Julio Peralta

Julio Leonardo Peralta Martínez, v profesionálním tenisu známý jen jako Julio Peralta (* 9. září 1981 Paramaribo, Surinam) je chilský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál šest deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[2]

Julio Peralta
Julio Peralta na French Open 2016
StátChile Chile
Datum narození9. září 1981 (40 let)[1]
Místo narozeníParamaribo, Surinam
BydlištěSantiago, Chile[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost79 kg[1]
Profesionál od2000
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek682 146 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–1
Tituly0 ATP, 1 challenger, 7 Futures
Nejvyšší umístění212. místo (1. prosince 2003)
Čtyřhra
Poměr zápasů78–57
Tituly6 ATP, 10 challengerů, 8 Futures
Nejvyšší umístění29. místo (16. října 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2017, 2018)
French Openčtvrtfinále (2017)
Wimbledon2. kolo (2017, 2018)
US Open2. kolo (2015, 2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200229a29. února 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2003 na 212. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2017 na 29. místě. Trénuje ho Dan Grossman.[1]

V chilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 čtvrtfinálem 1. skupiny americké zóny proti Dominikánské republice, v němž vyhrál debla s krajanem Podlipnikem-Castillem. Chilané postoupili po výhře 5:0 na zápasy. Do září 2017 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[3]

Chile reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde nastoupil do mužské čtyřhry s Hansem Podlipnikem-Castillem na divokou kartu Mezinárodní tenisové federace. Soutěž opustili po prohře v úvodním kole od pozdějších bronzových medailistů Steva Johnsona a Jacka Socka ze Spojených států.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v dubnu 1998, když na turnaj v Santiagu obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Brazilci Danielu Melovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z Belo Horizonte, kde v červenci 2003 ve finále přehrál thajského hráče Danaie Udomčokeho.[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na lednovém Movistar Open 2008 ve Viña del Mar. Ve druhém kole kvalifikace vypadl se Španělem Marcelem Granollersem.[1] Hlavní soutěž v této úrovni tenisu si, vyjma grandslamu, poprvé zahrál v únorové mužské čtyřhře Ecuador Open Quito 2016, kde se stabilním argentinským spoluhráčem Horaciem Zeballosem skončili ve čtvrtfinále. Premiérový kariérní titul pak získal v závěru téhož měsíce v deblu Brasil Open 2016, probíhajícího v São Paulo poté, co se Zeballosem ver finále zdolali španělskou dvojici Pablo Carreño Busta a David Marrero..[1][2]

Po dvouleté přestávce způsobené zraněním se na tenisové dvorce vrátil červnovým challengerem Sparkassen Open 2011 v Braunschweigu. Po zvládnuté tříkolové kvalifikaci vypadl ve druhém kole dvouhry s Portugalcem Fredem Gilem. Posledním turnajem před zraněním se stal kvaliční turnaj červencového Allianz Suisse Open Gstaad 2009.[2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužské čtyřhře US Open 2015, do níž obdržel s Američanem Mattem Seebergerem divokou kartu. V úvodním kole však podlehli kolumbijsko-australskému páru Santiago Giraldo a Rameez Junaid.[1][2]

Finále na okruhu ATP Tour
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–0)
ATP Tour 500 (1–0 Č)
ATP World Tour 250 (5–4 Č)

Čtyřhra: 10 (6–4)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 27. února 2016 São Paulo, Brazílie antuka Horacio Zeballos Pablo Carreño Busta
David Marrero		 4–6, 6–1, [10–5]
Vítěz 2. 24. července 2016 Gstaad, Švýcarsko antuka Horacio Zeballos Mate Pavić
Michael Venus		 7–6(7–2), 6–2
Vítěz 3. 25. září 2016 Mety, Francie tvrdý Horacio Zeballos Mate Pavić
Michael Venus		 6–3, 7–6(7–4)
Finalista 1. 11. února 2017 Quito, Ekvádor antuka Horacio Zeballos James Cerretani
Philipp Oswald		 3–6, 1–2skreč
Vítěz 4. 16. dubna 2017 Houston, Spojené státy antuka Horacio Zeballos Dustin Brown
Frances Tiafoe		 4–6, 7–5, [10–6]
Finalista 2. 25. srpna 2017 Winston-Salem, Spojené státy antuka Horacio Zeballos Jean-Julien Rojer
Horia Tecău		 3–6, 4–6
Finalista 3. září 2017 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Horacio Zeballos Roman Jebavý
Matwé Middelkoop		 4–6, 4–6
Finalista 4. říjen 2017 Antverpy, Belgie tvrdý (h) Santiago González Scott Lipsky
Divij Šaran		 4–6, 6–2, [5–10]
Vítěz 5. červenec 2018 Båstad, Švédsko antuka Horacio Zeballos Simone Bolelli
Fabio Fognini		 6–3, 6–4
Vítěz 6. červenec 2018 Hamburk, Německo antuka Horacio Zeballos Oliver Marach
Mate Pavić		 6–1, 4–6, [10–6]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda
Challengery (1–0 D; 10–6 Č)
Futures (7–6 D; 8–4 Č)

Dvouhra: 14 (8–6)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 28. srpna 2000 Peru F1, Peru antuka Júlio Silva 6–7(4–7), 6–3, 3–6
Finalista 2. 4. prosince 2000 Chile F9, Chile antuka Patricio Rudi 6–3, 6–7(2–7), 0–6
Finalista 3. 16. července 2001 Romania F3, Rumunsko antuka Gabriel Moraru 6–7(6–8), 6–7(3–7)
Vítěz 1. 3. září 2001 Peru F2, Peru antuka Yohny Romero 6–3, 6–3
Vítěz 2. 24. září 2001 Bolivia F2, Bolívie antuka Phillip Harboe 6–3, 6–4
Finalista 4. 8. října 2001 Paraguay F1, Paraguay antuka Sebastián Decoud 3–6, 1–6
Vítěz 3. 14. dubna 2003 Chile F3, Chile antuka Phillip Harboe 4–6, 6–4, 6–2
Vítěz 4. 28. července 2003 Belo Horizonte, Brazílie tvrdý Danai Udomčoke 7–6(8–6), 1–6, 6–1
Vítěz 5. 2. srpna 2004 Chile F1-A, Chile antuka Damián Patriarca 6–2, 6–1
Finalista 5. 9. srpna 2004 Chile F1-B, Chile antuka Cristian Villagrán 4–6, 4–6
Vítěz 6. 27. října 2008 Chile F4, Chile antuka Jorge Aguilar 6–4, 6–2
Vítěz 7. 3. listopadu 2008 Chile F5, Chile antuka Bruno Tiberti 6–0, 6–2
Vítěz 8. 4. listopadu 2014 USA F5, Spojené státy antuka Jean-Yves Aubone 6–2, 6–1
Finalista 6. 1. prosince 2014 Chile F9, Chile antuka Hans Podlipnik-Castillo 2–6, 3–6

Čtyřhra (18 titulů)
č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 27. října 2008 Chile F4, Chile antuka Mathieu Guenat Cristóbal Saavedra-Corvalán
Angel Torres		 6–2, 6–2
2. 3. listopadu 2014 USA F30, Spojené státy antuka Matt Seeberger Catalin-Ionut Gard
Alex Rybakov		 6–3, 6–4
3. 8. prosince 2014 Chile F10, Chile antuka Mathieu Guenat Martin Cuevas
Gustavo Guerses		 6–2, 6–3
4. 15. prosince 2014 Chile F11, Chile antuka Ricardo Urzúa-Rivera Nicolás Arreche
Tomás Lipovsek		 7–5, 6–0
5. 22. prosince 2014 Chile F12, Chile antuka Hans Podlipnik Ariel Behar
Gonzalo Lama		 7–6(7–3), 6–2
6. 23. února 2015 Panama F1, Panama antuka Darian King Iván Endara
Eduardo Agustín Torre		 w/o
7. 2. března 2015 Nicaragua F1, Nikaragua antuka Juan Sebastián Gómez Keith-Patrick Crowley
Hans Hach Verdugo		 6–3, 6–3
8. 27. dubna 2015 Tallahassee, Spojené státy antuka Dennis Novikov Somdev Devvarman
Sanam Singh		 6–2, 6–4
9. 1. června 2015 USA F16-A, Spojené státy tvrdý Matt Seeberger Tennys Sandgren
Rhyne Williams		 3–6, 6–3, [10–8]
10. 12. října 2015 Corrientes, Argentina antuka Horacio Zeballos Guillermo Duran
Máximo González		 6–2, 6–3
11. 2. listopadu 2015 Bogotá, Kolumbie antuka Horacio Zeballos Nicolás Barrientos
Eduardo Struvay		 6–3, 6–4
12. 9. listopadu 2015 Buenos Aires, Argentina antuka Horacio Zeballos Lucas Arnold Ker
Guido Andreozzi		 6–2, 7–5
13. 25. ledna 2016 Bucaramanga, Kolumbie antuka Horacio Zeballos Sergio Galdós
Luis David Martínez		 6–2, 6–2
14. 7. března 2016 Santiago, Chile antuka Hans Podlipnik Facundo Bagnis
Máximo González		 7–6(7–4), 4–6, [10–5]
15. 25. dubna 2016 Tallahassee, Spojené státy antuka Dennis Novikov Peter Luczak
Marc Polmans		 3–6, 6–4, [12–10]
16. 25. července 2016 Janov, Itálie antuka Horacio Zeballos Aleksandr Buryj
Andrej Vasilevskij		 6–4, 6–3
17. 10. října 2016 Buenos Aires, Argentina antuka Horacio Zeballos Sergio Galdós
Fernando Romboli		 7–6(7–5), 7–6(7–1)
18. 17. října 2016 Santiago, Chile antuka Horacio Zeballos Máximo González
Sergio Galdós		 6–3, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julio Peralta na anglické Wikipedii.

  1. Julio Peralta na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20200229a29. února 2020
  2. Julio Peralta na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200229a29. února 2020
  3. Julio Peralta na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20170712a12. července 2017

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.