Tim Pütz
Tim Pütz (* 19. listopadu 1987 Frankfurt nad Mohanem) je německý profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře.[2]
Tim Pütz | |
---|---|
Tim Pütz na French Open 2019 | |
Stát | Německo |
Datum narození | 19. listopadu 1987 (34 let)[1] |
Místo narození | Frankfurt nad Mohanem, Západní Německo[1] |
Bydliště | Usingen, Německo[1] |
Výška | 185 cm[1] |
Hmotnost | 78 kg[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 680 198USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 1–2 |
Tituly | 0 ATP, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 163. místo (2. února 2015) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2015) |
French Open | 3. kolo kvalifikace (2015) |
Wimbledon | 2. kolo (2014) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2013, 2014) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 57–43 |
Tituly | 4 ATP, 15 challengerů, 4 ITF |
Nejvyšší umístění | 38. místo (24. května 2021) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2019, 2020) |
French Open | čtvrtfinále (2020) |
Wimbledon | 3. kolo (2018) |
US Open | 2. kolo (2018) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | čtvrtfinále ([Davis Cup 2018 |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 6. června 2021 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2015 na 163. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2021 na 38. místě. Trénuje ho Dominik Meffert. Připravuje se v Mnichově.[3][1]
V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 lisabonskou světovou baráží proti Portugalsku, v níž vyhrál s Janem-Lennardem Struffem pětisetovou čtyřhru. Němci zvítězili 3:2 na zápasy. Do listopadu 2021 v soutěži nastoupil ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 4–0 ve čtyřhře.[4]
Tenisová kariéra
V prvním kole kvalifikace US Open 2013 mu krajan Julian Reister uštědřil v závěrečné sadě tzv. zlatý set, když v jejím průběhu nevyhrál ani jednu výměnu.[5] Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Wimbledonu 2014 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Slovák Andrej Martin, Belgičan Ruben Bemelmans a Maďar Márton Fucsovics. V úvodním kole wimbledonské dvouhry přehrál Teimuraze Gabašviliho, než skončil na raketě šestnáctého nasazeného Itala Fabia Fogniniho. Podruhé si dvouhru zahrál na Australian Open 2015 opět po zvládnutém kvalifikační soutěži. V melbournském singlu na úvod podlehl Donaldu Youngovi ve čtyřech sadách.[6]
Mimo grandslam na okruhu ATP Tour debutoval květnovou čtyřhrou na Geneva Open 2017, do níž obdržel se Švýcarem Johanem Niklesem divokou kartu. Po odstoupení dvou soupeřů odehráli první zápas až v semifinále, v němž nestačili na Kolumbijce Juana Sebastiána Cabala s Robertem Farahem. První singlové kvalifikace se zúčastnil již na travnatém Gerry Weber Open 2014 v Halle. Na túře ATP však nikdy neprošel kvalifikačním sítem do hlavní soutěže, když do července 2021 neuspěl ve třinácti kvalifikacích. Premiérové finále si zahrál ve stuttgartském deblu MercedesCupu 2018, kde startoval s krajanem Philippem Petzschnerem. V boji o titul na travnatém turnaji zdolali švédsko-polský pár Robert Lindstedt a Marcin Matkowski po dvousetovém průběhu, když nečelili ani jedné brejkové hrozbě. Bodový zisk mu zajistil posun na nové kariérní maximum, 79. místo žebříčku čtyřhry.[7] Poté ovládl i mnichovský debl BMW Open 2019, v páru s Dánem Frederikem Nielsenem po závěrečném vítězství nad brazilsko-indickým duem Marcelo Demoliner a Divij Šaran.[8]
Do čtvrtfinále grandslamu se probojoval s Nielsenem v deblu French Open 2020. Před branami semifinále však odešli poraženi z třísetové bitvy proti Cabalovi s Farahem. Dvě ze tří sad rozhodl až tiebreak, včetně rozhodujícího dějství v poměru míčů 7:9. V únoru 2021 triumfoval s Monačanem Hugem Nysem na challengeru v italské Bielle. První turnaj na túře ATP spolu odehráli o dva měsíce později na dubnovém Andalucia Open 2021. V květnu již vyhráli dva turnaje ve dvou týdnech, když nejdříve ovládli portugalský Estoril Open 2021[9] a poté Lyon Open 2021.[10]
Finále na okruhu ATP Tour
|
Čtyřhra: 4 (4–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | červen 2018 | Stuttgart, Německo | tráva | Philipp Petzschner | Robert Lindstedt Marcin Matkowski |
7–6(7–5), 6–3 |
Vítěz | 2. | květen 2019 | Mnichov, Německo | antuka | Frederik Nielsen | Marcelo Demoliner Divij Šaran |
6–4, 6–2 |
Vítěz | 3. | květen 2021 | Estoril, Portugalsko | antuka | Hugo Nys | Luke Bambridge Dominic Inglot |
7–5, 3–6, [10–3] |
Vítěz | 4. | květen 2021 | Lyon, Francie | antuka | Hugo Nys | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut |
6–4, 5–7, [10–8] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda |
---|
Challengery (0 D; 15 Č) |
ITF (7 D; 4 Č) |
Dvouhra (7 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | října 2011 | Leimen, Německo | tvrdý (h) | Pierre-Hugues Herbert | 6–3, 6–3 |
2. | září 2012 | Sarreguemine, Francie | koberec (h) | Elie Rousset | 7–5, 6–2 |
3. | ledna 2013 | Bagnoles, Francie | antuka (h) | Márton Fucsovics | 6–0, 4–1skreč |
4. | března 2013 | Gatineau, Kanada | tvrdý (h) | Austin Krajicek | 6–2, 6–4 |
5. | června 2013 | Essen, Německo | antuka | Steven Moneke | 6–2, 7–5 |
6. | září 2013 | Forbach, Francie | koberec (h) | Oscar Otte | 6–2, 6–2 |
7. | srpna 2017 | Neuchatel, Švýcarsko | antuka | Hirojasu Ehara | 6–2, 6–2 |
Čtyřhra (19 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | září 2011 | Kempten, Německo | antuka | Steven Moneke | Andre Wiesler Marcel Zimmermann |
6–2, 6–3 |
2. | srpna 2012 | Wetzlar, Německo | antuka | Steven Moneke | Andre Begemann Alejandro Figueroa |
6–2, 6–0 |
3. | prosince 2012 | Jakarta, Indonésie | tvrdý | Michael Venus | Brydan Klein Dane Propoggia |
7–5, 6–3 |
4. | března 2013 | Gatineau, Kanada | tvrdý (h) | Moritz Baumann | Adam El Mihdawy Peter Polansky |
7–6(7–0), 6–1 |
1. | srpna 2013 | Liberec, Česko | antuka | Rameez Junaid | Colin Ebelthite Lee Hsin-han |
6–0, 6–2 |
2. | listopadu 2013 | Ortisei, Itálie | tvrdý (h) | Christopher Kas | Benjamin Becker Daniele Bracciali |
6–2, 7–5 |
3. | dubna 2014 | Saint-Brieuc, Francie | tvrdý (h) | Dominik Meffert | Philipp Marx Victor Baluda |
6–4, 6–3 |
4. | května 2014 | Heilbronn, Německo | antuka | Andre Begemann | Jesse Huta Galung Rameez Junaid |
6–3, 6–3 |
5. | února 2015 | Vroclav, Polsko | tvrdý (h) | Philipp Petzschner | Frank Dancevic Andriej Kapaś |
7–6(7–4), 6–3 |
6. | září 2016 | Sibiu, Rumunsko | antuka | Robin Haase | Jonathan Eysseric Tristan Lamasine |
6–4, 6–2 |
7. | září 2017 | Janov, Itálie | antuka | Jan-Lennard Struff | Guido Andreozzi Ariel Behar |
7–6(7–5), 7–6(10–8) |
8. | ledna 2018 | Nouméa, Nová Kaledonie | tvrdý | Hugo Nys | Alejandro González Jaume Munar |
6–2, 6–2 |
9. | března 2018 | Jokohama, Japonsko | tvrdý | Tobias Kamke | Sančai Ratiwatana Sončat Ratiwatana |
3–6, 7–5, [12–10] |
10. | března 2018 | Lille, Francie | tvrdý (h) | Hugo Nys | Džívan Nedunčežijan Purav Radža |
7–6(7–3), 1–6, [10–7] |
11. | května 2018 | Aix-en-Provence, Francie | antuka | Philipp Petzschner | Guido Andreozzi Kenny de Schepper |
6–7(3–7), 6–2, [10–8] |
12. | dubna 2019 | Tunis, Tunisko | antuka | Ruben Bemelmans | Facundo Argüello Guillermo Durán |
6–3, 6–1 |
13. | listopad 2019 | Bratislava, Slovensko | tvrdý (h) | Frederik Nielsen | Roman Jebavý Igor Zelenay |
4–6, 7–6(7–4), [11–9] |
14. | listopadu 2019 | Helsinky, Finsko | tvrdý (h) | Frederik Nielsen | Tomislav Draganja Pavel Kotov |
7–6(7–2), 6–0 |
15. | února 2021 | Biella, Itálie | tvrdý (h) | Hugo Nys | Lloyd Glasspool Harri Heliövaara |
7–6(7–4), 6–3 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tim Pütz na anglické Wikipedii.
- Tim Pütz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 6. června 2021
- Tim Pütz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 6. června 2021
- Tim Puetz | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. (anglicky)
- Tim Pütz na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 6. června 2021
- Zlatý set po třiceti letech. Německý tenista nedovolil soupeři ani bod. iDNES.cz [online]. 2013-08-23 [cit. 2021-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-06.
- Tim Puetz | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. (anglicky)
- Read & Watch: German Joy: Petzschner/Puetz Win Stuttgart [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-06-17 [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
- Nielsen/Puetz Win Munich On Team Debut [online]. ATP Tour, Inc., 2019-05-05 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
- Hugo Nys & Tim Puetz Collect First ATP Tour Team Title In Estoril [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-02 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
- Nys/Puetz Win Lyon Crown Over Herbert/Mahut [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-23 [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tim Pütz na Wikimedia Commons
- Tim Pütz na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Tim Pütz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Tim Pütz na stránkách Davis Cupu (anglicky)