Geografie Chorvatska

Tento článek popisuje zeměpisné poměry v Chorvatsku.

Geografie Chorvatska
Mapa Chorvatska
Nejvyšší bodSinjal (1831 m n. m.)
Rozloha56 542 km² (123. na světě) km²
Nadřazená jednotkaEvropa
Sousední jednotky2028 km
Bosna a Hercegovina: 932 km
Slovinsko: 501 km
Maďarsko: 329 km
Srbsko: 241 km
Černá Hora: 25 km
StátChorvatsko Chorvatsko
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a rozloha
Poloha země v Evropě

Chorvatsko je přímořský stát, nacházející se na západním Balkáně, na rozhraní střední a jižní Evropy. Má tvar písmene „C“, obepínajícího sousední Bosnu a Hercegovinu. Rozprostírá se v severojižním směru od nížin Panonské pánve přes Dinárské hory až po Jaderské moře (největší vzdálenost je 490 km) a v západovýchodním směru od Istrie po Dunaj (největší vzdálenost je 464 km). K Chorvatsku náleží i 1185 ostrovů v Jaderském moři s celkovou rozlohou 3300 km². [1][2] Chorvatsko tvoří historické oblasti: Slavonie ve východní části, Centrální Chorvatsko s hlavním městem Záhřebem, Istrie v západní části a pobřežní Dalmácie.

Státní hranice
Související informace naleznete také v článku Seznam hraničních přechodů Chorvatska.

Chorvatsko má společné hranice se šesti státy: na severozápadě se Slovinskem, na severovýchodě s Maďarskem, na východě se Srbskem a Bosnou a Hercegovinou a na jihovýchodě s Černou Horou. S Itálií má země námořní hranici v Jaderském moři. Celková délka hranic je 2028 kilometrů, přičemž jejich velkou část tvoří řeky (Mura, Dráva, Una, Sáva, Dunaj a jiné) a horské hřebeny. Délka pobřeží pevniny je vzhledem k velké členitosti až 1777 km a pobřeží ostrovů dosahuje dalších 4058 km.

Hranice


Rozloha

Rozloha Chorvatska představuje 54 542 km², což zemi řadí na 23. místo v Evropě a 123. místo ve světě. Rozlohou podobná je sousední Bosna a Hercegovina. K celkové rozloze země náleží i 31 067 km² vod Jaderského moře a 1185 ostrovů s celkovou rozlohou 3300 km². Z tohoto počtu je 718 ostrovů v konvenčním smyslu, 389 útesů a 78 útesů. Ze 66 obydlených ostrovů je největší a zároveň nejlidnatější Krk (405,7 km² a asi 18 000 obyvatel), nepatrně menší je Cres (405,2 km² a asi 3200 obyvatel). Třetí je ostrov Brač (394,5 km² a asi 14 000 obyvatel).

Krajní body
Krajní body Chorvatska
Bod Název Poloha Region Mapa
Nejsevernější bod Žabnik Sveti Martin na Muri Mezimuřská župa

46°33′18″ s. š., 16°22′7″ v. d.

Nejjižnější bod * Galijula souostroví Palagruža Splitsko-dalmatská župa 42°23′11″ s. š., 16°16′19″ v. d.
Mys Oštra poloostrov Prevlaka Dubrovnicko-neretvanská župa 42°23′34″ s. š., 18°31′59″ v. d.
Nejvýchodnější bod Rađevac Ilok Vukovarsko-sremská župa 45°11′44″ s. š., 19°26′52″ v. d.
Nejzápadnější bod Mys Lako Umag Istrie 45°29′13″ s. š., 13°29′23″ v. d.
Nejvyšší bod Sinjal Dinara Šibenicko-kninské župa 1831 m n. m.

44°3′49″ s. š., 16°23′5″ v. d.

Nejnižší bod Jaderské moře Středozemní moře – 0 m n. m.

43° s. š., 15° v. d.

* Mys Oštra je nejjižnější bod pevninské části, Galijula je nejjižnější bod území.

Úhlovou vzdálenost 5°57' mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším bodem urazí Slunce při své zdánlivé pouti kolem Země za 24 minut.

Povrch
Scenérie Biokova u Makarské

Geograficky se Chorvatsko rozkládá na velmi rozmanité části západního Balkánu. Jako jediná země této oblasti má dostatek úrodných nížin (54 % rozlohy do 200 m n. m.), rozsáhlá horská pásma i mořské pobřeží se stovkami ostrovů. V severní části je jen málo zvlněný terén Panonské nížiny s rozsáhlými říčními nivami Mury, Drávy, Sávy a Dunaje. V západní a centrální části se nachází rozsáhlé pahorkatiny, přecházející do vrchovin a hornatiny Dinárské soustavy. Pobřeží Jaderského moře je většinou skalnaté a členité s množstvím menších zálivů, které z velké části lemuje pásmo ostrovů. Nejnižším bodem země je hladina moře, ale nížiny Slavonie klesají až k úrovni 80 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Sinjal v pohoří Dinara, na hranici s Bosnou a Hercegovinou, dosahuje nadmořské výšky 1831 metrů.

Planiny

Výrazným krajinotvorných prvkem ve střední a jižní části jsou tzv. planiny, patřící mezi hornatiny. Výrazně skalnatá oblast vápencových pohoří tvoří hranici kontinentální a středomořské oblasti, která se projevuje na klimatu i vegetaci. Podloží, většinou chudé na dostatečně výživnou půdu, zamezilo v mnoha oblastech rozšíření lesa, který nahradil křovinatý porost s malým výskytem mohutnějších dřevin. Díky vápencům se v oblasti vytvořilo množství jeskyní, propastí, závrtů a dalších krasových jevů, ale také hlubokých údolí a roklí.

Masiv Sinjalu, nejvyšší hory Chorvatska
Nejvyšší jsou pohoří

Nížiny

Území severovýchodní části pokrývá rozsáhlá nížina Panonské pánve s úrodnou půdou. Nivy velkých řek jsou částečně pokryty lužním lesem, ale velká část půdy je obhospodařována. Kromě tradičního pěstování obilovin, kukuřice a slunečnice se jak na řekách, tak mořském pobřeží, zachoval rybolov a stavba lodí.

Ostrovy
Mapa chorvatských ostrovů

Jihozápadní hranici země tvoří pobřeží Jaderského moře, které má délku téměř 800 a průměrnou šířku 170 km. Z jeho celkové rozlohy 138 595 km² připadá Chorvatsku 31 067 km², které zahrnuje i 1185 z celkových 1233 jadranských ostrovů, z toho je 66 obydleno. Moře je poměrně mělké, proto se v letním období rychle ohřívá a nad jeho hladinu vystupuje množství útesů. Ostrovy lemují pobřeží, čímž vytvářejí průlivy a zároveň chrání pobřežní osady a města před silnějším příbojem. Jihozápadně situované ostrovní osady jsou tak častěji vystaveny vlnám a příboji, které se mezi ostrovy projevují v menší míře. Dalmácie i Istrie patří mezi tradiční rybářské oblasti, přičemž rybolov je vedle cestovního ruchu a v malé míře i zemědělství, hlavním zdrojem obživy.

Pobřežní pláže s oblázkovým pobřežím a čistou vodou poskytují ideální podmínky pro rozvoj letní turistiky. Letoviska na pobřeží i ostrovech přilákají každoročně miliony rekreantů. Kromě Makarské, Omišské a Šibenické riviéry jsou turistickými klenoty i vybrané ostrovy, Istrie a okolí Dubrovníku. Stále rozšířenější je jachtařství a potápění v okolí ostrovů. Teplota Jaderského moře je 22 až 25 °C v létě (v mělkých zátokách až do 30 °C) a 5 až 15 °C v zimě. Moře je bohaté na flóru a faunu, což potvrzují četné druhy ryb, savců, měkkýšů, planktonu, řas, korýšů, hub a mnoho dalších druhů.

Ostrov Hvar
Největšími ostrovy jsou

Nejdelší pobřeží mají ostrovy Pag (269,2 km), Hvar (254,2 km) a Cres (247,7 km).

Ochrana přírody
Národní parky v Chorvatsku: 1 - Brijuni, 2 - Kornati, 3 - Krka, 4 - Mljet, 5 - Paklenica, 6 - Plitvická jezera, 7 - Risnjak, 8 - Severní Velebit

Velká rozmanitost povrchu, flóry a fauny Chorvatska vedla k ochraně jedinečných oblasti přírody. V zemi se nachází osm národních parků, které mají celkovou rozlohu 994 km², což představuje 1,8 % rozlohy země. Největší a nejznámější je Národní park Plitvická jezera (295 km²), který je spolu s NP Paklenica i nejstarším (od roku 1949) národním parkem Chorvatska.

Chorvatské národní parky

Neméně přitažlivé a biotopově bohaté jsou přírodní parky, které doplňují síť národních parků. Jde o horské i nížinné oblasti, jen málo zasažené lidskou činností. Patří sem přírodní parky Biokovo, Kopački rit, Lonjsko polje, Medvednica, Papuk, Telašćica, Velebit, Vransko jezero, Učka, Žumberak – Samoborsko gorje, Lastovsko otočje.

Podnebí

Poloha Chorvatska v jižní části centrální Evropy ho řadí do mírného klimatického pásma. Mírné kontinentální klima se projevuje nejvíce v severní polovině, v západní a střední části podnebí částečně ovlivňují Alpy a Dináry. Úzký pás pobřeží s jadranskými ostrovy už patří pod středomořské subtropické pásmo s délkou slunečního svitu přesahující 2600 hodin.

Vrcholy hor mají výrazně horské podnebí (Velebit)
Chorvatsko se skládá ze tří základních přírodních jednotek, které se vzájemně doplňují
  • Nížinná nebo Panonská přírodní oblast (zahrnující 55 % území a 66 % obyvatelstva)
  • Pobřežní nebo přírodní oblast Jadranu (zahrnující 31 % území a 31 % obyvatelstva)
  • Horská nebo Dinárská přírodní oblast (zahrnující 14 % území a 3 % populace)

Srážek je nejvíce v horských oblastech, nejméně v jižní Dalmácii a Slavonii, s maximy v zimních měsících. Pravidelné střídání čtyř ročních období zajišťuje vhodné podmínky bez výraznějších teplotních extrémů. Na podzim a v zimě se vytvářejí cyklóny, přinášející do oblasti vlhké a nestabilní počasí, zatímco v letních měsících zde panuje ustálené slunečné počasí. Vliv Alp se projevuje zejména na Istrii, kde bývá srážek více i v letním období.

Průměrné roční teploty vzduchu se výrazně liší v závislosti na části země; mírnému podnebí s mírnými zimami a nepříliš horkými léty odpovídají roční průměry v zimě od -2 °C ve vnitrozemí, po + 5 °C na pobřeží a v létě od 15 °C v horských oblastech po 24 °C na pobřeží a ostrovech.

Ostrovy mají nejstabilnější počasí
Klimatická charakteristika vybraných míst
Město Průměrná denní teplota Průměrný úhrn srážek
Leden Červenec Leden Červenec
°C °C Mm Dní Mm Dní
Dubrovník 12,2 28,3 95,2 11,2 24,1 4,4
Osijek 2,6 28,0 45,5 12,2 60,8 10,2
Rijeka 8,7 27,7 134,9 11,0 82,0 9,1
Split 10,2 29,8 77,9 11,1 27,6 5,6
Záhřeb 3,1 26,7 48,6 10,8 81,0 10,9
Zdroj: World Meteorological Organization[4]

Rostlinstvo
Středomořská vegetace v okolí Baška Vody

V současnosti jsou lesy na 36 % území země, především v západní a centrální části. Nížiny s nadmořskou výškou mezi 100 až 200 m, nacházející se v povodí řek Sáva a Dráva, tvoří tzv. stepní pásmo. Toto území je díky rozsáhlým oblastem černozemě intenzivně zemědělsky využíváno a typickými zástupci původní flóry jsou různé druhy bylin. Z původních lesostepí se zachovaly řídké porosty topolů, dubů a jasanů, na které v podmáčených oblastech navazují lužní lesy s převahou vrb, olší a topolů. Záplavové území tvoří bažiny s ideálními podmínkami pro život vodních rostlin i živočichů. V sušších oblastech pahorkatin a vrchovin Slavonie jsou typické doubravy s příměsí jasanu, lípy a javoru. Ve vyšších polohách středního Chorvatska navazují bukové a borové lesy s příměsí smrku a jedle.

Husté lesy Dalmácie padly ve středověku za oběť loďařskému průmyslu, který kácením mohutných dubů způsobil půdní erozi a vznik neúrodných skalnatých plání s typicky červenou půdou. Rostlinstvo pobřežní části je středomořské a specifická vegetace vystupuje až do výšky přibližně 350 m n. m. Charakteristické jsou celoročně zelené keře a nízké stromy, zastoupené například jalovcem, planikou, myrtou, vavřínem či kaktusy. Na severu se vyskytují i listnaté opadavé stromy, směrem na jih se prosazují typicky subtropické okrasné druhy jako palmy, agáve, oleandry, cypřiše, fíkovníky, akácie, pomerančovníky, citrusovníky a olivovníky.

Podmořský život v Jadranu

Živočišstvo

Málo průmyslově znečištěné prostředí Chorvatska se vyznačuje hojností živočichů a rostlin i mimo chráněné oblasti. Různorodé flóře však nesekunduje stejně bohatá fauna; omezený je počet druhů savců, o něco bohatší je zastoupení ptactva. Z velkých šelem se pouze v hlubokých lesích zachoval rys, vlk a medvěd, z ptactva jsou v okolí lužních lesů velkých řek kromě běžných druhů zastoupeny vodomilné druhy a jedinečný je výskyt supa bělohlavého na ostrově Cres. Pobřežní vody Jaderského moře jsou bohaté na stovky druhů ryb, hlavonožců, raků a mlžů.

Vodstvo
Mapka hlavních evropských povodí

Tvar ve spojitosti s polohou území předurčuje Chorvatsko jako pramennou oblast řek. Jejich průtoky mají sněhově – dešťový režim s maximy v březnu a dubnu, během tání sněhu v horách a krátkodobě během letních a podzimních bouří a dlouhodobějších dešťů. Odlišný vodní režim má Dunaj, který je nejvodnatější v létě, kdy taje led a sníh z vyšších poloh Alp. Tyto faktory částečně ovlivňují i vodní režim Drávy a jejího přítoku Mura, jejichž velká část povodí leží na území Rakouska. Řeky patří k úmoří Černého a Jaderského moře, přičemž rozvodnice prochází hřebenem hor. Až ze 62 % území odvádějí řeky vodu do povodí Dunaje a jen z 38 % putuje voda kratší cestou do blízkého Jadranu.

Řeky

Říčního systému dominují povodí Drávy a Sávy, které přibírají vodu všech řek černomořského úmoří. Obě mohutné řeky tečou nížinami v severní části západovýchodní směrem k evropskému veletoku Dunaj, přičemž svým řečištěm vytvářejí na několika úsecích státní hranici. Do Jadranu směřují kratší řeky z Istrie a pobřežního pásma, mezi nimiž vynikají Neretva (přitékající z centrální Bosny a Hercegoviny), Cetina a Krka. Na několika řekách jsou postaveny vodní elektrárny a mohutnější toky se využívají i k vodní dopravě. Meandrující vodní toky, obklopené lužními lesy, jsou domovem bohatých stanovišť, živených jarními záplavami. Jedinečné postavení mají podzemní řeky krasových oblastí, jako jsou Pazinčica, Lika, Gacka a Krbava.

Kupa v Sisaku
Deset nejdelších řek v Chorvatsku
  • Dunaj (celkem 2857 km; 188 km v Chorvatsku)
  • Sáva (celkem 945 km, 562 km v Chorvatsku)
  • Dráva (celkem 707 km, 505 km v Chorvatsku)
  • Mura (celkem 438 km, 53 km v Chorvatsku)
  • Kupa (296 km)
  • Neretva (celkem 225 km, 20 km v Chorvatsku)
  • Una (212 km, v Chorvatsku 120 km)
  • Bosut (celkem 186 km, 151 km v Chorvatsku)
  • Korana (134 km)
  • Bednja (133 km)
Plitvická jezera

Vodní plochy

Na území Chorvatska je málo přirozených jezer, ale vynikají světoznámá Plitvická jezera. Neméně zajímavá jsou i Bačinská jezera u města Ploče a největší přírodní Vranské jezero v blízkosti Biogradu (30,7 km²). Menší jezera jsou na planinách i ostrovech, ale většinou jsou nestálé a v letním období vysychají.

Rybníky se nacházejí zejména v severní, rovinaté části území, v okolí měst Slavonski Brod, Sišćani a Đakovo.

Největšími umělými jezery jsou Perućko jezero na Cetině, Varaždinsko jezero a Dubrava na Drávě, které zadržují vodu pro potřeby hydroelektráren.

Územně správní rozdělení

Chorvatsko je rozděleno do 21 žup (chorvatsky županija), včetně samostatného území hlavního města Záhřeb. Každá župa má svůj vlastní sněm (chorvatsky županijska skupština), který volí vládu župy (župana a maximálně 12 podžupanů), schvaluje roční rozpočet, rozhoduje o majetku župy a podobně.

Chorvatské župy
Chorvatské župy
Chorvatské opčiny

Chorvatsko se dělí na těchto 20 žup:

Největší města Chorvatska

Záhřeb Split Rijeka Osijek

 Pořadí Město Župa Počet obyv.

Zadar Pula Slavonski Brod Karlovac Varaždín Šibenik Vinkovci Dubrovnik Bjelovar Zaprešić Koprivnica

1 Záhřeb Záhřeb 688 163
2 Split Splitsko-dalmatská župa 167 121
3 Rijeka Přímořsko-gorskokotarská župa 128 314
4 Osijek Osijecko-baranjská župa 83 104
5 Zadar Zadarská župa 71 471
6 Pula Istrijská župa 57 460
7 Slavonski Brod Brodsko-posávská župa 53 531
8 Karlovac Karlovacká župa 46 833
9 Varaždín Varaždinská župa 38 839
10 Šibenik Šibenicko-kninská župa 34 302
11 Sisak Sisacko-moslavinská župa 33 332
12 Vinkovci Vukovarsko-sremská župa 32 032
13 Velika Gorica Záhřebská župa 31 553
14 Dubrovnik Dubrovnicko-neretvanská župa 28 434
15 Bjelovar Bjelovarsko-bilogorská župa 27 024
16 Vukovar Vukovarsko-sremská župa 26 486
17 Koprivnica Koprivnicko-križevecká župa 23 955
18 Solin Splitsko-dalmatská župa 20 212
19 Zaprešić Záhřebská župa 19 644
20 Požega Požežsko-slavonská župa 19 506

Odkazy

Poznámky
  1. Některé zdroje uvádějí 670 km[3]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Geografia Chorvátska na slovenské Wikipedii, Zemljopis Hrvatske na chorvatské Wikipedii a Geography of Croatia na anglické Wikipedii.

  1. BIONDICH, Mark: Eastern Europe: An Introduction to the People, Lands, and Culture. 2005, ABC-CLIO. s. 414. ISBN 1-57607-800-0.
  2. "Chorvatské ostrovy Archivováno 26. 4. 2009 na Wayback Machine" (anglicky).
  3. Základné informácie na mzv.sk. www.mzv.sk [online]. [cit. 2019-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18.
  4. World Weather Information Service [online]. World Meteorological Organization [cit. 2016-05-19]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.