Peruc

Název městečka vznikl z osobního jména Peruť (dříve německy Perutz) ve významu Perutův dvůr. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Peruc (1170), Peruz (1178), Peruce (1189), Peruch (1199), de Perutcze (1291 a 1297), de Perucye (1318), Perucz (1352), Perucz (1410) a na Peruci (1522).[4] Podle místního úzu je ta Peruc femininum a pojí se s ní předložka na Peruci.[4] V akademické jazykové příručce pro názvy obcí z roku 1974 je přípustný obrat „v Peruci“.[5]

Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české vypráví pověst o Oldřichovi a Boženě, podle níž bylo jméno utvořeno tak, že Oldřich spatřil Boženu perúc prádlo. Mělo to být v roce 1007.[6]

První písemná zmínka o Peruci je z roku 1170, kdy zde vládli synové komorníka králové Sezemy – Měšek a po něm Hroznata uváděný ještě v roce 1189. Oba dva jako rytíři podnikli cestu do Palestiny. Před husitskými válkami patřila část Peruce premonstrátskému strahovskému klášteru. Později došlo k několika změnám majitelů perucké tvrze. Ze známějších rodů to byli Pětipeští z Chýš a Egerberka a před třicetiletou válkou Hruškové z Března. V roce 1673 koupil Peruc Jan Jetřich z Ledeburu, jehož potomci zde sídlili do roku 1798. Od roku 1814 ji vlastnili Thunové.[7] Za Ledeburů byly v Peruci postaveny dvě nejvýznamnější stavby. Přestavbu zámku prováděl známý italský stavitel Antonio Porta a po něm Petr Pavel Columbani,[7] který také narýsoval plán kostela svatého Petra a Pavla a v jednotném architektonickém slohu projektoval i náměstí.[8]

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[9]

V Peruci před holokaustem během druhé světové války žila nepočetná komunita Židů,[10] kterou připomíná nedaleký židovský hřbitov u Hřivčic.

Peruc spadá do působnosti římskokatolické farnosti Zlonice. Místní kostel svatého Petra a Pavla je uzavřen z důvodu havarijního stavu stropu.[13] V obci působí Husův sbor, který koná bohoslužby v kapli Mistra Jana Husa.

• Peruc
• Černochov
• Hřivčice
• Chrastín
• Pátek
• Radonice nad Ohří
• Stradonice
• Telce

V Peruci se každoročně koná letní hudební festival PLUTOFEST, který pořádá občanské sdružení Plutofest. V červenci 2014 proběhl jeho desátý ročník, jehož hlavní hvězdou byl zpěvák Xindl X.[14] Kromě festivalu pořádá občanské sdružení další kulturní akce.

Husův sbor na Peruci

Radnice

• Jednou z dominant náměstí E. Filly je rokokové průčelí peruckého zámku. Předchůdcem stavby bývala gotická tvrz a později renesanční zámek. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby dokončené roku 1724 a zejména mladší rokokové přestavby z let 1760–1770, které pro rod Ledeburů realizovali stavitelé Antonio della Porta a P. P. Columbani.
• Naproti zámku stojí barokní kostel svatého Petra a Pavla postavený v letech 1724–1725 podle návrhu architekta P. P. Columbaniho.[8]
• Husův sbor na Peruci
• Zvonička – „vidlák“[15], stojí na náměstí
• Boží muka před nákupním střediskem[16]
• Socha svatého Jana Nepomuckého jižně od kostela[17]
• Pomník padlým v první světové válce na náměstí[18]
• Zámek[19]
• Bývalá hospoda (dům čp. 19) na náměstí E. Filly[20]
• Radnice (dům čp. 49)[21]
• Boženina studánka
• Dům židovské rodiny Rosenbaum u Boženiny studánky
• Oldřichův dub – památný strom u silnice pod zámkem[22]
• Borovice u studánky – památný strom na svahu po levé straně Débeřského potoka u studánky „V lázních“[23]
• Dub pod Perucí – památný strom na okraji porostu ve svahu pod Perucí poblíž Oldřichova dubu[24]
• Kameny zmizelých před domem Rosenbaum[25]

• Julius Lébl (1897–1960), český herec, scenárista, divadelní a filmový režisér
• Václav Švambera (1866–1939), český geograf a vysokoškolský pedagog

• 
  Kostel svatých Petra a Pavla
• 
  Muzeum české vesnice
• 
  Škola
• 
  Oldřichův dub
• 
  Boženina studánka
• 
  Dům Rosenbaum na Peruci u Boženiny studánky
• 
  Kameny zmizelých před domem Rosenbaum