítěz (2017) |
Wimbledon | finále (2018) |
US Open | 3. kolo (2014) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | finále (2019) |
Olympijské hry | bronz (2020) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2022) |
French Open | 2. kolo (2017) |
Wimbledon | semifinále (2018) |
US Open | finále (2017, 2019) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 30. července 2021 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Tenis na LOH | ||
bronz | 2020 Tokio | čtyřhra mužů |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2011 na 274. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2019 na 8. místě.[1]
V novozélandském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 semifinálem 2. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Pákistánu, v němž prohrál dvouhru s Ajsámem Kúreším i čtyřhru po boku Marcuse Daniella. Přesto Novozélanďané vyhráli 3:2 na zápasy. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 10–8 ve dvouhře a 4–5 ve čtyřhře.[3]
Soukromý život
Narodil se roku 1987 v novozélandském největším městě Aucklandu do rodiny Davida a Lynney Venusových. Má tři sestry. Absolvoval Louisianskou státní univerzitu v USA.[1]
Tenis začal hrát ve čtyřech letech. Za preferovaný povrch uvádí tvrdý a jako svůj silný úder forhend.[1]
Tenisová kariéra
Hráč univerzitního tenisu
S rodinou se přestěhoval do Spojených států, kde začal hrát dorosteneckou ligu a v roce 2006 vyhrál národní antukové mistrovství v kategorii 18letých. Následně se rozhodoval mezi univerzitním studiem a profesionálním tenisem. Zvolil vysokou školu, na níž se zapojil do univerzitního tenisu v rámci College Conference.[4]
Po prvním roce studia přestoupil z Texaské univerzity na Louisianskou státní univerzitu a podle pravidel musel sezónu 2006–2007 vynechat. Během louisianského období se v lednu 2008 stal prvním hráčem týmu tamější univerzity, který vyhrál celoamerický šampionát ITA (Intercollegiate Tennis Association, univerzitní asociace) v oklahomské Tulse. Sezónu 2008–2009 zakončil na žebříčku ITA sedmým místem ve dvouhře a čtvrtým ve čtyřhře. Americký studentský tým reprezentoval v prosinci 2009 na mezinárodním turnaji BNP Paribas International University Challenge of Tennis ve francouzském Poitiers.[5]
Profesionální kariéra
Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval na květnovém Open de Nice Côte d’Azur 2015 v Nice, když ve finále čtyřhry s Chorvatem Matem Pavićem porazili favorizovaný pár Jean-Julien Rojer a Horia Tecău, jehož členové za více než měsíc zvítězili ve Wimbledonu. Na londýnském grandslamu vypadl se stabilním chorvatským spoluhráčem ve třetím kole poté, co nestačili na světové jedničky bratry Bryanovi.
Jako poražený finalista odešel z červencového Claro Open Colombia 2015 v Bogotě. Opět s Pavićem nenašli recept na francouzsko-českou dvojici Édouard Roger-Vasselin a Radek Štěpánek ve dvou setech.
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 2 (1–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2017 | French Open | antuka | Ryan Harrison | Santiago González Donald Young | 7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–3 |
Finalista | 2018 | Wimbledon | tráva | Raven Klaasen | Mike Bryan Jack Sock | 3–6, 7–6(9–7), 3–6, 7–5, 5–7 |
Smíšená čtyřhra: 2 (0–2)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2017 | US Open | tvrdý | Čan Chao-čching | Martina Hingisová Jamie Murray |
1–6, 6–4, [8–10] |
Finalista | 2019 | US Open | tvrdý | Čan Chao-čching | Bethanie Mattek-Sandsová Jamie Murray | 2–6, 3–6 |
Zápasy o olympijské medaile
Mužská čtyřhra: 1 (1 bronzová medaile)
Stav | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři v zápase o medaili | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Bronz | 30. července 2021 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Marcus Daniell | Austin Krajicek Tennys Sandgren |
7–6(7–3), 6–2 |
Finále na okruhu ATP Tour
|
Čtyřhra: 30 (15–15)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 23. května 2015 | Nice, Francie | antuka | Mate Pavić | Jean-Julien Rojer Horia Tecău |
7–6(7–4), 2–6, [10–7] |
Finalista | 1. | 26. července 2015 | Bogotá, Kolumbie | tvrdý | Mate Pavić | Édouard Roger-Vasselin Radek Štěpánek |
5–7, 3–6 |
Finalista | 2. | 25. října 2015 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Mate Pavić | Nicholas Monroe Jack Sock |
5-7, 2-6 |
Vítěz | 2. | 16. ledna 2016 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Mate Pavić | Eric Butorac Scott Lipsky |
7-5, 6-4 |
Vítěz | 3. | 7. února 2016 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) | Mate Pavić | Alexander Zverev Mischa Zverev |
7–5, 7–6(7–4) |
Vítěz | 4. | 21. února 2016 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Mate Pavić | Jonatan Erlich Colin Fleming |
6–2, 6–3 |
Finalista | 3. | 21. května 2016 | Nice, Francie | antuka | Mate Pavić | Juan Sebastián Cabal Robert Farah |
6–4, 4–6, [8–10] |
Vítěz | 5. | 12. června 2016 | Rosmalen, Nizozemsko | tráva | Mate Pavić | Dominic Inglot Raven Klaasen |
3–6, 6–3, [11–9] |
Finalista | 4. | 24. července 2016 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Mate Pavić | Julio Peralta Horacio Zeballos |
6–7(2–7), 2–6 |
Finalista | 5. | 25. září 2016 | Mety, Francie | tvrdý | Mate Pavić | Julio Peralta Horacio Zeballos |
3–6, 6–7(4–7) |
Finalista | 6. | 23. října 2016 | Stockholm, Švédsko (2) | tvrdý (h) | Mate Pavić | Elias Ymer Mikael Ymer |
1–6, 1–6 |
Finalista | 7. | 30. října 2016 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Robert Lindstedt | Marcel Granollers Jack Sock |
3–6, 4–6 |
Vítěz | 6. | 1. května 2017 | Estoril, Portugalsko | antuka | Ryan Harrison | David Marrero Tommy Robredo |
7–5, 6–2 |
Vítěz | 7. | 30. května 2017 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Ryan Harrison | Santiago González Donald Young |
7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–3 |
Vítěz | 8. | 25. února 2018 | Marseille, Francie (2) | tvrdý (h) | Raven Klaasen | Marcus Daniell Dominic Inglot |
6–7(2–7), 6–3, [10–4] |
Finalista | 8. | 16. června 2018 | Rosmalen, Nizozemsko | tráva | Raven Klaasen | Dominic Inglot Franko Škugor |
6–7(3–7), 5–7 |
Finalista | 9. | 14. července 2018 | Wimbledon, Londýn, Velká Británie | tráva | Raven Klaasen | Mike Bryan Jack Sock |
3–6, 7–6(9–7), 3–6, 7–5, 5–7 |
Finalista | 10. | 12. srpna 2018 | Toronto, Kanada | tvrdý | Raven Klaasen | Henri Kontinen John Peers |
2–6, 7–6(9–7), [6–10] |
Finalista | 11. | 7. října 2018 | Tokio, Japonsko | tvrdý (h) | Raven Klaasen | Ben McLachlan Jan-Lennard Struff |
4–6, 5–7 |
Finalista | 12. | 12. ledna 2018 | Auckland, Nový Zealand (2) | tvrdý | Raven Klaasen | Ben McLachlan Jan-Lennard Struff |
3–6, 4–6 |
Finalista | 13. | 19. května 2018 | Řím, Itálie | antuka | Raven Klaasen | Juan Sebastián Cabal Robert Farah |
1–6, 3–6 |
Vítěz | 9. | 23. června 2019 | Halle, Německo | tráva | Raven Klaasen | Łukasz Kubot Marcelo Melo |
4–6, 6–3, [10–4] |
Vítěz | 10. | 4. srpna 2019 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Raven Klaasen | Jean-Julien Rojer Horia Tecău |
3–6, 6–3, [10–2] |
Finalista | 14. | 17. listopadu 2019 | Turnaj mistrů, Londýn, Velká Británie | tvrdý (h) | Raven Klaasen | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut |
3–6, 4–6 |
Vítěz | 11. | 29. února 2020 | Dubaj, SAE | tvrdý | John Peers | Raven Klaasen Oliver Marach |
6–3, 6–2 |
Vítěz | 12. | 27. září 2020 | Hamburk, Německo | antuka | John Peers | Ivan Dodig Mate Pavić |
6–3, 6–4 |
Vítěz | 13. | 25. října 2020 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) | John Peers | Rohan Bopanna Matwé Middelkoop |
6–3, 6–4 |
Vítěz | 14. | 22. května 2021 | Ženeva, Švýcarsko | antuka | John Peers | Simone Bolelli Máximo González |
6–2, 7–5 |
Vítěz | 15. | 18. července 2021 | Hamburk, Německo (2) | antuka | Tim Pütz | Kevin Krawietz Horia Tecău |
6–3, 6–7(3–7), [10–8] |
Finalista | 15. | 8. srpna 2021 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Neal Skupski | Raven Klaasen Ben McLachlan |
6–7(4–7), 4–6 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (8 Č) |
Futures (3 D; 4 Č) |
Dvouhra (3)
č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | 19. července 2009 | Peoria, Spojené státy | antuka | Vasek Pospisil | 6–7(4–7), 6–4, 6–4 |
2. | 13. června 2010 | Loomis, Spojené státy | tvrdý | Dimitar Kutrovskij | 7–6(7–4), 1–6, 6–3 |
3. | 14. října 2012 | Margaret River, Austrálie | tvrdý | Adam Feeney | 6–3, 3–6, 6–3 |
Čtyřhra (12)
č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 28. října 2012 | Traralgon, Austrálie | antuka | Jose Statham | Matthew Barton Michael Look |
3–6, 6–3, [11–9] |
2. | 2. prosince 2012 | Jakarta, Indonésie | tvrdý | Tim Pütz | Brydan Klein Dane Propoggia |
7–5, 6–3 |
3. | 24. března 2013 | Costa Mesa, Spojené státy | tvrdý | Michael McClune | Cho Min Hyeok Nam Ji Sung |
6–1, 6–3 |
4. | 2. června 2013 | Bacău, Rumunsko | antuka | Bradley Klahn | Piotr Gadomski Tristan Lamasine |
7–6(7–4), 6–7(4–7), [14–12] |
5. | 7. července 2013 | Winnetka, Spojené státy | tvrdý | Juki Bhambri | Somdev Devvarman Jack Sock |
2–6, 6–2, [10–8] |
6. | 21. července 2013 | Binghampton, Spojené státy | tvrdý | Bradley Klahn | Adam Feeney John-Patrick Smith |
6–3, 6–4 |
7. | 17. února 2013 | Jokohama, Japonsko | tvrdý | Bradley Klahn | Sanchai Ratiwatana Sonchat Ratiwatana |
7–5, 6–1 |
8. | 8. února 2014 | Čennaj, Indie | tvrdý | Juki Bhambri | N. Sriram Balaji Blaž Rola |
7–6(7–5), 6–4 |
9. | 27. dubna 2014 | Savannah, Spojené státy | antuka (zelená) |
Ilija Bozoljac | Facundo Bagnis Alex Bogomolov |
7–5, 6–2 |
10. | 15. června 2014 | Nottingham, Spojené království | tráva | Rameez Junaid | Ruben Bemelmans Go Soeda |
4–6, 7–6(7–1), [10–6] |
11. | 4. dubna 2015 | Ra'anana, Izrael | tvrdý | Mate Pavić | Rameez Junaid Adil Shamasdin |
6–1, 6–4 |
12. | 19. dubna 2015 | Mersin, Turecko | antuka | Mate Pavić | Riccardo Ghedin Ramkumar Ramanathan |
5–7, 6–3, [10–4] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Venus na anglické Wikipedii.
- Michael Venus na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20. října 2019
- Michael Venus na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 7. října 2019
- Michael Venus na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 26. srpna 2017
- College Spotlight: Michael Venus, LSU [online]. United States Tennis Association [cit. 2011-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-06. (anglicky)
- Michael Venus Bio [online]. Louisiana State University, 18 June 2008 [cit. 2011-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Venus na Wikimedia Commons
- Michael Venus na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Michael Venus na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Michael Venus na stránkách Davis Cupu (anglicky)