Cres
Cres [cres] (nikoliv [kres]) (italsky Cherso) je ostrov v Chorvatsku, v Kvarnerském zálivu Jaderského moře.
| Cres | |
|---|---|
 Hornatý ostrov Cres v pohledu z pláže v Malinské na ostrově Krk | |
 | |
| Lokalizace | Jaderské moře |
| Stát |  Chorvatsko |
| • Župa | Přímořsko-gorskokotarská |
| • Opčiny | Cres |
| Topografie | |
| Rozloha | 405 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 44°52′37″ s. š., 14°24′19″ v. d. |
| Délka | 66 km |
| Šířka | 12 km |
| Nejvyšší vrchol | Gorice (648 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 3 184 (2001) |
| Hustota zalidnění | 7,9 obyv./km² |
| Největší sídlo | Cres |
| Používané jazyky | chorvatština |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charakter ostrova
Cres patří k nejsevernějším a největším chorvatským ostrovům. Při rozloze 404,3 km² je velmi protáhlý – 66 km dlouhý a 2 až 12 km široký. Nejvyšší bod ostrova Gorice dosahuje 650 m. Jako i další sousedící ostrovy (Lošinj) je Cres tvořen vápencem. Uprostřed ostrova se nachází Vransko jezero, unikátní sladkovodní jezero o rozloze 5,75 km². Cres a Lošinj dříve tvořily jeden celek, přes spojovací šíji byl však vykopán průplav s otočným mostem.
Příroda
Na ostrově žijí vzácní supi bělohlaví (Gyps fulvus). Na jejich ochranu zde bylo zřízeno také veřejně přístupné záchranné ekocentrum.
Historie
Do roku 1797 patřil ostrov Benátčanům, v letech 1805 až 1814 Francouzům jako součást Ilyrských provincií, poté k Rakousku. Po první světové válce získala Cres na základě Rapallské smlouvy Itálie, od roku 1943 byl obsazen německými vojsky, po osvobození začleněn v rámci Chorvatska do SFRJ.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cres na Wikimedia Commons
- Stranica na poljski naćin - No stress on Cres
