Brodsko-posávská župa

Župa hraničí na jihu s Bosnou a Hercegovinou, její entitou Republikou srbskou, v Chorvatsku pak s župami Sisačko-moslavinskou na západě, Osijecko-baranjskouna severovýchodě, Požežsko-slavonskouna severu a Vukovarsko-sremskouna východě. Svůj název získala jak podle hlavního města, Slavonského Brodu, tak podle řeky Sávy, která tvoří její jižní hranici a zároveň i státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Její území je nížinné, okolo Sávy se nacházejí také lužní lesy, u severní hranice pak malá pahorkatina, dosahující výšky nejvýše 500 m. Obyvatelé jsou Chorvati, před občanskou válkou a rozpadem Jugoslávie tu ale žili i Srbové; díky nim tu tak zůstalo stále mnoho opuštěných domů. Infrastruktura oblasti je pořád ještě poničená z dob ozbrojených střetů, přesto díky mezinárodní pomoci se situace v mnohém zlepšila. Rovnoběžně s řekou Sávou, městem Slavonski Brod prochází dálnice z Bělehradu do Záhřebu a stejným směrem vede i železniční trať. Území Brodsko-posávské župy lze rozdělit na tři celky:

• brdsko – území nejvíce na severu, oblast vrchoviny s nejvyšším bodem v pohoří Psunj – Brezovo polje (984m) (průměrná nadmořská výška župy je 90m)
• ravničarsko – zaujímá největší část župy, je to střední část ležící v Slavonské nížině
• nizinsko – část,která leží přímo u Sávy, je typická sítí kanálů ochraňujících ji před záplavami

Počet obyvatel: 172 993 (údaj z roku 2001) (tj. 3,65% z celkového počtu obyv. Chorvatska)

Průměrná hustota obyvatel: 84,68/km²

Ve městech žije 79 004 obyv. (45,67%), na vesnicích žije 93 989 obyv. (54,33%)

V župě se nacházejí pouze dvě města, tudíž je to (kromě župy města Záhřeb) župa s nejmenším počtem měst v Chorvatsku.

• Slavonski Brod (hlavní)
• Nova Gradiška