Liteň

Liteň s hradem Karlštejn

Pohled na Liteň v zimě

Liteň a Svatopluk Čech

Náhrobek zazděný v jižní stěně kostela sv. Petra a Pavla

Erb rodu Daubků na liteňském kostele

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1195,^[zdroj?] jiné zdroje uvádí rok 1324.^[zdroj?] Místní kostel by vystavěn v letech 1352 až 1357. Roku 1530 koupil jednu z liteňských tvrzí Petr Kapoun ze Smiřic a v roce 1571 koupil část zdejšího panství Adam Budovec z Budova. Už roku 1577 ale obě části liteňského panství koupil Jan starší Vratislav z Mitrovic. V roce 1639 byla Liteň vypálena švédskými vojsky generála Banéra a v roce zdejší panství koupil Jakub Kuňata z Bubna. Počátek místního židovského osídlení se klade k roku 1680. Dalším majitelem liteňského panství se stal roku 1711 Bechyně z Lažan, o sedmnáct let později Liteň přešla k rodu Vratislavů z Mitrovic. Roku 1767 byl založen rajcech.^[jaký?]

Obec byla povýšena na městys v roce 1838. V březnu 1850 zámek Liteň koupil Josef František Daubek, mezi roky 1882–1922 pak byl majitelem velkostatku Liteň Josef Šebestián Daubek. K elektrifikaci obce došlo roku 1925.

V městysi Liteň (přísl. Dolní Vlence, Leč, 1061 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, synagoga, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] lékař, bednář, biograf Sokol, cihelna, cukrář, drogerie, 2 holiči, hospodářské družstvo, 6 hostinců, klempíř, 2 koláři, kominík, 2 kováři, 4 krejčí, malíř, 2 mlýna, 3 obuvníci, pekař, pivovar, pokrývač, porodní asistentka, 2 řezníci, sedlář, sladovna, 9 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Litni, 3 trafiky, 2 truhláři, velkostatek Daubek, 2 zámečníci a zednický mistr.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[7]

Orgánem obce je podle zákona o obcích Zastupitelstvo městyse Liteň, které má 9 členů. Vzhledem k počtu zastupitelů není volena rada. Zastupitelstvo volí starostu.[14]

Správu obce zajišťuje Úřad městyse Liteň,[15] který sídlí v domě čp. 71 na Náměstí. Úřad městyse zajišťuje výkon správy na úseku matriky a pohřebnictví (správa hřbitova). Městys Liteň zřizuje základní školu, mateřskou školu, kino, knihovnu a muzeum. Výkon státní správy na ostatních úsecích zajišťuje Městský úřad v Berouně.

Městys Liteň se skládá ze čtyř částí na dvou katastrálních územích:

• Běleč (leží v k. ú. Běleč u Litně)
• Dolní Vlence (leží v k. ú. Liteň)
• Leč (leží v k. ú. Liteň)
• Liteň (i název k. ú.)

Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni nese jméno liteňského faráře Františka Josefa Řezáče (1819–1879). František Josef Řezáč byl významný reformátor školství a vězeňství, který se zasadil o zřízení školy v Litni Škola zajišťuje základní školní docházku pro děti z Litně a z okolních vesnic.[16] Navštěvuje ji 220–230 žáků. Výuku ve škole zajišťuje 18 plně kvalifikovaných učitelek. Škola realizovala řadu projektů ke zkvalitnění výuky. Pro aktivní žáky jsou organizovány zájmové kroužky. Žáci se pravidelně dobře umisťují v různých soutěžích. ZŠ Liteň dlouhodobě spolupracuje s odbornými institucemi a vysokými školami. Jejím partnerem v projektech zkvalitnění výuky je České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická. Předmětem spolupráce je účast ZŠ Liteň na projektech ČVUT v Praze: Popularizace vědy a výzkumu na ČVUT v Praze (2013–14), Moderní učitel 21. století (2014–15), Elektrotechnická olympiáda od 2013. Zásluhu Františka Josefa Řezáče o školu v Litni připomíná kamenná pamětní deska u vchodu do školy. I když je budova rekonstruována, na vnitřní dispozici a části interiéru pochází z doby výstavby původní budovy. Základní Františka Josefa Řezáče v Litni je jedním ze zastavení naučné stezky.[17] Pro děti v předškolní věku je k dispozici mateřská škola situovaná na okraji Litně v klidové zóně se zahradou a hřištěm.[18]

Úřad městyse Liteň na Náměstí 71

Vlajka městyse na radnici

V Litni je ve stálém provozu kino. Ve stejné budově je i pošta.

V Litni je v celoročním provozu kino působící v budově kulturního domu, ve kterém je umístěna i Česká pošta. Zřizovatelem kina je městys Liteň.[19]

Místní knihovna[20] je dislokována ve stejné budově jako kino. Zřizovatelem knihovny je městys Liteň. Knihovna je členěna na oddělení pro dospělé a oddělení pro děti a mládež. V obou odděleních je zastoupena krásná i naučná literatura. K 1. lednu 2002 měla knihovna 10457 svazků a 158 čtenářů, z toho 66 dětí do 15 let. Odebírá také 18 časopisů, převážně odborných.

V Litni působí Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné. Zřizovatelem muzea je Městys Liteň. Muzeum prezentuje kulturní tradice Litně turistům a návštěvníkům městyse Liteň.[21]

Nezisková organizace Zámek Liteň, z. s., spolupracuje se zájmovými spolky a městysem a pomáhá tak k udržování a zkvalitňování kulturního života v obci. Jednou z jeho předních aktivit je pořádání Festivalu Jarmily Novotné v zámeckém areálu v Litni. Festival vznikl jako vzdání holdu světoznámě operní pěvkyni Jarmile Novotné s cílem navrácení kulturní tradice nejen do samotného areálu, ale celé Litně. S tím souvisí i další činnosti této organizace.

V Litni je zajištěna základní lékařská péče: pravidelně zde ordinuje praktický lékař pro děti i dospělé a zubař. Sociální služby seniorům a osobám se zdravotním postižením poskytuje i Digitus Mise, o.p.s. Hořovice. Sociální služby pro zdravotně postižené zajišťuje odloučené pracoviště Domeček, o. s. Hořovice.

Pro sportovní vyžití je k dispozici fotbalové hřiště u liteňské Sokolovny a tenisové kurty.

• 
  Brána Statku Liteň z Nádražní ulice
• 
  Žáci ZŠ Liteň po přednášce Ing. Petra Ondráčka NON STOP PLAVBA 27. 5. 2014
• 
  Zkouška před koncertem v Čechovně 7. 9. 2013
• 
  Pocta Jarmile Novotné – zámecký park pod Čechovnou
• 
  Skupina historického šermu v Areálu Liteň
• 
  Malí závodníci na Zimním běhu Litní 2014 18. 1. 2014
• 
  Areál Liteň poskytuje zázemí pro celodenní programy

Z liteňského náměstí vede Nádražní ulice

• Pozemní komunikace: Do městyse Liteň vedou silnice III. třídy ze západu ze směru od Berouna, z východu od obcí Svinaře a Zadní Třebaň, ze severu od městyse Karlštejn a z jihozápadu od obce Nesvačily. Centrem Litně z východu na západ prochází hlavní ulice Nádražní, která pokračuje jako Náměstí a na západě u budovy Úřadu městyse Liteň končí křižovatkou ve tvaru T. Na jih od náměstí vede silnice směrem na Nesvačily, na sever pak ulice směrem ke škole a kostelu. Od školy na západ pak směřuje silnice směrem na Beroun a na východ pokračuje ulice Pode Zděmi podél hřbitova a zámecké zdi, kde se otáčí směrem k areálu bývalého učiliště. U čerpací stanice je na Nádražní ulici kolmá ulice Jana Bašty ve směru na Karlštejn. Z křižovatky na hranici Litně je na ulici Jana Bašty kolmá ulice Pode Zděmi, která vede po jejím severním okraji vede kolem mateřské školy, Areálu Liteň a zámecké zahrady směrem ke hřbitovu a parku u kostela sv. Petra a Pavla ulice Pode Zděmi.

Výhybka pro změnu směru jízdy vlaku v úvraťové stanici Liteň. Vlevo směr Zadní Třebaň, vpravo směr Lochovice

• Železniční stanice Liteň: Liteň protíná železniční trať 172 Zadní Třebaň – Lochovice jako jednokolejná regionální trať. Provoz trati byl zahájen roku 1901. V té době po trati kromě osobních vlaků jezdily i vlaky nákladní zajišťující především dovoz surovin a odvoz zemědělských produktů liteňského velkostatku, jeho pivovaru a lihovaru. Tuto dobu dnes připomínají jen skladovací objekty a nákladová rampa na východním konci nádraží před železničním přejezdem a kolejiště stanice. Tyto skladovací prostory byly v 2. polovině 20. století rozšířeny. Na území městyse Liteň je dodnes v provozu úvraťová železniční stanice Liteň. Budova nádraží již neslouží svému účelu. Zajímavé jsou původní keramické dlaždice pod přístřeškem pro cestující. V úvraťové železniční stanici Liteň vlak mění směr, aby pokračoval v jízdě do cílové stanice. Období parní trakce, kdy musela být parní lokomotiva odpojena a následně připojena na opačný konec vlaku, dnes připomíná kolejiště stanice. Železniční stanice Liteň je zastavením C 2 modré trasy Naučné stezky Liteň otevřené v roce 2013. Panel u nádraží informuje cestující i turisty o historii nádraží i trati. Panel u nádraží seznamuje turisty s historií nádraží a trati i s tím, co to je úvrať v drážní dopravě. V současné době již není stanice obsazena a jízdenky prodává průvodčí ve vlaku.[38]

• V obvodu městyse Liteň je na trati 172 ještě železniční zastávka Běleč. I v Bělči již původní nádražní budova neslouží svému původnímu účelu a cestujícím je k dispozici pouze přístřešek. Železniční zastávka Běleč (stejně jako železniční stanice Liteň) je zastavením A 12 zelené trasy Naučné stezky Liteň otevřené v roce 2013. Panel u nádraží informuje cestující i turisty o historii nádraží i trati 172.[39]

Zastávka autobusu na Náměstí Liteň

Liteň/Běleč - břeh Berounky

• Autobusová doprava: V městysi měly v roce 2011 zastávku autobusové linky Králův Dvůr – Liteň – Svinaře – Zadní Třebaň (v pracovních dnech 4 spoje), Králův Dvůr – Tetín – Liteň (v pracovních dnech 4 spoje) a Beroun – Zadní Třebaň (v pracovních dnech 3 spoje) Pokrytí autobusovou dopravou zajišťuje společnost Probo Trans, která provozuje 3 linky. které zajišťují spojení obce s místy, odkud obyvatelé Litně dojíždějí za prací a žáci do ZŠ Liteň. V obci je celkem pět autobusových zastávek vybavených jednotně řešenými přístřešky v přírodním provedení.

• Železniční doprava: Po trati 172 jezdilo v roce 2011 v pracovních dnech 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků. Vlaky jedoucí z Litně do Zadní Třebaně mají přípoj na osobní vlaky S na trati Praha–Beroun v obou směrech a jsou uzpůsobeny pro přepravu kol.[40] Na trati Praha–Beroun jsou používány elektrické jednotky 471 City Elefant.[41] přezdívané Hliník, Ešus nebo Ledovec). Dopravu ze Zadní Třebaně do Litně a dále do Lochovic (a zpět) zajišťuje motorový vůz M 810 přezdívaný Autobus. V úvraťové železniční stanici Liteň vlak při vjezdu před stanicí zastaví, průvodčí nastaví výměníkem č. 1 výhybku pro výjezd vlaku ze stanice na druhou příjezdovou kolej. Strojvedoucí se přemístí na stanoviště strojvedoucího na opačném konci vozu. Vlak pokračuje v další jízdě proti směru, ve kterém do stanice přijel.

• V letní sezoně (od června do září) podle zvláštního jízdního řádu od roku 2008 zajišťuje^[zdroj?] přepravu na trati Zadní Třebaň – Liteň – Lochovice a dále na Příbram nostalgický Podbrdský motoráček společnosti KŽC Praha. Trať je nazývána podle úvraťové stanice Liteňka. Milovníky železniční historie do Litně zpravidla doveze legendární motorový vůz M 262. Na zpáteční cestě je cílovou stanicí Karlštejn.[42]
• Cykloturistika: Litní vede cyklotrasa: Beroun – Tetín – Koněprusy (Tetín – Koda – Liteň – Pod Vinnou – Koněpruské jeskyně – Havlíčkův mlýn – Beroun – Tetín) o délce 27 km středně náročné trati vhodné pro horská (MBT) kola. [43] Liteň a Berounsko jsou vyhledávaným cílem cykloturistů. Silnice III. třídy ze všech směrů Liteň spojují s hustou sítí cyklotras Berounska, Karlštejnska a Prahy. Region nabízí velký počet turistických cílů a atraktivit přírodních, historických, architektonických a technických. Cykloturisty při volbě jednodenních výletu do okolí Litně orientují čtyři tematické stezky Naučné stezky Liteň, z nichž tři vedou v různých směrech mimo obvod městyse Liteň nebo do vesnic spadajících do obvodu Městyse. Turistická ubytovna a cyklopenzion nabízí pro cykloturisty možnost bezpečného uložení kol. Cílem cykloturistů mohou být též kulturní programy pořádané v Litni.
• Turistika: Litní[44] procházejí turistické trasy vyznačené turistickými značkami, které vytyčuje a udržuje Klub českých turistů.[45] Podle značení Klubu českých turistů je Liteň turistické informační místo číslo BE086.[46]

• : Beroun – Koda – Korno – Liteň – Svinaře – Halouny – Jezírko – Řevnice – Dobřichovice – Všenory – Jíloviště – Trnová – Měchenice
• : Tetín – Tobolka – Vinařice – Liteň – Běleč – Zadní Třebaň – Halouny – Kytín – Malá Svatá Hora – rozcestí (Mníšek pod Brdy)

• 
  Motorový vůz 810 v železniční stanici Liteň.
• 
  Liteň je vyhledávaným cílem cyklistů
• 
  Motorový vůz M 262.1168 v železniční stanici Liteň v září 2013
• 
  Renovovaný vůz Regio Mouse
• 
  Budova nádraží Liteň

Panely v parku u kostela

Naučná stezka Liteň je vytvořena na území městysu Liteň a obcí v obvodu městyse (Běleč, Vlence)[47] v okrese Beroun a CHKO Český kras. Projekt Naučné stezky Liteň realizovala společnost Atelier Svatopluk, o. p. s., v Litni, [48] jejímž zakladatelem je městys Liteň. Stezka byla vytvořena s podporou Region Karlštejnsko, o. s., a financována dotací Státního zemědělského a intervenčního fondu z programu Podpory rozvoje venkova ve výši 994 806 Kč.[49] Celkové náklady na realizaci stezky činily 1 048 100,79 Kč.[50] Zařadila se tak k dalším naučným stezkám, které byly v mikroregionu Karlštejnsko již vytvořeny.[51] Obsahová příprava a instalace panelů se uskutečnila v průběhu roku 2013. Realizace naučné stezky proběhla v těchto fázích: výběr témat zastavení, výběr míst pro instalaci informačních panelů a stavební řízení, výběrové řízení, výroba a instalace panelů, sazba textů a fotografií na informační panely, výroba plastových informačních tabulí a jejich osazení na panely v terénu. Vlastní realizaci provedla jako veřejnou zakázku malého rozsahu v termínu od 1. 6. do 31. 10. 2013 firma Ing. Vladimír Glaser podle smlouvy o dílo uzavřené s Atelier Svatopluk, o. p. s., dne 20. 5. 2013.[52]

V rámci projektu Naučné stezky Liteň byly vytištěny a distribuovány propagační materiály, především mapky s vyznačením čtyř tematických stezek a jejich zastavení. Obsah informačních panelů naučné stezky byl v roce 2014 zveřejněn v digitální podobě na Internetu. Průběh přípravy stezky a instalace informačních panelů byl průběžně dokumentován. Informace o zprovoznění stezky byly průběžně poskytovány serverům specializovaným na propagaci naučných stezek. Naučná stezka Liteň je tvořena čtyřmi tematickými barevně odlišenými stezkami: modrá, zelená, červená a žlutá. Na panelech a digitální prezentaci jsou stezky značeny velkými písmeny A (zelená), B (žlutá), C (modrá), D (červená) a pořadovým číslem zastavení v každé ze stezek. Nejvíce zastavení má zelená stezka (12), žlutá (7), modrá (4), červená (4). Začátek stezek je na Náměstí v Litni, kde jsou panely Vítejte v Litni a Špejchar označený jako 0. Zastavení naučné stezky jsou značena dřevěnými panely s informacemi a fotografiemi. Trasa stezky je vyznačena barevnými kovovými směrovkami podle barvy každé ze stezek. Každá z tematických stezek nabízí zajímavý program na jednodenní výlet.

Naučná stezka Liteň je svým zaměřením určena všem turistům a návštěvníkům městyse Liteň a jeho nejbližšího okolí. Zastavení těchto stezek upozorňují na historické, architektonické, přírodní a technické pozoruhodnosti Litně a okolních obcí. Tím naučná stezka oslovuje zájemce o všechny kategorie atraktivit. Největší počet zastavení je v parku u kostela sv. Petra a Pavla (dříve Svatopetrské náměstí). Park u Liteňského pomníku byl v roce 2013 nově upraven a proti pomníku jsou tři informační panely Naučné stezky Liteň k zastavením Zámek, Svatopluk Čech, kostel sv. Petra a Pavla a Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni.

Vítejte v Litni

Značení červené stezky

Výchozím bodem všech čtyř stezek je Náměstí v Litni. Zde je také zastavení 0 Špejchar. Jednotlivé stezky nabízejí návštěvníkům tato zastavení:[53]

Zelená stezka

A1. Synagoga, A2. Svatopluk Čech, A3. Muzeum, A4. Kostel, A5. Škola, A6. Zámek, A7. Učiliště, A8. Vlence, A9. Vodárna, A10. Pískovna, A11_1. Pomník, A11_2. Mlýny, A12. Nádraží Běleč

Žlutá stezka

B1. Obora, B2. Skuhrov, B3. Mlýny, B4. Leč, B5. Obora, B6. Babka, B7. Hřbitov

Modrá stezka

C1. Čechovna, C2. Nádraží Liteň, C3. Kapličky, C4. Hrobka rodiny Daubkovy

Červená stezka

D1. Vyhlídky Liteň, D2. Skuhrov, Hatě, D3. Obora, D4. Korno

Zámek v Litni

Jezírko v zámeckém parku

• Zámek Liteň (čp. 1) byl založen 1195 jako tvrz. Po roce 1648 byl přestavěn do barokní podoby a získal současnou dispozici. Zámek tvoří jednoposchoďová budova obdélníkového půdorysu se čtyřmi křídly a atriem. Barokní sloh je zastoupen mansardovou střechou ozdobenou věžičkou. Vnější výraz zámku vytváří bílá klasicistní fasáda s charakteristicky rytmizovanými okny. Výzdobu oken tvoří ve štuku šambrány a suprafenestry. Na zdi západního křídla jsou dvě okna iluzivní. První poschodí zámku sloužilo reprezentačním účelům a byla zde instalována sbírka obrazů významných autorů (Hynais, Brožík, Švabinský a další). Po znárodnění v roce 1949 byla pro účely středního odborného učiliště provedena řada znehodnocujících zásahů (v roce 1893 měl zámek 42 místností, v roce 1990 pouze 28). Zachovaly se však stropní fresky, jejichž autorem Quido Mánes a kazetové podlahy v prvním patře. Významnou érou zámku je panství Daubků po roce 1850, kdy se stal centrem moderně koncipovaného velkostatku. První z Daubků byl i významným politickým činitelem české společnosti 2. poloviny 19. století. Proto zámek hostil řadu významných osobností té doby. V této tradici pokračoval i poslední z Daubků – Jiří v období před druhou světovou válkou. Po roce 1948 byl zámek vyvlastněn. Po roce 1989 byl zámek vydán v restituci[54] a později prodán. Současný vlastník provádí postupně obnovu budovy zámku, přiléhajících hospodářských budov a parku. Zámek je společně se zámeckým parkem a dalšími budovami a pozemky v parku a hospodářském dvoře (zahrada, ohradní zeď vč. torza domku oranžérie, salla terrena, oranžérie, budova hosp. dvora čp. 150, úřednický dům čp. 187, budova hosp. dvora, špýchar, kovárna, studna, brána I. a II.) zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 19638/2-341 s účinností od 3. 5. 1958.[55]

Brána Statku Liteň z Nádražní ulice

• Zámecký park v Litni. Na sever k zámku přiléhá francouzský park založený při barokních úpravách. Na severní straně je park uzavřen severní stěnou zámku a částečně severní stěnou budovy Čechovny, na západě směrem ke kostelu a hřbitovu a na severu ohradní zdí, která park odděluje od ulice Pode Zděmi. Na východě je park ohraničen zdí, která jej odděluje od areálu bývalého Středního odborného učiliště. V této zdi jsou na severním a jižním konci patrné zazděné vchody do areálu, které původně obě plochy spojovaly. V období 50.–70. let byla z parku funkčně a stavebně oddělena plocha areálu učiliště. V parku roste větší počet vzrostlých stromů. Výsadba nových stromů po roce 1990 je spojována s patronátem uměleckých osobností účastnících se festivalu Pocta Jarmile Novotné. Poprvé zasadil nový strom v roce 2012 americký herec John Malkovich, dále prof. Jiří Bělohlávek, v rámci 3. ročníku festivalu pěvci Martina Janková, Dagmar Pecková, Štefan Margita a Adam Plachetka.[56] V parku jsou stavby a části typické pro barokní zámky a parky. U západní zdi směrem ke kostelu je sala terrena. Pod severní stranou zámku je ve svahu vytvořena grotta, pod kterou je upraven prostor amfiteátru využívaného při koncertech. Podobné terénní úpravy jsou pod terasou Čechovny. Další architektonicky zajímavou stavbou je oranžérie. V centrálním trávníku parku je umělé jezírko. Po obvodě parku jsou upraveny cesty stíněné vzrostlými stromy. Plán parku z roku 1922 však uvádí podstatně více cenných druhů stromů. V letech 2012 a 2013 byla zahájena revitalizace parku. Ohradní zdi jsou zdobeny zvířecími figurami.[57]
• Hospodářský dvůr nazývaný Statek Liteň. Jak bylo běžné u českých tvrzí a později zámků, přiléhal k nim hospodářský dvůr jako průchozí předpolí tvrze nebo zámku. Hospodářský dvůr liteňského zámku je situován na východ od zámku. Budova správcovského domu Čechovna sousedí s bývalou sýpkou. Na severní straně tvoří jeho hranici areál Středního odborného učiliště, na východě zástavba v ulici Jana Bašty a na jižní Nádražní ulice, ve které je stále používaná hlavní brána. Ve starší době zde vznikla kovárna a další řemeslnické dílny. Pro zemědělskou produkci a skladování sloužily hovězí, koňské a volské stáje, sýpka a budovy správní. V 19. století v době rozvoje a modernizace velkostatku v 2. polovině 19. století zde byl postaven pivovar se sladovnou, lihovar, bednářská dílna na výrobu sudů a působila zde i lihovarnická škola. O významu lihovarnické školy ve své době svědčí fakt, že byla první školou tohoto zaměření v Předlitavsku a že její zakladatel Josef Šebestián Daubek[58] na jejím založení spolupracoval s profesorem Karlem Kruisem, profesorem kvasné chemie a fotografie na pražské polytechnice, průkopníkem mikrofotografie pod UV světlem a autorem patentu na lisované droždí z cukrové řepy. Kruis zde také po určitou dobu po roce 1881 působil a prováděl výzkum.[59] Vznikl tak rozsáhlý výrobní prostor v centru městyse s vlastními vnitřními komunikacemi a dvory. Stavby, o které byl hospodářský dvůr v 19. století rozšířen jsou situovány v blízkosti železniční stanice na trati do Třebaně a Lochovic, která plánována a realizována v letech 1892–1901. Budovami pivovaru a lihovarnické školy je v zástavbě centra Litně zastoupena typická industriální architektura konce 19. a počátku 20. století.[60]

Kostel sv. Petra a Pavla v Litni

• Kostel sv. Petra a Pavla v Litni. Původně gotický kostel byl vystavěn 1352–1357. Za třicetileté války byl v roce 1639 zcela vypálen Švédy. Roku 1661 musel být znovu postaven v barokním slohu. V letech 1756–1767 byl jednolodní kostel obdélníkového půdorysu se čtvercovým presbytářem rozšířen o sakristii na severní straně a o půlkruhové a přístavky po stranách. V letech 1800 a 1880 byl opravován. V roce 1892 upraven v novorománském slohu. V roce 1906 byla přistavěna věž a průčelí upraveno novobarokně. Při těchto úpravách byla snesena dřevěná zvonice na jižní straně kostela. Na kruchtě jsou varhany z roku 1906 instalované při přístavbě kostelní věže. Erb Daubků nad vchodem kostela s heslem Suscipere finire (Omezit závazky) připomíná jejich podporu kostela a financování jeho úprav a rozšíření v letech 1880–1906. U na jižní zdi kostela v zahradě stojí pomník padlým v první světové válce. V jižní zdi kostela jsou zazděna torza náhrobních kamenů. V ohradní zdi kostela v parku jsou zazděny kamenné segmenty ze Staroměstské radnice v Praze. Kostel sv. Petra a Pavla je společně s ohradní zdí a výklenkovou kaplí se sochou sv. Jana Nepomuckého zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 19453/2-343 s účinností od 3. 5. 1958.[61]
• Kaple svatého Jana Nepomuckého. V ohradní zdi za kostelem v ulici Pode Zděmi je výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého.[62]

Čechovna

• Čechovna. Dům šp. 150 u liteňského zámku sloužil pro správce liteňského panství. Přízemní budova je situována východně naproti budově zámku a uzavírá západní křídlo hospodářského dvora, kde navazuje na budovu bývalé sýpky. Z jihu budova uzavírá východní část zámeckého parku. Čechovna pocházející z poloviny 18. století patří prvky vrcholného baroka mezi nejcennější stavby zámeckého areálu. Hodnotné je zejména trojosé západní průčelí s bohatě zdobeným volutovým štítem. Po celkové precizní rekonstrukci vyniká výtvarná štuková výzdoba fasády, především šambrány a suprafenstry oken. V tomto domě část svého dětství prožil básník a spisovatel Svatopluk Čech (21. únor 1846 – 23. únor 1908). Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc – 1877 Slupka, Bukovina), panský hospodářský správce a český vlastenec,[63] byl správcem liteňského panství. Podle toho je také dům tradičně nazýván Čechovna. Básníkova dětská léta v domě připomíná jeho pamětní deska z roku 1925 s reliéfem jeho hlavy a nápisem „ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH. OD 1853–1856“. V meziválečném období Čechovnu užíval k bydlení majitel panství Jiří Daubek a jeho manželka pěvkyně Jarmila Novotná. Dům není veřejnosti přístupný. V rámci Festivalu Jarmily Novotné a při dalších kulturních programech se zde konají koncerty, přednášky a diskuse. Čechovna je spolu se zámkem zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 19638/2-34 s účinností od 3. 5. 1958.[64]

Pomník Svatopluka Čecha v parku

Muzeum Jarmily Novotné a Svatopluka Čecha

• Pomník Svatopluka Čecha v Litni. Pobyt básníka a spisovatele Svatopluka Čecha (1853–1856) připomíná v Litni kromě pamětní desky na Čechovně od roku 1925 jeho pomník v parku mezi kostelem Muzeem Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 19453/2-343 s účinností od 3. 5. 1958.[65] Od fary v ose bočního vchodu kostela tvoří vstup do parku z ulice Pode Zděmi několikastupňové schodiště k pomníku pokračující cestou ke kostelu. Socha sedícího Svatopluka Čecha v životní velikosti je umístěna na místě někdejší památné lípy, pod kterou si v jeho básni Ve stínu lípy vypráví a vzpomíná osm liteňských sousedů. Ve sbírce se básník vrátil do šťastných let svého dětství, která prožil v Litni. Čechovu báseň připomíná i název restaurace „Ve stínu lípy“ vedle školy. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že Svatopluk Čech byl od konce 19. století do své smrti mimořádně oblíbenou osobností. Již za jeho života a zejména po smrti (23. únor 1908) byla náměstí, ulice a školy v Čechách nazývány jeho jménem a byly odhalovány jeho pomníky a busty.

Hasičská zbrojnice vznikla z židovské synagogy

• Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné sídlí v čp. 2 budově liteňské fary proti kostelu sv. Petra a Pavla. Fara byla na tomto místě nejprve umístěna do zchátralého domu po Bernardu Rumplerovovi. Následně byla na stejném místě v letech 1889–1890 postavena nová fara, do které se 24. 4. 1890 liteňský farář přestěhoval.[66] Autorem projektu rekonstrukce byl liteňský stavitel Fišer (zajímavostí je, že architekt Antonín Wiehl, který projektoval hrobku Daubků, zpracoval návrh nové budovy liteňské fary, který pro nákladnost nebyl akceptován). Původní fara proti hlavnímu vchodu do kostela sv. Petra a Pavla byla v letech 1867–1868 nahrazena jednopatrovou budovou školy, která byla později několikrát rozšířena až do současné podoby. Fara s ohradní zdí zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 17336/2-344 s účinností od 3. 5. 1958.[67] Na budově muzea je osazena pamětní deska připomínající působení V. B. Třebízského na liteňské faře do 28. července 1875 do listopadu 1875, tedy v původní budově fary na místě, kde stojí škola. Muzeum obsahově navazuje na muzejní expozici v Čechovně zaměřenou pouze na osobnost Svatopluka Čecha. Současná expozice muzea je výrazně zaměřena na život a dílo pěvkyně Jarmily Novotné a připomíná historii liteňského zámku a jeho majitelů. Vedle Jarmily Novotné a Svatopluka Čecha je muzejní expozice věnována i dílu dalších osobností spojených s Litní (V. B. Třebízský, F. J. Řezáč). Kromě fotografií a kopií dokumentů jsou zde instalovány i předměty a mobiliář z pozůstalosti liteňských osobností a liteňského zámku. Muzeum nabízí i vlastní turistickou známku 1580.[68] Muzeum je jedním ze zastavení Naučné stezky Liteň.[69]

Židovský hřbitov v Litni

• Synagoga. Původní stará židovská synagoga v Litni je doložena na plánu Litně z 1840: stála na příčné ulici vedoucí Litní od východu k západu (současné Náměstí). Na počátku 2. poloviny 19. století byla na stejném místě postavena nová synagoga, kterou židovská komunita užívala do 30. let 20. století. Budovu synagogy od května 1945 užívá Sbor dobrovolných hasičů v Litni, kterému ji nejprve zapůjčil místní národní výbor. V roce 1956 byla radikálně přestavěna, zvýšena o patro a upravena jako požární zbrojnice. V roce 1980 byla rozšířena do současné podoby a je využívána Sborem dobrovolných hasičů v Litni. Přestavba zcela odstranila charakteristické prvky a výzdobu synagogy, takže původní náplň budovy dnes připomínají jen písemné prameny. Existence synagogy a židovského hřbitova dokládá, že v Litni byla v době vzniku synagogy a zřízení hřbitova početná židovská komunita v době vzniku synagogy a zřízení hřbitova.[70]

Hrobka rodiny Daubků v Litni

• Židovský hřbitov. Na kraji lesa jižně od obce (přístup cestou v prodloužení ul. Mánesova 49°53′45″ s. š., 14°8′38″ v. d.). Vystavěn 1680 při velkém moru. Velmi zachovalý hřbitov s náhrobky barokního a klasicistního typu (přibližně 400). Židovský hřbitov, náhrobky a márnice s domem hrobníka jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 15580/2-347 s účinností od 3. 5. 1958.[71] Na okraji hřbitova je situována márnice a domek hrobníka. Hřbitov je rozdělen na starou a novou část. Opravován v 80. a 90. letech 20. století. Poslední dřevěný náhrobek (1843) je ve sbírkách Státního židovského muzea v Praze, kde je vystaven v expozici v bývalé obřadní síni Pohřebního bratrstva. Nejstarší náhrobky (barokního typu) pocházejí z 18. století. Poslední pohřeb se zde konal před rokem 1941.[72] Existence a velikost židovského hřbitova v Litni nasvědčuje velikosti a významu židovské komunity. Prameny dokládají židovské osídlení Litně od 2. poloviny 17. století, pravděpodobně existovalo již dříve. Prameny uvádějí narůstající počet židovských rodin mezi rokem 1675 a rokem 1847. V roce 1675 se uvádějí 3 rodiny, 1715 4 rodiny (21 osob), 1770 70 osob, 1793 101 osob, 1847 175 osob. Například v roce 1770 tvořila židovská komunita 19,6 % obyvatel Litně. Od roku 1880 počet židovského obyvatelstva klesá až na 13 osob v roce 1930, kdy židovské obyvatelstvo tvořilo pouze 1,6 % obyvatelstva Litně. Židovská náboženská obec existovala v Litni jistě na konci 18. století a po roce 1922 byla spojena s židovskou obcí v Berouně. Zvláštností židovského osídlení v Litni je, že zde nebylo vytvořeno židovské ghetto a že domy židovské komunity se ani nekoncentrovaly v určité lokalitě. Židovská komunita bydlela rozptýleně mezi ostatním křesťanským obyvatelstvem v 10–15 domech. Domy židovských rodin byly většinou na hlavní ulici vedoucí ze severu od Svatopetrského náměstí na jih Hořejšímu náměstí.[73] Židovský hřbitov v Litni není přístupný ani v dnech židovských svátků.[74]
• Hrobka rodiny Daubkovy. Autorem je Antonín Wiehl (26. 4. 1846 – 4. 11. 1910), jeden z nejvýznamnějších představitelů české architektury přelomu 19. a 20. století a novorenesančního slohu („obnovené české renesance“).[75] Wiehl je autorem monumentálního vyšehradského pohřebiště významných osobností Slavín, rekonstrukce Novoměstské radnice, několika objektů Výstaviště Praha a vlastního domu na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice v Praze. Hrobka s pohřební kaplí je situována na východním okraji Litně. (49°54′2″ s. š., 14°9′36″ v. d.) Na konci východním konci Nádražní ulice u křižovatky s božími mukami je po pravé straně mezi stromy viditelná původní cesta pro pohřby v ose hrobky. Novorenesanční stavba pochází z roku 1888. Autory výzdoby fasády a interiéru kaple jsou Josef Václav Myslbek a Maxmilián Pirner. Naposledy byla využita v roce 1994 při převezení ostatků operní pěvkyně Jarmila Novotná (provdaná Daubková) z New Yorku. Monumentální stavba je citlivě včleněná do anglického parku a nese všechny znaky rukopisu A. Wiehla – novorenesanční centrála, zdi z neomítnutých cihel, hlavice sloupů, použití neomítnutého kamene. Hrobka je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 34255/2-345 s účinností od 3. 5. 1958.[76] Pohřební kaple čtvercového půdorysu podobná panteonu. V tympanonu nad vchodem dvě letící postavičky dětí (putti) nesoucí vavřínový věnec s mozaikovou výplní červeného kříže na žlutém pozadí (autorem návrhu tympanonu je J. V. Myslbek, 1888). Nad vchodem je pískovcový pás s nápisem „RODINA DOUBKOVA“. Na ploché plechová střeše osazen tambur s nízkou kupolí a skleněnou vitráží. Nároží kaple jsou zdobena čtyřmi sochami andělů s kovovými křídly. Mramorový oltář se sochou sv. Josefa s Ježíškem byl navržen Josefem Václavem Myslbekem v letech 1884–1886.[77] K zajištění ostrahy hrobky byl v jejím sousedství u silnice postaven domek pro hlídače, kolem kterého vede další přístupová cesta k hrobce.[78]

Špejchar na náměstí

• Špejchar v Litni. V centru Litně po pravé straně Nádražní ulice pod Náměstím ve směru od nádraží se dochoval špejchar. Jeho zdivo, dispozice a okna prokazují pozdně renesanční původ. Tato památka dokládá centrum obce ve středověku a raném novověku, kdy špejchar sloužil k ukládání obilí z obecních polí. Později jej měli v nájmu židovští obchodníci s obilím, kteří měli významné postavení na trhu s obilím v Litni. V 1. polovině 19. století zde byly ukládány prostředky pro hašení požárů a budova byla rozšířena směrem na východ. Na východní štítové stěně špejcharu je viditelné neomítnuté kamenné zdivo. Nově přistavěná část byla označována jako hasičská kolna a Sbor dobrovolných hasičů v Litni (který je nejstarším sborem v okrese Beroun) ji využíval až do roku 1946, kdy získal jako svou zbrojnici židovskou synagogu. Poté byl špejchar využíván k různým především skladovacím účelům. Od počátku 20. století bylo využití špejcharu předmětem různých návrhů například na vytvoření městských lázní, ale i návrh na demolici a jiné využití pozemku v centru obec. V 70. letech 20. století byl interiér špejcharu upraven pro kulturní účely a bylo zde umístěno unikátní miniaturní loutkové divadlo s jevištěm ve dvou poschodích budovy. V západní části špejcharu jsou zachovány původní dřevěné konstrukce krovu a schodiště. V přízemí budovy je v západní části hlediště divadla a ve východní výstavní prostory.[79]
• Vodovod Liteň. Vlevo od cesty z Litně na Běleč je přízemní budova vodárny s komínem. Byla postavena podle projektu z března 1894 jako čerpací stanice vodovodu pro velkostatek Liteň. Pravděpodobně od téhož roku funguje s minimálními úpravami déle než 130 let. Důvodem výstavby vodovodu a čerpací stanice bylo zajištění zásobování liteňského velkostatku vodou v době jeho významného rozšiřování (pivovar, lihovar), které inicioval Josef Šebestián Daubek. Na historický vodovod je napojena většina domů v Litni. Čerpací stanice odebírá z prameniště přibližně 200 m³ pitné vodu denně. Načerpaná voda je akumulována ve vodojemu před hydroforovou stanicí nadbytečné množství je odváděno do potoka. Čerpací stanice zajišťuje pitnou vodu pro dolní tlakové pásmo liteňského vodovodu. Pro horní tlakové pásmo zásobující objekty ve vyšší poloze (v kopcích nad Litní) je voda jímána do vodojemu pod vrchem Mramor. K jímání je využíván zářez zpevněný vyskládaným lomovým kamenem pokračujícím kameninovým hrdlovým potrubím.[80] Vodovod je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 104653 s účinností od 11. února 2012.[81]

• 
  Salla terrena liteňského zámku u západní zdi parku.
• 
  Zámecký park pod Čechovnou
• 
  Výklenková kaple Jana Nepomuckého v ulici Pode Zděmi
• 
  Liteňský zámek
• 
  Statek Liteň z Nádražní ulice
• 
  Zazděný náhrobek v jižní stěně kostela
• 
  Čechovna z parku

• Dub letní Pod Cihelnou, památný strom jz. od obce, při silnici na Nesvačily (49°53′41″ s. š., 14°8′22″ v. d.)

• 
  Skalní útvar Babka klevetilka
• 
  Liteň leží na hranici CHKO Český kras
• 
  Památný strom dub letní najdete na jihozápad od Litně na silnici na Nesvačily
• 
  Pohled na Liteň

S městysem Liteň jsou spojeny osudy řady významných osobností.

• Svatopluk Čech (21. února 1846, Ostředek[82] – 23. února 1908, Praha) byl český básník, spisovatel, novinář a cestovatel: Proslavil se především vlasteneckou tvorbou. Svými příběhy pana Broučka s prvky science fiction se stal průkopníkem tohoto žánru v Čechách.[83] Narodil se v Ostředku u Benešova. Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc – 1877 Slupka, Bukovina) byl panský hospodářský správce a český vlastenec. Povolání a vlastenectví otce byly důvodem častého stěhování v době básníkova mládí.[63] Dětství prožil na Benešovsku v Ostředku, Jezeře, Střížkově a Postupicích[84] a v Litni. V Praze vystudoval piaristické gymnázium a později práva. Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 1873–1876 byl redaktorem Lumíru, krátce působil i v Národních listech. V roce 1873 byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, téhož roku však praxe zanechal a věnoval se jí až v letech 1876–1879, kdy byl členem advokátní kanceláře v Praze. Řádným členem České akademie věd a umění zvolen dne 3. července 1890, svého členství se vzdal v roce 1895.[85] Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. V letech 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. Konec života trávil v Praze na Letné, v Holešovicích a v Tróji. Jeho pohřbu 1. března 1908 z Panteonu Národního muzea na hřbitov na Vyšehradě se podle dobových zpráv účastnilo 200 000 lidí a byl důkazem úcty, které Svatopluk Čech požíval.[86] Čechovo dílo je žánrově velmi bohaté. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj, ale také sociální, politickou a alegorickou lyriku, satiry, povídky a romány. Svými Výlety pana Broučka se stal jedním z průkopníků science fiction v české literatuře. Napsal také velké množství humoristických povídek, črt a fejetonů, ke kterým čerpal často náměty z advokátního prostředí. Mnohokrát byl kritizován za frázovitost. Uznával, že jeho poezie může působit frázovitě, ale on se hlásil k trvalým hodnotám, které si v sobě nesl celý život (např. láska k vlasti, touha po sociální spravedlnosti atp.). Svatopluk Čech byl pro svou tvorbu od 80. let 19. století velice oblíbenou a respektovanou osobností české společnosti. Vlastenecké zaměření tvorby korespondovalo s jeho heslem, které se stalo i jeho symbolickým označením Jménem, srdcem stejně Čech.[87] Velice populární a čtená byla jeho báseň Ve stínu lípy.[88] Ještě za jeho života (1903) nesly jeho jméno Sady Svatopluka Čecha na pražských Vinohradech. V sadech byl v roce 1924 odhalen jeho pomník, jehož autorem je Jan Štursa. V Praze po něm byly v dalších čtvrtích pojmenovány Náměstí Svatopluka Čecha ve Vršovicích, Čechova ulice na Letné, Čechova čtvrť v Braníku a Čechova škola v Tróji. Jeho jméno nesou názvy ulic, náměstí a škol v dalších českých městech. Památku Svatopluka Čecha si i po sto letech od jeho smrti připomínají zejména obce, kde od dětství bydlel: Ostředek,[89] Bezděkov,[90] Peruc,[91] Postupice, Obříství. Jako ohlas jeho básně Ve stínu lípy byly v různých místech označovány lípy jako Lípa Svatopluka Čecha. V Obříství na Mělnicku je Památník Svatopluka Čecha umístěn v jeho domku a dřevěném přístavku, který Čech zakoupil na národopisné výstavě v Praze v roce 1895 a ve kterém v letech 1895–1903 žil.[92] Pražský pobyt připomínají pamětní desky v Holešovicích a na Letné v Praze 7 na domě 577/44 v Letohradské ulici (1890–95) a 908/17 v Šimáčkově ulici, který pamětní deska připomíná jako místo jeho smrti. V téže době žil též ve vile Pod Havránkou 134/15 v Tróji. Jako ohlas jeho básně Ve stínu lípy byly na různých místech Čech označovány lípy jako Lípa Svatopluka Čecha. V Litni prožil sice jen část svého dětství, ale situoval do ní své významné a populární dílo Ve stínu lípy. Proto Liteň od konce 19. století prezentuje Svatopluka Čecha jako významnou osobnost své historie. Liteňský farář P. Josef Kresinger ve své práci Liteň a přifařené obce k jím vydané v roce 1896 uvádí v seznamu správců a direktorů liteňského panství „Roku 1852–1855 Frant. Čech, otec našeho předního básníka“.[93] Jeho památku připomíná od roku 1925 pamětní deska na domě správce panství vedle zámku zvaném po něm Čechovna, pomník u kostela sv. Petra a Pavla na místě, kde stála Lípa Svatopluka Čecha a Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné. V roce 2013 byla v Litni instalována Naučná stezka Liteň, jejíž čtyři zastavení na svých panelech připomínají Čechův pobyt v Litni a jeho dílo.[94][95][96][97]
• Od roku 1847 v Litni hospodařil Josef František Daubek (1806–1882), statkář, podnikatel a významný obrozenecký činitel. Liteňské panství (deskový statek) koupil v roce 1850 a rozšířil jeho výrobu o pivovar, sladovnu a lihovar v zámeckém areálu v části nazývané Statek Liteň. Vytvořil tak moderní zemědělský podnik. Josef František Daubek se také zasloužil o rozvoj Litně. Zámek v Litni se již za prvního z Daubků stal místem setkání řady významných osobností. například o rozšíření a opravy chátrajícího kostela sv. Petra a Pavla v Litni. Angažoval se jako jeden z iniciátorů a zakladatelů Národního divadla v Praze. Památku jeho a jeho dědiců připomíná erb rodu Daubků nad vchodem kostela s rodovým heslem Suscipere finire (Omezit závazky).
• Josef Šebestián Daubek (24. 12. 1842 Polička – 15. 7. 1922 Liteň), statkář, podnikatel, průkopník moderního lihovarnictví. Svými progresívními formami podnikání se řadí do první generace významných českých průmyslníků přelomu 19. a 20. století. Vlastnil velké parní mlýny v Brněnci na Svitavsku. Po převzetí rodinných velkostatků v Litni a Vlencích v roce 1882 se zaměřil na modernizaci liteňského velkostatku a zvláště na rozvoj na zdokonalování lihovarnické výroby. Společně s prof. Karlem Kruisem založil v Litni v prostorách hospodářského dvora zámku první lihovarnickou školu v Čechách i Předlitavsku. S jeho jménem je spojena řada významných změn v Litni. Podporoval výstavbu železniční trati Zadní Třebaň – Liteň – Lochovice a železniční stanice v Litni (1901). Finančně podpořil opravy kostela sv. Petra a Pavla, výstavbu jeho věže (1892), vybavení novými lavicemi a rozšíření varhan (1893). Byla realizována stavba hrobky Daubků podle návrhu významného českého architekta Antonína Wiehla (1888), jejíž sochařskou výzdobu navrhl Josef Václav Myslbek. Za zásluhy o potravinářský průmysl se stal členem Národohospodářského ústavu při ČAVU v Praze.[58]
• Od roku 1865 až do své smrti jako farář v Litni působil František Josef Řezáč (1819–1879), kněz, pedagog, politik a významný reformátor školství a vězeňství. Prosazoval vícejazyčnou výuku na školách. Politicky se angažoval jako člen Českého zemského sněmu a Říšské rady. Zasloužil se o založení školy v Litni, která jako projev úcty nese ve svém názvu jeho jméno. Řezáčovy zásluhy o Liteň a její školu připomíná i pamětní deska vedle vchodu do školy.
• V roce 1875 v liteňské farnosti coby kaplan u faráře Františka Josefa Řezáče začínal obrozenecký spisovatel a kněz Václav Beneš Třebízský (1849–1884). Působil zde velice krátce, protože v témže roce onemocněl a Liteň trvale opustil. Jeho romantická tvorba je inspirována místem jeho působení (např. Vzpomínky Karlštejnského havrana). Třebízského působení v Litni připomíná pamětní deska na budově bývalé fary (dnes Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné) a část muzejní expozice.
• Narodil se zde Vincenc Prousek (1823–1900), reformátor rakouského školství, činný převážně na Moravě a ve Vídni.
• Miloš Čech – (1855–1922) starokatolický kněz a administrátor biskupství
• U zdi Základní školy Františka Josefa Řezáče v Litni je pohřben profesor Otomar Pravoslav Novák (1851–1892), významný český paleontolog. Jeho učitelem byl slavný francouzský paleontolog Joachim Barrande, jehož jméno se stalo označením geologické a paleontologické oblasti mezi Prahou a Plzní – Barrandien). V této oblasti se Novák jako jediný žák a zdatný pokračovatel Barranda zabýval dokumentací původní fauny. V době svých paleontologických výzkumů podlehl 29. července 1892 v Litni tuberkulóze, kde bydlel u své sestry Růženy Wiltrové, manželky ředitele liteňské školy. Proto zde našel i místo svého posledního odpočinku a o jeho hrob je vzorně pečováno.
• Karel Kruis (13. 5. 1851 Kosmonosy – 27. 12. 1917 Praha), profesor kvasné chemie a fotografie na pražské polytechnice, průkopník mikrofotografie pod UV světlem. Od roku 1881 působil na lihovarnické škole založené v hospodářském areálu liteňského zámku.1899 založil na Vysoké škole technické v Praze samostatný Ústav praktické fotografie, v němž byl jmenován řádným profesorem kvasné chemie a fotografie a kde založil fotoateliér. 1903 byl autorem patentu na lisované droždí z cukrové řepy. 1906 byl jmenován profesorem Institutu des Fermentations v Bruselu. 1912 se stal čestným členem České chemické společnosti pro vědu a průmysl.[59]

• 
  Svatopluk Čech
• 
  Josef František Daubek
• 
  Josef Šebestián Daubek
• 
  Otomar Pravoslav Novák
• 
  Vincenc Prousek
• 
  František Josef Řezáč
• 
  Václav Beneš Třebízský

• 
  Hrob paleontologa prof. Otomara .P. Nováka u zdi liteňské školy
• 
  Pamětní deska Františka Josefa Řezáče u vchodu Základní školy v Litni.
• 
  Pamětní deska V. B. Třebízského na bývalé faře
• 
  Pamětní deska Svatopluka Čecha na "Čechovně"
• 
  Náhrobek s reliéfem Josefa Kreisingera na hřbitově v Litni
• 
  Tradice patronů nových stromů v zámeckém parku: strom prof. J. Bělohlávka
• 
  Erb rodu Daubků na kostele sv. Petra a Pavla připomíná finanční podporu oprav kostela

• 
  Josef Václav Myslbek
• 
  Maxmilian Pirner
• 
  Antonín Wiehl
• 
  František Ženíšek
• 
  Mikoláš Aleš