Koprivnica

Koprivnica (historicky v němčině Kopreinitz[1], v maďarštině potom Kapronca) je město v severním Chorvatsku, blízko hranic s Maďarskem, 88 km severovýchodně od hlavního města Záhřebu. Žije zde 23 955 obyvatel, v celé připadající općině pak 30 854 obyvatel. Je správním střediskem Koprivnicko-križevecké župy.

Koprivnica
Koprivnica

vlajka
Poloha
Souřadnice46°9′46″ s. š., 16°49′42″ v. d.
Nadmořská výška149 m n. m.
StátChorvatsko Chorvatsko
ŽupaKoprivnicko-križevecká
Koprivnica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha90,94 km²
Počet obyvatel30 854 (2011)
Hustota zalidnění339,3 obyv./km²
Etnické složeníChorvati (96,2 %), Srbové (1,69 %), Romové (0,48 %), Albánci (0,32 %), Maďaři (0,13 %), Slovinci (0,11 %)
Náboženské složeníKřesťané (91,98 %), Muslimové (0,35 %), Ateisté (4,39 %)
Správa
Statusměsto
StarostaZvonimir Mršić
Vznik1272
Oficiální webwww.koprivnica.hr
Adresa obecního úřaduZrinski trg 1, 48000 Koprivnica
Telefonní předvolba{+385} 048
PSČ48 000
Označení vozidelKC
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První zmínka o městě pochází z roku 1272, z období vlády uherského krále Ladislava IV., z darovací listiny. Roku 1356 byla Koprivnica prohlášena tehdejším králem Ludvíkem I. svobodným městem. Získala práva konat trhy (tzv. město s tržními právy), což pomohlo dalšímu rozvoji středověkého sídla.

V 16. století bylo město ohrožováno vpády nedaleké Osmanské říše. Bylo proto začleněno do tzv. vojenské hranice a stalo se součástí militarizované části země. V polovině 16. století bylo sídlem tzv. Slovanského okruhu v rámci uvedené jednotky. Místní hrad byl modernizován podle návrhů mistrů z území dnešní severní Itálie a Německa a v 60. letech 16. století patřil k největším svého druhu ve Slavonii.

Na konci 16. století měla Koprivnica asi 500 obyvatel včetně posádky a v téže době byla založena církevní škola. Teprve v roce 1606, po podpisu míru s Turky, se město začalo ve větší míře osidlovat. Na počátku století se počet měšťanských domů odhadoval na 20, v polovině století se zvýšil na 80. Až dekret Marie Terezie z roku 1756 přesunul armádu dále na jih a východ mocnářství. V tomto období také vznikly klíčové církevní budovy ve městě. Farní kostel svatého Mikuláše byl postaven v polovině století a tuto funkci plní dodnes. O několik let se do města vrátili také františkáni. V roce 1675 postavili svůj klášter a kostel svatého Antonína Paduánského.

V druhé polovině 18. stoletímělo dolní město 14 ulic se 447 obyvateli a celkem 2 500 obyvatel. Poté, co přestal plnit svou vojenskou roli, byl hrad v 18. století přestavěn na barokní sídlo. Severněji a severozápadněji bylo také postaveno tzv. Horní město.

Na počátku 19. století se Koprivnica stala třetím největším městem chorvatsko-slavonského království co do počtu obyvatel. Nacházela se před Varaždínem a Rijekou. Ke zlepšení životních podmínek přispěl především pokrok ve zdravotnictví. Místní špitál byl v provozu od poloviny 17. století. V polovině století devatenáctého byl přestavován střed města. Demolice městských hradeb začala v roce 1862, ale nikdy nebyla dovedena do svého konce. V roce 1863 vznikla na místě starého příkopu vybudována nejstarší část dnešního městského parku. Kromě zbourání starých hradeb byla dalším rozhodujícím faktorem rozvoje města výstavba tzv. Jižní dráhy v roce 1870 (z Budapešti do Záhřebu). Dnes se jedná o chorvatskou železniční trať Dugo Selo – Botovo. Později vznikly ještě další regionální dráhy, které vedou z města do dalších sídel celé Slavonie.

Na počátku 20. století měla Koprivnica cca 2000 domů. V roce 1935 zde byla postavena továrna společnosti Wolf, později znárodněná a dnes známá jako Podravka. V současné době se zde nachází i muzeum této firmy. Během druhé světové války zde Ustašovci zřídili koncentrační tábor Danica, v roce 1943 město nakrátko osvobodili partyzáni. V roce 1951 bylo založené současné městské muzeum.

Po druhé světové válce vznikly v Koprivnici různé velké potravinářské společnosti, např. Podravka, Bilokalnik, Belupo a další.

Hospodářství

Ekonomickým základem je zemědělství, chov zvířat, potraviny (Podravka, Carlsberg Chorvatsko), farmaceutický průmysl (Belupo), dřevo, papír (Bilokalnik, Hartman), kožedělný a kovovýrobní průmysl a výroba stavebních materiálů. Nachází se na křižovatce hlavních silnic ze Záhřebu a Varaždinu do Virovitice a Osijeku a na železniční křižovatce na tratích Budapešť - Záhřeb a Varaždin - Osijek. Bohaté kulturní dědictví a silná ekonomika umožňují rozvoj cestovního ruchu. Z mnoha sportovních aktivit vyniká házená, fotbal, motokáry a jezdecké soutěže. Ve městě jsou různé možnosti rekreace, zejména na nedaleké řece Dráva a na štěrkovnách Šoderica „Podravská riviéra“. Rybolov je možný na řece Dráva a v jezerech Šoderica, Jegeniš, Vidak atd.

Kultura

Kromě již zmíněné městského muzea se v Koprivnici také nachází Knihovna Frane Galoviće. Své muzeum zde má také společnost Podravka.

Sport

Fotogalerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kapronca na maďarské Wikipedii.

  1. Geschichte des Buchhandels in Tschechien und in der Slowakei, str. 216 (německy)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.