Myrta

Myrty jsou stálezelené keře, dorůstající výšky od 1 do 3 metrů. Listy jsou tmavě zelené, vstřícné, jednoduché, přisedlé nebo krátce řapíkaté. Při rozemnutí aromaticky voní. Květy jsou pravidelné, pětičetné, jednotlivé v paždí listů a sladce voní. Koruna je bílá, složená z 5 korunních lístků. Tyčinek je mnoho a mají dlouhé nitky. Plodem je kulovitá bobule obsahující několik semen.[1]

• 
  Rozkvetlá myrta na Korsice
• 
  Detail květů myrty obecné
• 
  Plody myrty obecné

Rod myrta zahrnuje 2 druhy. Myrta obecná (Myrtus communis) je rozšířena ve Středomoří, severní Africe, severovýchodní tropické Africe (Etiopie, Eritrea) a přes jihozápadní Asii a Jemen až do Pákistánu.[2] Ve Středomoří tvoří součást keřových porostů známých jako makchie a garigue. V menší míře roste i v některých oázách severní Afriky. Druh M. nivellei je endemit střední části Sahary na území Alžíru a Čadu a představuje zde glaciální relikt. Vyskytuje se v pohořích Ahaggar a Tassili. Byl popsán v roce 1912.[3][4][5] Myrta obecná roste zplaněle i v jiných částech světa, např. v Arábii, Jižní Americe a Austrálii.[6][7]

Rod Myrtus je v současné taxonomii řazen do podčeledi Myrtoideae, kde je součástí nejrozsáhlejšího tribu čeledi myrtovitých, Myrteae, a představuje jeho bazální vývojovou větev. Blízce příbuznou skupinou je monofyletická vývojová větev vesměs asijských a australských rodů: Austromyrtus, Gossia, Rhodomyrtus, Octamyrtus, Decaspermum a Rhodamnia, zatímco všechny další, odvozené rody tohoto tribu jsou vesměs jihoamerické.[8]

Rod Myrtus má značné množství synonym (Catalogue of Life jich uvádí přes 600[9] ), což je dáno taxonomickou historií myrtovitých, při níž byly jednotlivé druhy zejména z tribu Myrteae různými autory přesouvány z rodu do rodu.

• myrta obecná (Myrtus communis)

Myrta obecná je zdrojem vonných silic používaných zejména v parfumerii a v některých zemích je pěstována na plantážích. Plody se používají také jako koření. Je to oblíbený okrasný keř, ceněný pro úhledné sytě zelené listy a pohledné bílé květy. V podmínkách střední Evropy se pěstuje jako balkonová, případně pokojová rostlina. Snítky myrty se tradičně používají při svatbách. V Indii se myrta používá v tradiční medicíně jako antiseptikum, při respiračních onemocněních, zánětech močových cest a proti parazitům.[10] V Turecku a jižním Rusku se používá kůra a kořeny myrty k vydělávání kůží. Dřevo je značně tvrdé a má pěknou strukturu.[11]

Tradiční využití myrty obecné má dlouhou historii. Ve starověkém Řecku a Římě měla tato aromatická rostlina mnohostranné využití. Je rovněž zmíněna na několika místech v Bibli.[12] Na Sahaře používají Tuaregové listy místního druhu Myrtus nivellei při průjmech, kapavce a zevně při dermatózách. Účinné látky jsou u tohoto druhu odlišné než u myrty obecné. Medicínské studie prokázaly antimykotický a protizánětlivý účinek vonného oleje z této rostliny.[13][14]

• 
  Plantáž myrty obecné na Sardinii
• 
  Myrta jako balkonová rostlina