Sisak

Sisak je město ve středním Chorvatsku. Žije zde 30 322 obyvatel, v celé opčině žilo k roku 2021 40 185 obyvatel. Sisak je správním střediskem Sisacko-moslavinské župy. Město leží přesně na soutoku řek Sáva a Kupa do které se ještě vlévá řeka Odra, přibližně 57 km jihovýchodně od hlavního města Záhřebu.

Sisak
Stari grad - pevnost v Sisaku
Soubor:Sisak.grb.gif
znak

vlajka
Poloha
Souřadnice45°29′16″ s. š., 16°22′27″ v. d.
Nadmořská výška100 m n. m.
Časové pásmo+1
StátChorvatsko Chorvatsko
RegionStřední Chorvatsko
ŽupaSisacko-moslavinská
Sisak
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha422,6 km²
Počet obyvatel40 158 (2021)
Hustota zalidnění112 obyv./km²
Etnické složeníChorvati (84.97%) Srbové (6.43%) Bosňané (3.45%), Romové (1.36%)
Náboženské složeníKřesťané
Správa
Statusměsto
StarostkaKristina Ikić Baniček
Oficiální webwww.sisak.hr
Telefonní předvolba{+385} 044
PSČ44 000
Označení vozidelSK
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Stari grad - pevnost na rytině ze 17. století
Bitva u Sisaku v roce 1593

Na území Sisaku žijí lidé už přes 2 500 let. Vzniklo zde ilyrsko-keltské sídlo Segestica. Strategická poloha na soutoku řek Kupa a Odra z něj časem udělala významné město. V dobách Římské říše byla vystavěna první kamenná pevnost, a město bylo nazváno Siscia. Již ve třetím století n.l. se zde vytvořila komunita křesťanů. Při nájezdech barbarů byl roku 309 zavražděn zdejší biskup svatý Quirinus, který je dodnes patronem města.

Po pádu nedalekého města Bihać do tureckých rukou byly výpravy Turků směrem k dnešnímu městu stále častější, Habsburkové byli nicméně schopni náporu tureckého vojska čelit a v posledních desetiletích 16. století zastavit turecký postup směrem do centrálního Chorvatska a regionu Turopolje. Roku 1593 svedla vítěznou bitvu u Sisaku spojená vojska Rakouska pod velením Ruprechta z Eggenberka, Melchiora z Redernu a Ondřeje z Auerspergu s podporou uherského magnáta Tamáše Erdödyho a janičářů. Ve městě byla přítomná stálá vojenská posádka, samotný Sisak se nacházel přímo na začátku tzv. Vojenské hranice.

19. a 20. století

V roce 1839 se hrálo v Sisaku první divadelní představení.

V 19. století byla i na území dnešního Chorvatska budována železnice. Sisak byl jedním z prvních měst, kam byla přivedena. Trať ze Záhřebu přes Sisak vedla dále do obce Novska. V roce 1874 byly místní samosprávy (vojenské hranice i mimo ni) sloučeny a Sisak se stal z administrativního hlediska jednotným městem.

Již na počátku 20. století byl Sisak průmyslovým městem, měl mj. železárny. Během 2. světové války, v době ustašovského Chorvatska se zde nacházela dětská část koncentračního tábora Jasenovac, jednoho z největších chorvatských koncentračních táborů, popravováni tu byli zejména Srbové, Židé a Romové. Již na jaře 1941 byly v Sisaku zformovány první partyzánské jednotky, které bojovaly proti ustašovskému režimu. Sisak byl osvobozen 5. května 1945.[1]

Po skončení druhé světové války byla zahájena obnova města. Nemalé prostředky byly investovány do průmyslového rozvoje a výstavby. Vznikly podniky v oblasti metalurgické výroby, potravinářské závody a jižně od města byla zbudována rafinerie. Značný význam získal i místní přístav na řece Sávě. V roce 1991 se město stalo jedním s center bojů války Chorvatů za samostatnost, tehdy zde bylo zabito kolem 100 Srbů.

Současnost

V roce 2005 byla v Sisaku otevřena nová průmyslová zóna. V roce 2009 bylo obnoveno sídlo římskokatolické diecéze. 28. prosince 2020 v Sisaku došlo ke dvěma silným zemětřesením, která dosáhla na Richterově stupnici hodnot 5,2 a 4,9. Epicentrum se nacházelo v sousedním městě Petrinja.[2][3][4]

Ekonomika

Hlavními hospodářskými odvětvími v městské aglomeraci jsou zemědělství a metalurgie (dřívější železárna slouží jako školicí středisko fakulty metalurgie Záhřebské univerzity), kožedělný průmysl a výroba potravin (továrna na výrobu nealkoholických a alkoholických nápojů s názvem Segestica). Nedaleko města se těží ropa a upravuje se v místní rafinerii. Město je napojeno Železniční trať Záhřeb – Sisak – Novska.

Památky a turistika
Velki Kaptol, bývalé sídlo kapituly s kostelem
  • Archeologický park se základy antické římské pevnosti
  • Stari grad - pevnost vystavěná v 16. století, s kostelem sv. Kříže z 18. století. Slouží především jako muzeum, v expozici připomíná vítěznou bitvu nad Turky v roce 1593.[5]
  • Velki Kaptol a Mali Kaptol- barokní biskupská rezidence s kostelem na břehu řeky Kupy, dřívější sídla biskupské kapituly
  • historické centrum města
  • Kostel sv. Marie Magdalény na okraji Sisaku
  • Synagoga z roku 1807
  • promenáda na břehu řeky Kupy, na ni navazuje
  • Stari most - moderní kamenný most přes řeku Kupu z let 1925-1934

Příroda
  • Horké minerální prameny, mají teplotu od 42 do 52 °C.
  • na obou řekách se rybaří
  • přírodní park Lonjsko polje zahrnuje močály a mokřady v okolí řeky.

Školství
  • Metalurgická fakulta Univerzity v Záhřebu

Rodáci
  • Ljudevít Posávský - vládce panonských Slovanů, povstalých proti Franské říši v letech 813-823
  • Tamás Erdődy, také Toma Bakač (1588-1624) - uherský magnát, velitel a chorvatský bán
  • Ivica Horvat (1926–2012) – jugoslávský fotbalista

Partnerská města

Reference
  1. Článek na portálu kamenjar.hr (chorvatsky)
  2. Slobodna Dalmacija - Tri snažna potresa pogodila Petrinju, Sisak i Zagreb. Mnogi građani u strahu istrčali na ulice, stižu prve informacije o štetama. slobodnadalmacija.hr [online]. 2020-12-28 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (chorvatsky)
  3. Chorvatsko zasáhlo zemětřesení - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online.
  4. Střední část Chorvatska zasáhlo zemětřesení o síle 5,1 stupně. Způsobilo jen materiální škody, píše deník. iROZHLAS [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (česky)
  5. R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada. Sarajevo: Izdavač za istoriju, 2006. 462 s. Dostupné online. ISBN 9958-9642-8-7. S. 45. (bosenština)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.