Panonská pánev

Panonská pánev; Kárpát-medence; Panónska panva; Pannonische Tiefebene
	Studně v Hortobágy
Nejvyšší bod	984 m n. m. (Psunj)
Rozloha	200 000 km²
Nadřazená jednotka	Alpsko-himálajský systém
Sousední; jednotky	Alpy, Dinárské hory, Karpaty, Trácko-makedonský masiv
Podřazené; jednotky	Západopanonská pánev, Východopanonská pánev
Světadíl	Evropa
Stát	Česko; Slovensko; Rakousko; Maďarsko; Ukrajina; Rumunsko; Srbsko; Bosna a Hercegovina; Chorvatsko; Slovinsko
Horniny	sedimenty
Povodí	Dunaj
Souřadnice	46°30′ s. š., 20° v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panonská pánev (maďarsky Kárpát-medence ("Karpatská kotlina"), polsky Kotlina Panońska, slovensky Panónska panva, německy Pannonische Tiefebene, ukrajinsky Тисо-Дунайська низовина, Tyso-Dunajs'ka nyzovyna, rumunsky Câmpia de Vest, srbsky Панонска низија, Panonska nizija, chorvatsky Panonska nizina, slovinsky Panonska nižina) je rozlehlá pánev ve Střední Evropě mezi Alpami, Karpaty a Dinaridy. Z hlediska geomorfologické hierarchie jde o subsystém Alpsko-himálajského systému. Název dostala po bývalé římské provincii Pannonia.

Vymezení Panonské pánve (III.)

Poloha

Panonská pánev zasahuje na území Česka, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Ukrajiny, Rumunska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Slovinska. Na západě sousedí s Alpami, na severu a východě s Karpaty a na jihu s Dinaridy. (Hranicí mezi Alpami a Karpaty je tok Dunaje nad Vídní: levobřežní Weinviertler Hügelland patří k Západním Karpatům, pravobřežní Tullnská pánev (Tullner Becken) a Vídeňský les (Wienerwald) patří k Alpám; Panonská pánev sem zasahuje svou částí Vídeňskou pánví. Na jihovýchodě se Panonská pánev protahuje kotlinou řeky Velké Moravy až k soutoku Západní a Jižní Moravy, tedy k hranici Karpat s Dinaridy. Na západě zasahují okrajové pahorkatiny kolem horního toku Sávy do Slovinska k hranici mezi Dinaridy a Alpami.)

Většinu rozlohy Panonské pánve tvoří nížiny o nadmořské výšce kolem nebo pod 100 m. Z nížin a pahorkatin však místy vystupují osamělé ostrovní hory či vrchoviny. Vesměs jde o vyzdvižené kry starých hornin. Pásmo těchto vrchovin dělí Panonskou pánev na menší západní a větší východní část.

Panonskou pánev odvodňuje Dunaj a jeho přítoky, zejména Tisa a Sáva.

Geomorfologické členění

Následuje neúplný přehled částí Panonské pánve:

Západopanonská pánev (Západopanónska panva)
- Vídeňská pánev (Viedenská kotlina, Wiener Becken)
  - Jihomoravská pánev (Juhomoravská panva)
    - Dolnomoravský úval
  - Záhorská nížina
    - Borská nížina
    - Chvojnická pahorkatina
  - Marchfeld (Moravské pole)
  - Leitha-Gebirge (Litavské vrchy)
- Malá dunajská kotlina (Kisalföld)
  - Podunajská nížina
    - Podunajská rovina (Győri medence, Neusiedler Becken) (Rábská pánev)
    - Győr-Esztergomi teraszos síkság (Rábsko-ostřihomská terasovitá rovina)
    - Podunajská pahorkatina
    - Marcal-medence
    - Kemeneshát
    - Sopron-Vasi hordalékkúp-síkság (Steirisches Hügelland) (Šopronsko-Vašská pahorkatina, Štýrská pahorkatina)
Zadunajské středohoří (Dunántúli Középhegység)
- Visegrádi-vulkánhegység
- Pilis-hegység
- Budai-hegység (Budínské hory)
- Gerecsei-hegység
- Zsámbéki-medence
- Velencei-hegység
- Vértes-hegység
- Bakony-Vértesalji dombság (Pahorkatina podhůří Bakony-Vértes)
- Pannonhalmi dombság
- Bakony (Bakoňský les) a Északi Bakony (Severní Bakoňský les)
Panonské ostrovní hornatiny (Panonske ostrvske planine)
- Fruška gora (Franský les)
- Sremska lesna zaravan (Sremská sprašová plošina)
- Papuk
- Dilj
- Psunj
- Požeška kotlina
- Motajnica
Zadunajské pahorkatiny (Dunántúli dombságok)
- Mecsek és Tolnai-Baranyai dombság (Mecsek a Tolno-baraňská pahorkatina)
  - Mecsek-hegység
  - Villányi-hegység
- Somogyi-dombság
- Balaton medencéje (Balatonská kotlina)
- Marcali-hát (Hřbet Marcali)
Východopanonská pánev (Východopanónska panva)
- Velká dunajská kotlina (Veľká dunajská kotlina, Alföld, Câmpia Tisei)
  - Východoslovenská rovina (Tiszamenti síkság, Закарпатська низовина, Câmpia Someșului)
  - Východoslovenská pahorkatina
  - Dunamenti síkság (Dunavska nizija) ((Velká) Podunajská nížina)
  - Mezőföld
  - Duna-Tisza közi hátság (Bačka lesna zaravan) (Dunajsko-tiské meziříčí, Báčská sprašová plošina)
  - Észak-Alföldi síkság (Severotiská nížina)
  - Nyírség
  - Hajdúság (Hajducko)
  - Nagykunság-Hortobágyi-rónaság (Velkokumánsko-hortobáďská rovina) a Hortobágyi puszta
  - Berettyó-Körösökmenti síkság (Câmpia Crișurilor) (Berettyó-Krišská nížina)
  - Maros hordalékkúp-síkság (Câmpia Mureșului) (Murešská zvlněná nížina, Murešská nížina)
  - Câmpia Timișului (Tamiška nizija) (Timišská nížina)
    - Kudrički vrh
  - Banatska lesna zaravan (Banátská sprašová plošina)
    - Velika Peščara
  - Velikomoravska udolina (Velkomoravský úval)
  - Savska nizija (Posavina) (Sávská nížina)
  - Dravska nizija (Podravina, Drávamenti síkság) (Drávská nížina)
  - Belső-somogyi homokos hordalékkúp (Pahorkatina vnitřní Šomodi)

Literatura

Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 2001. ISBN 80-200-0684-2.
Ladislav Jirásko et al.: Jugoslávské hory. Olympia, Praha, 1987
Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1988

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Panonská pánev na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.