Václav Beneš Třebízský
Václav Beneš Třebízský (27. února 1849, Třebíz[2] – 20. června 1884, Mariánské Lázně[3]) byl český spisovatel a katolický vlastenecký kněz–buditel. Kromě historických románů je též znám jako sběratel lidových pověstí a pohádek.[4]
| Václav Beneš Třebízský | |
|---|---|
 Václav Beneš Třebízský | |
| Narození | 27. února 1849 Třebíz  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 20. června 1884 (ve věku 35 let) Mariánské Lázně  Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | Tuberkulóza |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov [1] |
| Pseudonym | Václav Beneš Třebízský |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
| Národnost | česká |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rodný dům spisovatele Václava Beneše Třebízského v Třebízi
Život
Byl synem krejčího Václava Beneše z Třebíze u Slaného a Marie, rozené Šarochové.[5]
Studoval ve Slaném a v Praze. Roku 1875 byl vysvěcen na kněze a působil nejprve v Litni u Berouna, kde byl kooperantem od 8. září 1875 do 28. listopadu 1875, kdy onemocněl a z Litně odešel.[6]
Od roku 1876 působil jako kaplan při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Klecanech u Prahy.
Navzdory opakované lázeňské léčbě v Mariánských Lázních zemřel na tuberkulózu.
Dílo
Třebízského románová tvorba je podobná tvorbě Aloise Jiráska; jeho oblíbeným tématem bylo taktéž husitství, ale věnuje se i jiným obdobím českých dějin od prvopočátků až po 19. století. Děj mnoha Třebízského děl je zasazen do kraje, kde se autor narodil a působil, tedy na Slánsko, Berounsko a do okolí Klecan.
Romány
- Královna Dagmar – příběh Markéty, dcery českého krále Přemysla Otakara I., která se provdala za dánského krále Valdemara a přijala jméno Dagmar.
- Anežka Přemyslovna – Čechy za vlády Václava I.
- V podvečer pětilisté růže – děj románu se odehrává v rudolfínské době, líčí konec slávy rodu Rožmberků
- Bludné duše (1882) – román z 18. století z období velkého povstání (1775). Děj je umístěn na Lounské polesí – Solopysky, Zbrašín. [7]
- Trnová koruna – příběh z období třicetileté války, ve kterém je vykreslen mocenský boj v pobělohorské době (viz Albrecht z Valdštejna, Ferdinand II.)
Povídkové soubory
- Očista (1877) – historická povídka z let protivenství českého národa [8]
- V červáncích kalicha (dostupné online)
- V záři kalicha (dostupné online)
- Pod doškovými střechami (1905) – venkovská tematika [9]
- Z různých dob – převážně 17. století. (dostupné online)
- Ze sázavských letopisů
- Z pověstí karlštejnského havrana
- Pobělohorské elegie (dostupné online)
- Povídky starého zbrojnoše a jiné obrázky z naší minulosti
- Levohradecká povídka (1925) – povídky jsou věnovány bojům sedláků proti panským utiskovatelům. Ve všech povídkách našeho výboru jde tedy o boj za svobodu a spravedlnost. [10]
- Z těžkých dob (1950) – těžké, přetěžké byly doby poddanství, z nichž čerpá námět většina povídek tohoto našeho výboru. [11]
- Národní pohádky a pověsti - nové sesbírané pohádky
Pohádky
Václav Beneš Třebízský sesbíral i mimo jiné mnoho lidových pohádek. Jeho maminka byla totiž výbornou vypravěčkou. Jeho pohádky se ovšem dnes neprosadily a ztěží je někdo zná.
- O dvou žebrácích
- O vlčkovi a lištičce
- Jak švec čerta ošidil
- Jak se stal Matěj Cvrček doktorem
- Krejčí králem
- O divotvorném ubrousku, klobouku a střevících
- O třech synech králových, stejný děj jako u O ptáku Ohniváku.
- O havířově dcerušce, stejný děj jako Chytrá horákyně.
- O Kubíkovi
- Jak začala robota, někdy také O lodi, která jezdila po suchu, podobný děj jako Jirka s kozou
- Závěť otcova
- Za dračí korunu, pověst ze Slánska.
- Sudičky z Poohří
- Divotvorné dudy
Posmrtné připomínky
- Označení Třebízského nese řada ulic v českých městech (např.: Praha, Liberec, Stará Boleslav, Mariánské Lázně, Roztoky u Prahy, Kralupy nad Vltavou, Kroměříž)
- Pamětní deska Václava Beneše Třebízského je umístěna v Třebízi a dalších místech
- V Klecanech u Prahy se nachází náměstí V. B. Třebízského
- Pomník V. B. Třebízského je umístěn v obci Třebíz[12]
- Jméno Václava Beneše Třebízského dnes nese gymnázium ve Slaném.[13]
Galerie
Pamětní deska V. B. Třebízského připomínající jeho pobyt na faře v Litni (červenec - listopad 1875)
Busta V. B. Třebízského v Klecanech
Dobový snímek spisovatelovy pracovny na klecanské faře
Odkazy
Reference
- hrob spisovatele Václava Beneše Třebízského na Vyšehradském hřbitově v Praze
- Matriční záznam o narození a křtu farnost Kvílice
- Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce 1, s. 197
- http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2009020105 - Dobromila Lebrová: Václav Beneš Třebízský, spisovatel a kněz
- KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. 79 s. S. 34.
- BENEŠ TŘEBÍZSKÝ, Václav. Bludné duše [online]. Praha: Orbis, 1950 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- BENEŠ TŘEBÍZSKÝ, Václav. Očista [online]. Brno: Škol a Božského srdce Páně, 1877 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- BENEŠ TŘEBÍZSKÝ, Václav. Pod doškovými střechami [online]. Praha: Bohuslav Rupp, 1947 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- BENEŠ TŘEBÍZSKÝ, Václav. Levohradecká povídka [online]. Praha: Topič, 1925 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- BENEŠ TŘEBÍZSKÝ, Václav. Z těžkých dob [online]. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1950 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- Památkový katalog: Pomník V. B. T. v Třebízi
- Gymnázium Václava Beneše Třebízského, Slaný, Smetanovo nám. 1310 [online]. Slaný: Gymnázium Václava Beneše Třebízského, Slaný, Smetanovo nám. 1310 [cit. 2016-04-08]. Dostupné online. (česky)
Literatura
- BENEŠ TŘEBÍZSKÝ, Václav. Královna Dagmar. Praha: F. Topič, 1913. 438 s. Dostupné online.
- Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 552–553.
- BENEŠ, Josef. Ač zemřeli ještě mluví : Medailony českých katolických vlasteneckých kněží. Praha: Česká katolická charita, 1964. 449 s. S. 383–390.
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 18–20.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G.. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 197–199.
- KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. 79 s. S. 34.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene–Bez. Praha: Libri, 2006. 376–477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 399–400.
- Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha : Mladá fronta, 2007. 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4. S. 25.
- FROLÍK, František; VLKOVÁ, Markéta. Osobnosti Slánska a Velvarska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2017. 288 s. ISBN 978-80-88125-06-8. Kapitola Václav Beneš Třebízský, s. 251–254.
Související články
Externí odkazy
- Autor Václav Beneš Třebízský ve Wikizdrojích
- Dílo Vácslav Beneš-Třebízský (Braun) ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Beneš Třebízský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Beneš Třebízský
- Digitalizovaná díla Václava Beneše Třebízského v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- Fotografie Václava Beneše Třebízského Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine
- Gymnázium Václava Beneše Třebízského, Slaný
- BENEŠ TŘEBÍZSKÝ, Václav: Očista : historická povídka z let protivenství českého národa. Brno 1887. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- Gymnázium Václava Beneše Třebízského, Slaný, Smetanovo nám. 1310 [online]. Slaný: Gymnázium Václava Beneše Třebízského, Slaný, Smetanovo nám. 1310 [cit. 2016-04-08]. Dostupné online. (česky)
Portály: Česko | Křesťanství | Lidé | Literatura
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.