Kytín

Katastrální území Kytína

Obec se nachází na jihovýchodním úpatí části Hřebeny pásma Brd v Brdské vrchovině v průměrné nadmořské výšce 432 m. poblíž dálnice D4. S Prahou je spojena příměstskou autobusovou dopravou (kombinací linek 317 a 446). V katastru obce se nachází část osady Chouzavá II a chatová kolonie Kytínská louka. Obec je dobrým východištěm pro pěší turistiku a cykloturistiku.

Původ jména je nejasný; podle jednoho výkladu je odvozena od osobního jména „Kyta“ (Kytova ves), podle druhého pochází od staročeského podstatného jména „kyta“, tj. „lesík“, podle jiného od slovesa „kutat“ (původně Kutín) vzhledem k dobývání zlata a stříbra v okolí obce.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1321. V dnešním katastru Kytína se nacházely další tři vsi, které původně měly větší význam než Kytín, a to Kdýčina (zničená za husitských válek, později obnovená a roku 1460 definitivně zaniklá), Studnice (o jejímž osudu není nic známo) a Korutany (zničeny v průběhu husitských válek a později definitivně během třicetileté války). Pouze částí do katastru patřila ves Chouzavá, dnes existující převážně jako chatová osada. Teprve v době vlády Jana Lucemburského byl Kytín povýšen na trhovou ves. V té době patřil pánům z Tetína. Od roku 1334 patřil královské koruně, ale byl propůjčen Kejstutovi (Jindřichu) Litevskému. Roku 1409 král Václav IV. zastavil Kytín Janu z Lestkova se sídlem na Žebráku. V téže době je zmiňována ves Stříbrná Lhota nacházející se až do 20. stol. v katastru Kytína.

Od počátku husitských válek, kterými zřejmě prošel bez větších škod, měnil Kytín velice často své majitele. V roce 1503 přestává být Kytín majetkem koruny a prakticky od té doby byl až do roku 1848 stále v majetku šlechtických rodů, kterým patřil Mníšek pod Brdy. Mezi významné majitele patřili Jan Vratislav z Mitrovic a jeho dědicové. Během třicetileté války Kytín značně utrpěl, pozbyl svých původních práv a stal se pouhou součástí mníšeckého panství, které v roce 1655 přešlo do držení rodiny Engelů z Engelflussu. Po vymření tohoto rodu po meči přešlo panství a s ním i Kytín do vlastnictví rodiny hrabat z Unwerthu.

V roce 1848 se stal Kytín spolu se Stříbrnou Lhotou svobodnou obcí. Od 20. let 20. století začínají v okolí Kytína vznikat první trampské osady, z nichž vyrostla zejména současná chatová oblast Kytínská louka. V roce 1936 se od Kytína oddělila Stříbrná Lhota jako samostatná obec. Ve 30. letech 20. století bylo na území katastru obce postaveno několik lehkých betonových bunkrů (ŘOP) patřících do opevnění tzv. Pražské linie. V roce 1980 ztratil Kytín status obce a byl připojen k Mníšku pod Brdy. Teprve v listopadu 1990 se opět osamostatnil.[3] V roce 1999 byl v obci otevřen Domov Kytín, poskytovatel sociálních služeb. V roce 2017 byl pro veřejnost otevřen nově postavený Pivovar Kytín.

• gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, zmiňovaný již v roce 1321. Koncem 17. století byl zbarokizován. Hlavní oltář je barokní s obrazem Panny Marie s Ježíškem od Karla Javůrka. Na dvou bočních oltářích jsou obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vojtěcha od téhož autora. Na dřevěném kůru jsou rokokové varhany z počátku 19. století, renovované roku 2000. Zpočátku farní kostel od konce třicetileté války spadá pod farnost Mníšek pod Brdy. V základech apsidy kostela se nachází studánka s údajně zázračnou vodou, léčící podle pověsti oční neduhy.

Jasan u kytínského kostela

Na území obce se nacházejí dva památné stromy:

• Jasan v Kytíně – jasan ztepilý, na návsi u kostela
• Dub u Kytína – dub letní, v lese jz. od obce (od roku 2008 uvnitř oplocení nové obory)

• Bohuslav Čepelák (1907–1969), novinář, spisovatel a tramp. Pochován v Kytíně
• Pavel Landovský (1936–2014), herec, bydlel v Kytíně

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede dálnice D4 s exitem 22 (Kytín).
• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2013

• Autobusová doprava – Obec je napojena na trasu autobusové linky 317 Praha,Smíchovské nádraží - Dobříš,náměstí linkou 446 (Mníšek p. Brdy, Kaple - Kytín, náves; některé spoje linky 317 pokračují jako linka 446 přímo do Kytína). Dalším spojem je cyklobus Dobřichovice,nádraží - Mníšek p.Brdy,náměstí - Kytín (o víkendu 4 spoje pro přepravu jízdních kol) (dopravce MARTIN UHER, s. r. o).

• 
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie na návsi v Kytíně
• 
  Studánka v základech kostela v Kytíně
• 
  Rybník na náměstí v Kytíně a pohled směrem k obci
• 
  V Kytíně v srpnu 2014 uspořádali Dřevosochání. Sochaři a řezbáři na návsi tvořili a sochy byly na závěr akce instalovány v Kytíně